Základní informace
Typ dokumentu Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníNew York, NY
Poznámka k lokaci odeslání[New York City, New York]
Datum odeslání30.12.1955
PříjemceMartinů, rodina v Poličce
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
JazykČeština
Původ, datum získáníKopie z CBM, Polička
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 511
Signatura v IBMMar 1955-12-30
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahBM připomíná svou novou adresu a ptá se, zda mají kritiky a fotografie posílat jim domů, nebo na nějakou poličskou "korporaci", nebo [Karlu] Šebánkovi do Prahy?; "bude toho několik balíků" a hlavně aby z toho neměli problémy, že jim chodí balíky z USA; spolu s [Frances Ježkovou] dr. [Josefem] Brumlíkem objednali zasílání lékařského magazínu [pro nejmenovaného poličského lékaře]; Z Prahy dostal dopisy po provedení STUDÁNEK [7.12.1955, Kühn, klub Svazu skladatelů], "[Václav] Talich tam byl a plakal"; brzy už bude také provedení STUDÁNEK v Poličce [7.1.1956, Polička, Z. Zouhar, brněnský sbor Opus]; z Prahy obdržel zprávu, že by se snad znovu mohl otevřít pokojík ve věži; léky [pro Matyldu Stehnovou] už měly dojít; na vánoce byli u [Franka] Rybky a vzpomínali na rodinu v Poličce, jsou tam i na Nový rok; V ČSR stále čekají na dovolení k tomu filmu, BM se podivuje, že stále nemá vyjádření z Londýna [od Boosey&Hawkes].
Diplomatický přepis dopisu

[New York] Dec[ember] 30. [19]55.

Drazi:[1] Dopisy jdou teď hodně pomalu a už musite miti novou adresu 108 East 60 Street tak už bude po zmatku.[2] Dnes vám pišu ohledně některých věci, jež byl rád vědel. Dostali jsme ted ty naše věci domu a tak vam Charlie[3] připravuje všechny kritiky a foto, ale teď mi napište kam je máme poslati, jestli přímo k vám nebo na nějakou korporaci, třeba Mestký výbor, dejte přesnou adresu. Myslim, abyste s tim neměli potiže ze dostáváte baličky ze Států a aby to nedrželi na celnici, nevím jaká tam jsou pravidla. Nebo Do Prahy Šebankovi?[4] Tak mi řekněte jak je to nejlepši, budou toho balicky nekolik balíků.[5] Ty lékařské magaziny už jsou objednané a snad je budou dostávat, zařidila to pi. J.[6] a dr. Brumlik[7] ktery posíla p. doktorovi též pozdravy.myslim že to vycházi každý měsic.[8] Tak taky napište zdali to docházi, snad když to jde na nemocnici tak to dojde. Tež napiste té Žalmance[9] aby už přestala s tim jejím žvaněnim stále to posílá do Francie a tam za to musi připlacet na poštovné, už je to stálo skoro 300 franku.[10] Nebo ji dejte adresu at neobtežujeme lidi./Pi. J,[11] se omlouvá nemohla teď psáti je té korrespondence vánočni až z toho boli hlava, ona napiše. Mám od vás zpravy o koncertě[12] ale stále na starou adresu.[13] Z Prahy jsem dostal spoustu dopisu po provedeni Studánek,[14] bylo pry to nádherné, Talich[15] tam byl a plakal, to vam asi povi Bureš, psal že bude v Policce na vánoce, tak to už asi víte. [16] Dopisy pošlu také, ještě jsem neměl čas odpovidati, to bude práce.[17] Také verše na mne, jsem dostal a knižku od Bureše.[18] Charlie se pta zdali jste dostali fotografii, posilala ji před vánoci.[19] Co se peněz týče snad nejlépe jako posledně, pošlete mi tu formuli a ja ji podepišu a na koho to poslat, už jsem zapomněl.[20]

