| Diplomatický přepis dopisu | Mercredi 10 Juin 1953.
Chère Marienka, Fanuš et Jindricka
Aujourd’hui c’est mon tour de vous écrire, car Bohus, depuis le matin jusqu’au soir, est très occupé, au jury, de lire les partitions de musique, pensez qu’il y en a 400, et l’on doit en trouver 12 qui gagnent les prix. Nous sommes partis de Paris dimanche, 8H du matin, et nous sommes arrivés à midi, et tout de suite, l’après-midi, tout le monde s’est mis au travail. Lundi soir, il y avait un excellent dîner pour tous les officiels, et hier midi, nous étions pour le déjeuner chez la Reine, elle demeure dans un château au milieu d’un parc, pas loin de Bruxelles. Je dois vous dépeindre le portrait de la Reine, elle a 74 ans, elle a la taille d’une jeune fille, et elle est encore très belle. Nous l’avons attendue dans un petit salon, et dès qu’elle est entrée, elle est venue à nous, quoique n’ayant vu Bohus [que] par les photos, elle l’a tout de suite reconnu, combien elle aime sa musique et qu’elle a joué elle-même son duo pour violon et violoncelle.
Elle est d’une grande simplicité, et tellement naturelle, que l’on se sent tout de suite à l’aise en sa présence. Elle est allée parler à toutes les personnes du jury, nous étions à peu près 25 personnes, nous sommes allés dans la salle à manger, il y avait une magnifique table, toute parsemée d’une multidute de roses, et Bohus était à la droite de la Reine, je vous joins le menu. Pour la 1ière fois, Bohus et moi, nous avons mangé avec des couverts en or, et si vous voyiez, ma chère, toutes ces fleurs et tous ces objets d’arts, c’était vraiment magnifique. Ensuite, nous avons pris le café dans le salon, et nous sommes restés tous groupés autour de la Reine jusqu’au 3H, ensuite le jury a dû se remettre au travail, en nous quittant S. M. la Reine nous a dit combien elle était heureuse d’avoir fait notre connaissance à tous les deux. Je vous raconte tout cela, ma chère Marienka, car je voudrais que vous oubliiez tous vos tracas. Le temps ici n’est pas très beau, aujourd’hui il pleut, je reste la plupart du temps à l’hôtel en attendant Bohus. Il est heureux d’être en Europe, tout le monde le trouve rajeuni. Je vous embrasse.
Charlotte Martinu
[PŘEKLAD]
[Brusel] Středa 10. červen 1953.
Milá Marienko,[1] Fanouši a Jindřiško,[2]
dnes je na mně, abych Vám napsala, protože Bohuš je od rána do večera v porotě velmi zaneprázdněn čtením partitur, považte, že jich je 400 a že se musí usnést na 12 vítězných.[3] Z Paříže jsme odjeli v neděli[4] v osm hodin ráno a na místo jsme přijeli v poledne, a hned odpoledne se všichni pustili do práce. V pondělí večer[5] se konala znamenitá večeře pro všechny porotce, a včera v poledne[6] jsme byli na oběd u královny, sídlí v jednom zámku, který se nachází nedaleko od Bruselu uprostřed parku. Musím Vám vypsat, jak královna vypadá, je jí 74 let,[7] je dívčí postavy a je pořád ještě velmi krásná. Čekali jsme na ni v takovém salonku, a jakmile vstoupila, hned si to namířila k nám, ačkoli Bohuše viděla jen na fotkách, hned ho poznala, má tolik ráda jeho hudbu a sama hrála jeho duo pro housle a violoncello.[8]
Je kromobyčejně prostá a přirozená do té míry, že se člověk v její přítomnosti hned cítí dobře. Pohovořila se všemi členy poroty, dohromady nás tam bylo asi 25, odebrali jsme se do jídelny, kde byla velkolepá tabule s velkým množstvím růží, a Bohuš seděl po královnině pravici, k dopisu přikládám naše menu.[9] Bylo to poprvé, co jsme s Bohušem jedli zlatými příbory, a kdybyste jen viděla, moje milá, všechny ty květy a všechny ty umělecké předměty, bylo to opravdu nádherné. Potom jsme si dali kávu v salonu, všichni obklopili královnu a zůstali tak až do tří hodin, potom se porotci museli dát opět do práce, a když Její Veličenstvo královna odcházela, oběma nám řekla, jak moc je ráda, že se s námi seznámila. To vše Vám, moje milá Marienko, vyprávím, protože bych chtěla, abyste zapomněla na všechny svoje strasti. Počasí tady není moc pěkné, dnes prší, většinu času trávím v hotelu a čekám na Bohuše. Je moc rád, že je v Evropě, všichni soudí, že omládl. Líbám Vás.
Charlotte Martinů
Drazí, napíšu brzo, mám hodně práce. Posílám menu a lístek růže od královny.
Srdečně Váš
Bohouš
|