Základní informace
Typ dokumentu Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníNice
Poznámka k lokaci odeslání[Nice]
Datum odeslání15.07.1954
PříjemceMartinů, rodina v Poličce
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
JazykČeština
Původ, datum získáníkopie z CBM, Polička
Vlastník prameneCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 460
Signatura v IBMMar 1954-07-15
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahPartituru opery (Mirandolina) už "poslal z domu"; pojedou na pár dní do hor; navštívil je Rybka, "co chodil za Vlastou Tylovou", možná s ním později pojedou do Španělska; uvažovali o Salcburku; Žalmanová stále píše "jako kdybych s ní byl něco měl", posílá mu série pohlednic a básně; "Praha se už spojila s mým nakladatelem" (Boosey and Hawkes); v Praze prý chtějí pořídit materiál z partitury Špalíčku; chce vědět, zda partitura je u sourozenců a zda končí Svatebními košilemi nebo pohádkou s polkou na konci - "existují totiž dvě partitury, ta pozdější je definitivní bez Svatebních košil"; z Prahy mu poslali jen jeden katalog (katalog hudebních děl BM vydaných v Praze); chtěl by informace o tom, co je Artia a v jakém je spojení s Orbisem.
Diplomatický přepis dopisu

[Nice] July 15. [19]54.



Drazí,



Tak jsme včera oslavili 14. červenec, pád Bastily,[1] jak se to vŝe změnilo od té doby. Ty photo už jsem poslal tak to jmeno p. doktora tam můžete doplnit, dáváte mu to vy a ne já.[2] Tak už jsem partituru opery poslal z domu[3] a teď nemám co dělat tak užívám krásného počasí a moře a slunce. Pojedeme na pár dní do hor asi 4 hodiny odsud trochu změnit prostředí.[4] Přijel přítel Rybka co chodil za Vlastou Tylovou[5] a najmul si zde auto tak se asi s ním podíváme do Španělska, ale až na konec saisony teď je na to moc horko. Jel si teď pro auto do Paříže a možná že se s ním sejdu později ve Švýcarsku. Mysleli jsme na Salzbourg ale tam jsou teď velké povodně tak nevím jak se rozhodne. Ostatně: když nepojedu nikam tak zůstanu na místě je tu teď překrásně a my jsme na kopci tak je tu stále chladněji než dole v městě.[6] Žalmanka[7] se nenechala odradit, je to šús, píŝe jako kdybych s ní byl něco měl a zatím jsem s ní jednou seděl na lavičce v parku naproti Smetanovýmu pomníku, no když ji to dělá dobře tak ať utrácí peníze zbytečně na známky. Posílá mi vždy serii pohlednic a básně. Je to káča. Praha se už spojila s mým nakladatelem,[8] nevím co z toho vyjde myslím že to budou chtít courat.[9] Také mě žádají abych jim dal povolení si vyzvednout u vás definitivní partituru Špalíčka.



 



Máte ji vůbec? Chtějí prý pořídit material. Prozatím nic neposílejte ale napiŝte mi zdali ta partitura je u vás a zdali je na ni datum dokončení (obyčejně na poslední stránce) a zdali třetí jednání je tam Svatební košile a nebo ta pohádka s polkou na konci. Existují totiž dvě partitury ta pozdější je definitivní bez Svatebních košil.[10] Z Prahy mi poslali jenom jeden katalog, budeteli psati naŝemu příteli[11] požádejte ho aby poslali více aspoň 10. Také mu napište mohl-li by mi dáti nějaké bližší informace o tom co je ta společnost ARTIA,[12] kde je a co dělá a v jakém spojení je s Prahou a Orbisem.[13] Z Prahy se vždy o ní zmiňují ale nenapíŝou kde je a co to je. Charlie[14] je na zahradě, zase tam něco kutí, tak napíŝe příště, je už všechno dobře, jenom že nemůže v noci spát. Tak to jsou vŝechny novinky. Teď už jistě užíváte také zahrady a trochu odpočinku. Myslím že to letos rychle uběhne, to pěkné počasí přišlo hodně pozdě.



Vŝechny Vás zdravíme a vzpomínáme.



Váš Bohouš



 


Věcné poznámky k DP

[1] Dobytí Bastily 14. 7. 1789 je považováno za začátek Velké francouzské revoluce. Od roku 1880 je tento den ve Francii státním svátkem.



[2] Sourozenci pravděpodobně požádali BM o zaslání jeho fotografie, kterou následně věnovali některému ze svých ošetřujících lékařů.



