Drobností s názvem Vokalíza pro střední hlas, H 188 – instruktivní vokální skladbičkou datovanou k 7. listopadu 1929 (Paříž), přispěl Martinů do sbírky moderních vokalíz (hlasových cvičení pro zpěv beze slov). Skladbu vydal v roce 1930 pařížský nakladatel Alphonse Leduc. Martinů pro tuto nakladatelskou dynasii, renomovanou hlavně díky edicím kvalitní instruktivní literatury, napsal na objednávku roku 1930 pět opusů – Nocturna, H 189, Pastorely, H 190, Snadné etudy pro dvoje housle, H 191, a Miniaturní suitu, H 192.
Transkripcí instruktivní Vokalízy vznikla Arietta pro housle a klavír, H 188A, a Arietta pro violoncello a klavír, H 188B. V těchto instrumentálních zpracováních nacházíme nižší technickou náročnost odvozenou od původního zpracování pro lidský hlas a jeho technické možnosti, tedy odproštění se od specificky houslové techniky a dvojhmatů.
Vokalise-Étude je charakteristický písňový kus, který se pohybuje ve „vodách“ jazzových harmonií a rytmických pohybů, jež se v hudbě pařížských let Bohuslava Martinů objevují. Je charakteristická svým svěžím a chytrým uvedením do metrické proměnlivosti dobové hudby – pařížsko-český mateník.
Kateřina Viktorová. Skladby pro sólový hlas a klavír pařížského období Bohuslava Martinů. Diplomová práce, 2008, s. 69 [upravila Jana Burdová].