Ted už asi budete miti provedeni Studánek tež v Policce.[21] Také mi z Prahy piši že se snad jedná zase otevřiti můj pokojik na věži.[22] Ani neodpovidám na vás dopis, je někde s jinými dopisy, přišla toho řada. Dostanu tež foto z Prahy, to vše pošlu, to bude miti Marka[23] pěknou práci, to ji nezávidim. Ty léky staly s poštovnym (avionem) asi třicet dolaru, ovšem u nás se dostane za dolar málo, nějak si to vyberte v mase.[24] Divim se že vám nedali vědět zdali to došlo, to už je tři neděle a mělo to tam avionem byti za tři dny. Zde je též zima ale ani o tom nevime, všude se topi a málo chodime ven. Na Vanoce jsme byli u Ribky[25] měli jsme správnou husu a zeli s knedlikama a no nový rok tam jdeme na krocana. Vzpominali jsme na štedry vecer ale to jsme zde teprve sedali v poledne k obědu a když my jsme slavili doma s rybi polevkou tak vy uz jste spali. Ted to vite všechno, z Londyna dosud nemám zpravy a u nas čekaji na dovoleni k tomu filmu,nevim co se s Londynem děje.[26]

Mnoho vas zdravime a naše přani známym přijdou později

brzo napište co je noveho.

Srdecne vasi Charlie a bohous.

 

Věcné poznámky k DP

[1] Strojopis - diakritika a podtržení doplněné rukou BM.

[2] Manželé Martinů byli od konce října 1955 ubytováni v hotelu Great, Northern 118 West 57 Street (Mihule 2002, s. 488). V dopise rodině do Poličky ze dne 15. 12. 1955 (PBM Kr 510) již BM sděluje, že se stěhují, a oznamuje novou adresu 108 East 60 Street. New York. N. Y.

[3] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

[4] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM.

[5] V dopise rodině do Poličky ze dne 29. 1. 1956 (PBM Kr 515) BM sděluje: Také jsme konečně vypravili ten balik s fotografiema a programu a kritiky, to budeš mit co dělat ale moc velký pořádek v tom nedělej, to jsou vše staré krámy.“

[6] Frances Ježková (1900-1986), vdova po Jaroslavu Ježkovi (1906-1942), „[…] jež se stala Bohuslavu Martinů dobrou kamarádkou. Dedikoval jí komorní kantátu Legenda z dýmu bramborové nati 1956).“ (Citováno z Popelka 1996, s. 132.)

[7] Josef V. Brumlík (1897-1979), český lékař – kardiolog, přítel BM. Mezi dvěma světovými válkami působil v Paříži, později v USA. Frances Ježková vypomáhala v jeho domácnosti v New Yorku (Databáze pramenů IBM, http://database.martinu.cz/people/public_view/4876; cit. 15. 6. 2016).

[8] Nejmenovanému lékaři v Československu BM zprostředkoval pravidelné zasílání amerického odborného lékařského časopisu. Zásluhu na tom měla též Frances Ježková (1900-1986) a zejména MUDr. Josef V. Brumlík (1897-1979), (PBM Kr 509, 514-516).

[9] Olga Žalmanová, přítelkyně BM a jeho ctitelka z Pardubic. Její dosud nezpracovaná korespondence s BM a jeho rodinou v Poličce se nachází v soukromém archivu Jaroslava Mihuleho.

[10] „V době, kdy Bohuslav Martinů neměl [při pobytu v Evropě] stálou adresu, nechával si poštu posílat do Paříže ke strýci Charlotte Martinů, Charlesi Quennehenovi.“ (Zouhar 2008, s. 132). Adresa: Charles Quennehen, 62 rue Pierre Charron, Paris 8 (viz PBM Kr 497).

[11] Frances Ježková.

[12] Sdružení rodičů a přátel hudební školy Bohuslava Martinů v Poličce uspořádalo 8. 12. 1955 koncert k 65. výročí narození BM. Violoncellista František Smetana (1914-2004) a klavírista Ladislav Simon (1929-2011) přednesli dvě skladby BM: Sonátu pro violoncello a klavír č. 2, H 286, a Sonátu pro violoncello a klavír č. 3, H 340, (Popelka 1996, s. 149). Dále zazněly v podání sopranistky Národního divadla v Praze Milady Musilové (1912-1996) Písničky na jednu stránku, H 294, Písničky na dvě stránky, H 302, a Nový Špalíček, H 288, (Jirglová 2013, s. 139).

[13] V době, kdy manželé Martinů neměli v New Yorku stálé bydlení, nechávali si posílat poštu na newyorskou adresu 28 West 58 Street, kde u domovnice „paní Berner“ bydlel jejich přítel, klavírista Rudolf Firkušný (1912-1994). Viz dopis rodině do Poličky ze dne 5. 11. 1955 (PBM Kr 507).

