V kantátě pro orchestr, baryton, smíšený sbor a varhany Česká rapsodie, H 118, opouští Martinů svůj tehdejší inspirační svět a vychází z mladistvého vlasteneckého nadšení. V deníku skladatele z této doby stojí: „Vznikla v květnu a v červnu 1918 po slavné přísaze národa Českého a pod dojmem krásné řeči spisovatele Aloise Jiráska.“ Jemu také autor skladbu věnoval a Jirásek mu poslal 18. listopadu 1918 přání úspěšného provedení.
Zřejmě unesen ideou národní svobody Martinů zvolil hned několik textů, které dohromady tvoří nesourodou změť, kritizovanou po premiéře díla hned několika hudebními publicisty. Hlavním pojítkem je Svatováclavský chorál, jenž zazní na začátku v orchestrální předehře a na konci skladby tvoří vrchol celého díla. Druhou část tvoří zhudebnění 23. žalmu „Hospodin je můj pastýř“ [v překladu Jiřího Strejce], jímž se nechal Martinů inspirovat při návštěvách evangelického kostela v Borové. Na tuto sborovou část navazuje zhudebnění básně „Čechy“ Jaroslava Vrchlického s barytonovým sólem. Všechny čtyři části propojují orchestrální interludia. Stanislav Novák, skladatelův celoživotní přítel a první houslista České filharmonie, o České rapsódii prohlásil, že je to dílo „vroucího, téměř smetanovského tónu a kupodivu prosté všeho impresionismu, který se později ovšem zase přihlásil.“ Možná právě díky nadšenecké atmosféře celého národa po vzniku státu se Martinů dočkal premiéry díla hned 12. ledna 1919 v Obecním domě, a to dokonce i s recepcí po koncertě, kterou nezapomněl zahrnout do svých karikatur, jimiž si obveseloval život. Dílo mělo tak velký úspěch, že bylo 17. ledna opakováno a ještě provedeno na koncertě českých literátů a novinářů 24. ledna i za přítomnosti prezidenta republiky T. G. Masaryka.
Nadšení národa tolik nesdíleli odborní hudební kritici, kteří se nemohli smířit s tím, jak velkou porci si Martinů na sebe tímto dílem naložil a jak téma nedokázal strukturálně pojmout. […] I přes zcela zdrcující kritiku Zdeňka Nejedlého v časopise „Smetana“, se pak ostatní tisk vyjadřoval pochvalně a pro Bohuslava Martinů znamenalo toto provedení obrovský úspěch při vstupu na českou poválečnou hudební scénu […].
Sandra Bergmannová. Bohuslav Martinů: Nipponari, Magic Nights, Czech Rhapsody © 2008 CD Supraphon Music.