Základní informace
Typ dokumentu Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníNice
Poznámka k lokaci odeslání[Nice]
Datum odeslání07.09.1953
PříjemceMartinů, rodina v Poličce
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
JazykČeština
Jazyk 2Francouzština
Původ, datum získáníKopie z CBM, Polička
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 447
Signatura v IBMMar 1953-09-07
Obsah a fyzický popis
Stručný obsah
Diplomatický přepis dopisu

[Nice] Sept 7. [19]53.

Drazí:

Doufám že jste už dostali můj poslední dopis z Nice[1] tak už víte proč jste nedostávali zprávy tak dlouho.[2] Už jsme zde zase týden, utíká to pěkně, stále je tu krásně a zdá se že to bude ještě trvat než na nás ta zima přijde. Zařizujeme se, já hledám piano[3] a ráno trochu pracuji na zahradě. Zde okolo jsou samé zahrady a tak jsme úplně v zeleni. Náš kufr dosud nedošel čekáme ho každým dnem. Paní Ježková mi psala že dostala od Vás dopisy a je také ráda že to došlo.[4] Napište mi co je dovoleno teď posílati abyste z toho neplatili více než se dá koupit. Moc se toho už také posílat nedá, konservy se nesmí posílati. Teď budu mít více času tak dám dohromady ten seznam nových skladeb pro p. Š.[5] Nevím zdali jsem Vám psal že divadlo ve Wisbaden se moc zajímá o provedení Julietty,[6] tak jak se zdá se to začíná už hybat, hlavně kdybych to mohl dostat zpět z Orbisu.[7] Je mi divné že náš přítel se vůbec nehlásí,[8] nic jste se nedozvěděli? Jak vidím nemáte moc zpráv co se děje ve světě, ostatně to za moc nestojí, zdálo se že ti vedoucí dojdou k nějakému řešení jak vylezt z té situace která už nebaví nikoho ale bude se to asi courat po leta, jak se zdá, nikdo nechce povolit. Já vlastně také málo noviny čtu, nestojí to za zlobení, vŝude je samá nespokojenost, alespoň že už se teď nemluví o třetí válce. Samozřejmě že lidé mají pravdu když stávkují[9] a chtějí také žít, kdybyste viděli ty parady, toilety, slavnosti zde a jinde, tak se člověk nad tím musí zamyslet. Často na Vás vzpomínáme a myslíme jak to je pitomé že se k vám nemohu podívat ač stále jezdím okolo. Charlie[10] Vám dnes připíŝe, má tu hodně práce abychom se zařídili ale ona si ještě práci přidělává a stále něco vymýšlí, no to už je její povaha.

Mnoho Vás vŝechny zdravím

Váš Bohouš.

 

Chère Marienka.

Je m’excuse de ne vous avoir pas écrit plus tôt, mais vous savez, quand on s’installe, il y a tant à faire et je tombe toujours sur des appartements où il y a beaucoup à nettoyer, mais c’est déjà un peu plus clair, le reste viendra petit à petit. Nous sommes très bien situés, avec une vue splendide qui va jusqu’à la mer, et où on découvre toute la ville de Nice, quand j’aurai un peu de temps, je vous enverrai des photos. C’est un peu éloigné pour les provisions, et vous savez, Bohus aime bien manger, mais nous nous en arrangeons très bien. Cela ne vous conviendrait pas pour vous, car on doit toujours monter et descendre les escaliers très rapides, mais quelle tranquillité, nous sommes perchés comme les oiseaux tout en haut des arbres. J’espère que vous allez bien, ainsi que Fanus et Jindricka. Malheureusement, voici déjà pour vous la vilaine saison qui va commencer. Nous pensons bientôt de vous lire et je termine en vous embrassant bien affectueusement de tout cœur. Mille bonnes pensées à Fanus et Jindricka.

Charlotte Martinu

 

[PŘEKLAD]

Milá Marienko,[11]

odpusťte, že jsem Vám nenapsala dříve, ale to víte, když se člověk někde ubytuje, je s tím takové práce, a já vždy natrefím zrovna na bydlení, kde je třeba hodně uklízet, ale už je tu trochu čistěji, a ten zbytek přijde pozvolna. Máme vynikající polohu s nádherným výhledem až k moři, celou Nice máme jako na dlani, až budu mít trochu času, pošlu Vám fotky. Je to sice trochu z ruky, pokud jde o nákupy, však Vy víte, že Bohuš se rád nají, ale víme si rady. Vám by to nevyhovovalo, stále musíme chodit nahoru a dolů po příkrých schodech, ale ten klid, jsme jako ti ptáci vysoko ve větvích. Doufám, že se Vám vede dobře, nejinak Fanoušovi a Jindřišce. [12] Naneštěstí pro Vás už brzy nastane ošklivý čas. Doufáme, že od Vás brzy přijde psaní, budu končit, z celého srdce Vás vroucně líbám. Tisíce srdečných pozdravů Fanoušovi a Jindřišce.