[14] Na Koncertě z díla B. Martinů, který uspořádal Svaz československých skladatelů v předvečer skladatelových 65. narozenin (7. 12. 1955) ve Velkém koncertním sále Svazu československých skladatelů v Praze, Na Příkopě 10 v předpremiéře zazněla kantáta Otvírání studánek, H 354, v nastudování Jana Kühna (1891-1958) s Kühnovým dětským sborem a Komorním sborem Českého pěveckého sboru (Zouhar 2008, s. 124; Zouhar 2016, s. XXXI-XXXII).

[15] Václav Talich (1883-1961), český dirigent a přítel BM.

[16] Miloslav Bureš (1909-1968), novinář, básník a prozaik z Poličky, autor textů kantát BM Otvírání studánek, H 354, Legenda z dýmu bramborové nati, H 360, Romance z Pampelišek, H 364, a Mikeš z hor, H 375. O Talichově dojetí po předpremiéře kantáty Otvírání studánek, H 354, píše Bureš skladateli do New Yorku v dopise ze dne 15. 12. 1955 (PBM KD 20; Zouhar – Coufalová 2017, s. 174).

[17] Blahopřejné dopisy k předpremiéře a premiéře kantáty Otvírání studánek, H 354, slíbil BM poslat a také poslal své sestře Marii Martinů (1882-1959) do Poličky (PBM Kr 514, 518, 520).

[18] Jedná se o básnickou sbírku Miloslava Bureše: Otvírání studánek. Havlíčkův Brod: Krajské vydavatelství v Havlíčkově Brodě, 1955. První rozšířené vydání s autografní dedikací M. Bureše B. Martinů (Zouhar 2016, XXIX;  dopis M. Bureše skladateli do New Yorku ze dne 15. 12. 1955 - PBM KD 20; Zouhar – Coufalová 2017, s. 172-181).

[19] V dopise rodině do Poličky ze dne 15. 12. 1955 Charlotte Martinů připisuje (překlad z francouzštiny Jiří Malaník): Tento týden jsem Vám poslala snímek z Filadelfie z 18. listopadu, jsou na něm umělci, co hráli Bohušovo poslední dílo.“  Jedná se pravděpodobně o fotografie z uvedení Koncertu pro housle, klavír a orchestr, H 342,(PBM Kr 508).

[20] Finanční prostředky získané za provozování skladeb BM v Československu nemohly být v té době zasílány mimo republiku. Prostřednictvím Karla Šebánka (1903-1980) se jimi proto částečně snažil vypomáhat svým příbuzným v ČSR.

[21] Premiéra kantáty Otvírání studánek, H 354, se uskutečnila 7. 1. 1956 v Tylově domě v Poličce v podání ženského sboru smíšeného sboru OPUS pod vedením Zdeňka Zouhara (1927-2011), (Zouhar 2016, s. XXXII).

[22] „Světnička“ na věži chrámu Sv. Jakuba v Poličce, kde skladatel strávil své dětství, byla veřejnosti zpřístupněna již v letech 1947-1953. Od roku 1953 ji využívala armáda jako pozorovací bod Vojska protivzdušné obrany státu a to až do roku 1957. O její opětovné zpřístupnění veřejnost v roce 1958 se velkou měrou zasloužila Marie Pražanová (1897-1982), (Jirglová 2013, s. 104-107).

[23] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.

[24] V balíčku BM posílal leteckou poštou do Poličky léky, které byly určeny Matyldě Stehnové (1899-1964), známé BM z Poličky (Popelka 1996, s. 149, dále PBM Kr 508-511).

[25] Frank Rybka (1895-1970), český skladatel, violoncellista a varhaník žijící v USA, přítel BM.

[26] Od 1. ledna 1949 do 31. prosince 1955 byl BM vázán smlouvami s nakladatelstvím Boosey & Hawkes. BM má na mysli svolení jeho nakladatele k záměru (neuskutečněnému) českého výtvarníka, scénáristy a režiséra animovaných filmů Jiřího Trnky (1912-1969) vytvořit filmovou adaptaci kantáty Otvírání studánek, H 354, (Zouhar 2016, S. XXXIV).

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek1
Poznámka
FixaceStrojopis
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizaceProfi
Digitalizováno v instituciCentrum Bohuslava Martinů
Datum digitalizace
Poznámka k digitalizaci
Lokace jako předmět
Londýn
Praha
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 1332 (záznam 1 / 0)
další »