[3] Mirandolina, H 346, komická opera o dvou dějstvích podle hry italského dramatika Carla Goldoniho (1707-1793) La Locandiera. Na opeře pracoval BM v Nice od 15. 12. 1953 do 1. 7. 1954 (Halbreich 2007, s. 179). V dopise rodině do Poličky ze dne 2. 7. 1954 (PBM Kr 459) BM uvádí: „Teď nechám dělat kopii a pošlu do Londýna kde dělají klavírní výtah a starají se o premieru.“



[4] Manželé Wurmovi, se kterými se přátelili v Nice, je pozvali do horské vesničky Allos v Přímořských Alpách (Mihule 2002, s. 466). Ve druhé půli července tu manželé Martinů strávili asi deset dnů ( Martinů, Ch. 1978, s. 98-99).



[5] Frank Rybka (1895-1970), český skladatel, violoncellista a varhaník žijící v USA, přítel BM. V mládí byl zamilován do Vlasty Tyllové z Poličky (viz dopisy BM rodině do Poličky PBM Kr 450 a 460). Z plánovaných cest po Evropě sešlo. S Rybkou se BM během prázdnin setkal ještě jednou v srpnu při jeho návštěvě v Nice poté, co se BM vrátil z Itálie (PBM Kr 464).



[6] Své prázdninové výlety zahájili manželé Martinů u Wurmových v horské vesničce Allos v Přímořských Alpách (viz výše). V srpnu pak společně navštíví Itálii (Chiasso, Como, Miláno) a na pozvání Paula Sachera i Luzern (Mihule 2002, s. 467). Podle dopisů BM Franku Rybkovi (1895-1970) odjel BM sám minimálně dvakrát během srpna 1954 do Itálie váben milostnými „nemanželskými“ dobrodružstvími pravděpodobně za Olgou Schneeberger – viz  dopisy BM F. Rybkovi odeslané z Milana dne 17. 8. 1954 (kopie dopisu v IBM se signaturou Ryb 1954-8-17) a z Rapalla dne 24. 8. 1954 (tamtéž, signatura Ryb 1954-8-24), zatímco Charlotte pobývala ve druhé polovině srpna u své rodiny v Pierrefonds (viz dopis ChM rodině do Poličky ze dne 20. 8. 1954, PBM Kr 463).



[7] Olga Žalmanová, přítelkyně BM a jeho ctitelka z Pardubic. Její dosud nezpracovaná korespondence s BM a jeho rodinou v Poličce se nachází v soukromém archivu Jaroslava Mihuleho.



[8] Boosey& Hawkes London-New York.



[9] V letech 1953-1956 je v dopisech BM rodině do Poličky (viz PBM Kr 444-449, 452, 454-457, 460, 464, 466-481, 483, 486, 514, 516) často zmiňována příprava smlouvy mezi nakladatelstvím Boosey & Hawkes London-New York a Státním nakladatelstvím krásné literatury, hudby a umění v Praze, která měla umožnit „[…] pohyb hudebnin přes železnou oponu, vydávání nových skladeb B. Martinů v Praze a zajistit vyplácení tantiém skladateli do zahraničí.“ (Zouhar 2008, s. 64). Podle Zouhara (2016, s. XXXV) k jisté dohodě mezi oběma vydavatelstvími došlo.



[10] První verzi baletu Špalíček, H 214 I, dokončil BM 11. 2. 1932, druhou verzi - Špalíček, H214 II, pak 17. 5. 1940 (Halbreich 2007, s. 212-216).



[11] Z důvodu obavy z možné perzekuce BM v této době často ve svých dopisech do Československa neuvádí jména zmiňovaných osob. Za označením „náš přítel“ byl ukryt Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM.



[12] ARTIA – od roku 1953 do 1990 podnik pro zahraniční obchod zaměřený na vývoz a dovoz knih a časopisů.



[13] Národní hudební vydavatelství Orbis již v té době neexistovalo, od 1. 1. 1953 bylo včleněno do Státního nakladatelství krásné literatury, hudby a umění. „SNKLHU převzalo nakladatelská práva Orbisu, stejně jako předtím už Orbis práva hudebního úseku Melantrichu a dalších znárodněných hudebních nakladatelství. (Citováno z Popelka 1996, s. 131.)



[14] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.


Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
Fixacerukopis
Digitalizace
Kvalita digitalizaceProfi
Digitalizováno v instituciCentrum Bohuslava Martinů

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 1280 (záznam 1 / 0)
další »