[New York, 29. 11. 1955] [1] 

[…] doufám že to brzo a v pořadku dojde. Pišu dnes na rychlo, večer mám ten koncert pro housle a piano a je zde orchestr z Filadelfie,[2] který to hraje zde, hrali to třikráte ve Fila a jsou moc pěkné kritiky. My jsme byli ve Fila v pátek odpoledne.[3] Dnes se se musim hodit do fraku což mě moc nebaví, už jsem ho neměl na sobě dlouho. Co se ostatnich věcí týče napišeme přiste, kritiky co najdeme shováváme a přiležitostně pošleme balik, abys měla co dělat.[4] Ten vystřižek z Times jsem poslal posledně,[5] poslal jsem jeden p. Kazantzakis do Antibes aby věděl že se o tom mluví.[6] Nebylo mi zvláště dobře pár dni, něco jsem snědl a tak jsem moc ani nemohl chodit ven. Ted uz je to zase dobré, jen jsem trochu seslábnul protože jsem nic nejedl. Tim se též zdrželo poslani toho baličku.[7] Zitra má zase koncert Firkušny[8] a tak take jdeme. Je zde už zima ale v hotelu topi tak to nevadí.[9] Pani Ježkovou[10] jsem tež neviděl v poslední době, ale podivám se za ni v neděli, snad něco našla co se týče tech magazinů,[11] lekařských věcí je tu spousta, snad najdeme to pravé, zeptám se tež Dr. Steinbacha,[12] který se zde zařidil, budou asi chtit vědět něco přibližnějšího protože těch vnitřních nemoci je spousta, pošleme co najdeme. Charlie[13] napíše přistě teď spěcham aby dopis odešel. Od Miloše nemám zprávy, ale vám snad už psal, nedivte se mu byla to pro neho velká změna a chtěl vidět všechny známé a v Pařiži čas utiká rychle,[14] jistě vám už psal. Napišu jaký byl koncert a pošleme vám kritiky.

Oba vas všechny srdečně zdravime.

Vaši Charlie a Bohous.

[1] Chybí první část dopisu včetně datace. Datum (Nov. 29. 55) je dopsáno cizí rukou i odlišnou tužkou, než kterou je v dopise doplněna diakritika. Podle kontextu dopisu (recenze koncertu v The New York Times dne 30. 11. 1955) lze však usuzovat na jeho správnost.

[2] Koncert pro housle, klavír a orchestr, H 342. Údaje o jeho premiéře se rozcházejí. Zatímco BM v předešlém dopise rodině do Poličky (dopis ze dne 22. 11. 1955, PBM Kr 508) píše o návštěvě premiéry ve Filadelfii v listopadu toho roku (v období mezi 5. – 22. 11. 1955), Halbreich (2007, s. 327) uvádí jako místo a termín premiéry New York 13. 5. 1954, v Databázi pramenů IBM nalezneme údaj San Antonio (Texas) 13. 11. 1954 (http://database.martinu.cz/works/public_view/264; cit.: 15. 6. 2016). O provedení Koncertu pro housle, klavír a orchestr, H 342, referuje evropské vydání deníku The New York Times ze dne 30. 11. 1955 (Mihule 2002, s. 488, 489, 575).

[3] 25. 11. 1955.

[4] V dopise rodině do Poličky ze dne 29. 1. 1956 (PBM Kr 515) BM sděluje: „Také jsme konečně vypravili ten balik s fotografiema a programu a kritiky, to budeš mit co dělat ale moc velký pořádek v tom nedělej, to jsou vše staré krámy.“

[5] Viz dopis BM rodině do Poličky ze dne 22. 11. 1955 (PBM Kr 508): „Posilám vam vystřižek z New Times ohledně mé práce v Nice a plánů.“ Článek pod názvem WORLD OF MUSIC: 'GREEK PASSION'; Martinu Writing a New Opera Based on Novel By Kazantzakis vyšel v The New York Times 6. 11. 1955 (viz archiv The New York Times, cit. 20. 12. 2016, http://mobile.nytimes.com/1955/11/06/archives/world-of-music-greek-passion-martinu-writing-a-new-opera-based-on.html). Autorem článku je redaktor The New York Times, hudební kritik a publicista Ross Parmenter (1912 -1999).

[6] Román Nikose Kazantzakise (1883-1957) Kristus znovu ukřižovaný sloužil BM jako předloha k vytvoření anglického libreta opery Řecké pašije, H 372. BM na libretu pracoval od srpna 1954 do ledna 1956 (Databáze pramenů IBM, http://database.martinu.cz/works/public_view/294; cit. 15. 6. 2016). Když na podzim roku 1954 BM zjistil, že Kazantzakis žije v Antibes nedaleko Nice, přípravu libreta s ním důkladně osobně a později písemně konzultoval.

[7] V balíčku BM posílal leteckou poštou do Poličky léky, které byly určeny Matyldě Stehnové (1899-1964), známé BM z Poličky (Popelka 1996, s. 149; dále PBM Kr 508-511).

[8] Rudolf Firkušný (1912-1994), český klavírista a přítel BM, v té době žijící v USA.

[9] Manželé Martinů byli od konce října 1955 ubytováni v hotelu Great, Northern 118 West 57 Street (Mihule 2002, s. 488). V dopise rodině do Poličky ze dne 15. 12. 1955 (PBM Kr 510) BM sděluje, že se stěhují, a oznamuje novou adresu 108 East 60 Street. New York. N. Y.

[10] Frances Ježková (1900-1986), vdova po Jaroslavu Ježkovi (1906-1942), „[…] jež se stala Bohuslavu Martinů dobrou kamarádkou. Dedikoval jí komorní kantátu Legenda z dýmu bramborové nati 1956).“ (Citováno z Popelka 1996, s. 132.)

[11] Nejmenovanému lékaři v Československu BM zprostředkoval pravidelné zasílání amerického odborného lékařského časopisu. Zásluhu na tom měla též Frances Ježková (1900-1986) a zejména MUDr. Josef V. Brumlík (1897-1979), (PBM Kr 511, 514-516).

[12] Karel Steinbach (1894-1990), český lékař a spisovatel, od roku 1948 žijící v USA. Ve svých vzpomínkách Charlotte Martinů (2003, s. 140) uvádí: „Pečoval o nás dva po celou dobu našeho pobytu v Americe.“

[13] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

[14] Miloš Šafránek (1894-1982) blízký spolupracovník a přítel BM. Shromažďoval údaje pro jeho biografii vydanou v roce 1961 (Šafránek, Miloš. Bohuslav Martinů – život a dílo. Praha: Státní hudební nakladatelství, 1961). Ve druhé polovině září a v prvních říjnových dnech 1955 se oba přátelé po mnoha letech několikrát setkali v Paříži (Mihule 2002, s. 593, na straně 487 uvádí chybné časové zařazení): „Se Š. jsem měl mnoho schůzek[…]“ (dopis BM rodině do Poličky ze dne 15. 10. 1955, PBM Kr 505). Miloš Šafránek přijel do Francie jako agent vyslaný československou Státní bezpečností 12. září 1955 a zůstává zde pod krycím jménem Bohuslav Veselý do prosince 1956 (Archiv bezpečnostních složek, sv. 40885).