[1] Dobytí Bastily 14. 7. 1789 je považováno za začátek Velké francouzské revoluce. Od roku 1880 je tento den ve Francii státním svátkem.
[2] Sourozenci pravděpodobně požádali BM o zaslání jeho fotografie, kterou následně věnovali některému ze svých ošetřujících lékařů.
[3] Mirandolina, H 346, komická opera o dvou dějstvích podle hry italského dramatika Carla Goldoniho (1707-1793) La Locandiera. Na opeře pracoval BM v Nice od 15. 12. 1953 do 1. 7. 1954 (Halbreich 2007, s. 179). V dopise rodině do Poličky ze dne 2. 7. 1954 (PBM Kr 459) BM uvádí: „Teď nechám dělat kopii a pošlu do Londýna kde dělají klavírní výtah a starají se o premieru.“
[4] Manželé Wurmovi, se kterými se přátelili v Nice, je pozvali do horské vesničky Allos v Přímořských Alpách (Mihule 2002, s. 466). Ve druhé půli července tu manželé Martinů strávili asi deset dnů ( Martinů, Ch. 1978, s. 98-99).
[5] Frank Rybka (1895-1970), český skladatel, violoncellista a varhaník žijící v USA, přítel BM. V mládí byl zamilován do Vlasty Tyllové z Poličky (viz dopisy BM rodině do Poličky PBM Kr 450 a 460). Z plánovaných cest po Evropě sešlo. S Rybkou se BM během prázdnin setkal ještě jednou v srpnu při jeho návštěvě v Nice poté, co se BM vrátil z Itálie (PBM Kr 464).
[6] Své prázdninové výlety zahájili manželé Martinů u Wurmových v horské vesničce Allos v Přímořských Alpách (viz výše). V srpnu pak společně navštíví Itálii (Chiasso, Como, Miláno) a na pozvání Paula Sachera i Luzern (Mihule 2002, s. 467). Podle dopisů BM Franku Rybkovi (1895-1970) odjel BM sám minimálně dvakrát během srpna 1954 do Itálie váben milostnými „nemanželskými“ dobrodružstvími pravděpodobně za Olgou Schneeberger – viz dopisy BM F. Rybkovi odeslané z Milana dne 17. 8. 1954 (kopie dopisu v IBM se signaturou Ryb 1954-8-17) a z Rapalla dne 24. 8. 1954 (tamtéž, signatura Ryb 1954-8-24), zatímco Charlotte pobývala ve druhé polovině srpna u své rodiny v Pierrefonds (viz dopis ChM rodině do Poličky ze dne 20. 8. 1954, PBM Kr 463).
[7] Olga Žalmanová, přítelkyně BM a jeho ctitelka z Pardubic. Její dosud nezpracovaná korespondence s BM a jeho rodinou v Poličce se nachází v soukromém archivu Jaroslava Mihuleho.
[8] Boosey& Hawkes London-New York.
[9] V letech 1953-1956 je v dopisech BM rodině do Poličky (viz PBM Kr 444-449, 452, 454-457, 460, 464, 466-481, 483, 486, 514, 516) často zmiňována příprava smlouvy mezi nakladatelstvím Boosey & Hawkes London-New York a Státním nakladatelstvím krásné literatury, hudby a umění v Praze, která měla umožnit „[…] pohyb hudebnin přes železnou oponu, vydávání nových skladeb B. Martinů v Praze a zajistit vyplácení tantiém skladateli do zahraničí.“ (Zouhar 2008, s. 64). Podle Zouhara (2016, s. XXXV) k jisté dohodě mezi oběma vydavatelstvími došlo.
[10] První verzi baletu Špalíček, H 214 I, dokončil BM 11. 2. 1932, druhou verzi - Špalíček, H214 II, pak 17. 5. 1940 (Halbreich 2007, s. 212-216).
[11] Z důvodu obavy z možné perzekuce BM v této době často ve svých dopisech do Československa neuvádí jména zmiňovaných osob. Za označením „náš přítel“ byl ukryt Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM.
[12] ARTIA – od roku 1953 do 1990 podnik pro zahraniční obchod zaměřený na vývoz a dovoz knih a časopisů.
[13] Národní hudební vydavatelství Orbis již v té době neexistovalo, od 1. 1. 1953 bylo včleněno do Státního nakladatelství krásné literatury, hudby a umění. „SNKLHU převzalo nakladatelská práva Orbisu, stejně jako předtím už Orbis práva hudebního úseku Melantrichu a dalších znárodněných hudebních nakladatelství. (Citováno z Popelka 1996, s. 131.)
[14] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.
|