Charlotte Martinu

 

Věcné poznámky k DP

[1] Od začátku září 1953 září pobývali manželé Martinů v Nice - Chemin de Brancolar ve vile Point Clair malíře Josefa Šímy (1891-1971), (Mihule 2002, s. 592).

[2] „Důsledky stávky zaměstnanců francouzských pošt a železnic.“ (Citováno z Popelka 1996, s. 134; Mihule 2002, s. 456.)

[3] „[…] tentokrát si ho musel dokonce koupit.“ (Citováno z Mihule 2002, s. 458.)

[4] Frances Ježková (1900-1986), vdova po Jaroslavu Ježkovi, „[…] jež se stala Bohuslavu Martinů dobrou kamarádkou. Dedikoval jí komorní kantátu Legenda z dýmu bramborové nati 1956).“ (Citováno z Popelka 1996, s. 132.) V dopise BM příbuzným do Poličky ze dne 16. 6. 1953 (PBM Kr 443) BM upozorňuje, že jim Ježková posílá balík. Jedná se tedy o reakci na děkovný dopis z Poličky, o který BM své příbuzné zároveň požádal a v němž také uvedl adresu F. Ježkové (Frances Ježek 304 East 71 Street. New York. N. Y.).

[5] Miloš Šafránek (1894-1982), s nímž BM v letech 1948-1955 udržoval pouze zprostředkovaný kontakt skrze své příbuzné v Poličce (poslední dopis Šafránkovi adresovaný do Poličky je datován 14. 2. 1955 – viz PBM Kmš 821), shromažďoval údaje pro katalog skladatelových skladeb.

[6] Opera Juliette, H 253, se svého provedení ve Wiesbadenu dočkala až 25. 1. 1959 (Halbreich 2007, s. 164). „Po pražské premiéře 1938 teprve druhá inscenace Julietty.“ (Citováno z Popelka 1996, s. 134.)

[7] Národní hudební vydavatelství Orbis již v té době neexistovalo, od 1. 1. 1953 bylo včleněno do Státního nakladatelství krásné literatury, hudby a umění. „SNKLHU převzalo nakladatelská práva Orbisu, stejně jako předtím už Orbis práva hudebního úseku Melantrichu a dalších znárodněných hudebních nakladatelství. (Citováno z Popelka 1996, s. 131.) V letech 1953-1956 je v dopisech BM rodině do Poličky (PBM Kr 444-449, 452, 454-457, 460, 464, 466-481, 483, 486, 514, 516) často zmiňována příprava smlouvy mezi nakladatelstvím Boosey & Hawkes London-New York a Státním nakladatelstvím krásné literatury, hudby a umění v Praze, která měla umožnit „[…] pohyb hudebnin přes železnou oponu, vydávání nových skladeb B. Martinů v Praze a zajistit vyplácení tantiém skladateli do zahraničí.“ (Zouhar 2008, s. 64). Podle Zouhara (2016, s. XXXV) k jisté dohodě mezi oběma vydavatelstvími došlo.

[8] Z důvodu obavy z možné perzekuce BM v této době často ve svých dopisech do Československa neuvádí jména zmiňovaných osob. Za označením „náš přítel“ byl ukryt Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM. V letech 1946-49 ředitel hudebního nakladatelství Melantrich, které bylo po převratu společně s ostatními nestátními vydavatelstvími zrušeno (na tom se podílel i sám Šebánek), Šebánek byl pověřen zřízením národního hudebního vydavatelství Orbis, na jehož činnosti se podílel do prosince 1952, kdy byl nečekaně propuštěn. V letech 1953-54 pracoval jako hudební referent v hudebním oddělení národního podniku Kniha v Praze (Brádková 2010).

[9] Viz výše - stávka zaměstnanců francouzských pošt a železnic.

[10] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

[11] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.

[12] František Martinů (1880-1958), bratr BM a Jindřiška Martinů, roz. Palečková (1882-1965), Františkova manželka.

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
Poznámka
FixaceRukopis
Vpisky, přípisyCh. Martinů
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizaceProfi
Digitalizováno v instituciCentrum Bohuslava Martinů
Datum digitalizace
Poznámka k digitalizaci
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 1267 (záznam 1 / 0)
další »