Základní informace
Titul CZTance se závoji
Titul ENDances with Veils
Titul DESchleiertänze
Podtitul DEmeloplastischen Tanzszenen
KategorieJevištní díla a filmová hudba
PodkategorieBalety
Halbreichovo číslo93
Dedikant Gzovská, Olga
Poznámka k věnováníDedikantka: Olga Vladimirovna Gzovská (Gzowská)
Původ
Místo kompozicePraha
Rok dokončení1914
Započetí kompozice1912
Dokončení kompozice07/1914
Premiéra
Uložení autografu
Poznámka k autografuAutograf nezvěstný.
Copyright
Copyright - poznámkaNakladatelská práva volná
První vydání
Prameny
Vazby Související písemnosti
Dokumenty v Knihovně
Poznámka Skladba vznikla v období mezi rokem 1912 a červencem 1914.
O skladbě

Jednou z klíčových postav z hlediska uměleckých inspirací Bohuslava Martinů v letech 1912–1915 byla ruská herečka a tanečnice Olga Vladimirovna Gzovská [1889–1962]. […] Kromě rolí činoherních vystoupila Olga Gzovská v letech 1912 a 1914 v Národním divadle sólově na tzv. meloplastických představeních, kde při doprovodu komorního instrumentálního obsazení přednášela a tančila na krátké hudební úryvky. [Miloš] Šafránek píše, že Martinů tato představení navštívil.

V roce 1912 hostovala Olga Gzovská v Národním divadle také v činnohře Oscara Wilda Salome, v níž zřejmě tančila i tanec sedmi závojů. Taneční estetik a publicista Emanuel Siblík (1886–1941) psal o jejím tanečním projevu v textu z roku 1922. Její tanec v představení Salome charakterizoval jako meloplastické drama, v němž tančila nahá, zahalena pouze do závojů motýlích barev se zlatým diadémem na hlavě a dlouhými náušnicemi v antickém stylu. […]

Šafránek uvádí, že Martinů pro Gzovskou napsal na jaře 1914 Tance se závoji, H 93, a v katalogu mladistvých skladeb uvádí dedikaci O. Gzovské. Tento balet se však nedochoval a kromě jediné zmínky Šafránka a dle něj pak i v katalogu Harryho Halbreicha, jenž mu přiřadil i katalogové číslo, je o něm a jeho souvislosti s osobou Olgy Gzovské doklad pouze v ojedinělé časopisecké zmínce (Ilustrované listy, XXI, č. 24, 8. 8. 1914). Šafránek se domnívá, že tyto Tance se závoji, jinak označované jako meloplastické scény, které Martinů Gzovské poslal, jsou dvě skladby. […]

Sandra Srnková Bergmannová, Raná symfonická tvorba Bohuslava Martinů a problematika její kritické edice. Disertační práce, Praha, 2010, s. 27–36 [zkráceno].

« předchozí
ID 360 (záznam 1 / 0)
další »