Základní informace
Titul CZFoxtrot narozený „Na růžku“
Titul ENFoxtrot born “On the Corner”
Titul DEFoxtrott „Am Eck“ geboren
KategorieKlávesové nástroje
PodkategorieKlavír
Halbreichovo číslo123bis
Části (věty)Tempo di Foxtrot
Durata1'
Původ
Rok dokončení1920
Započetí kompozice1919
Dokončení kompozice05/1920
Premiéra
Uložení autografu
Poznámka k autografuRukopis nezvěstný. V Centru Bohuslava Martinů v Poličce je uložena úprava Josefa Vintera pro dechovou kapelu.
Copyright
CopyrightBärenreiter Praha
Odkaz na prodejcekoupit
Vydání
Supraphon, Praha, 1973
Signatura IBM: 1026
Specifikace vydání: 1. vydání
Detaily tohoto vydání
Prameny
Vazby Související písemnosti
Dokumenty v Knihovně
Poznámka • Vydáno v: Skladby pro Poličku.
• Podle nových pravidel českého pravopisu o psaní velkých písmen je správnější název "Foxtrot narozený 'Na Růžku'".
• Zkomponováno mezi 1919 a květnem 1920.
O skladbě

Foxtrot narozený „Na růžku“ (H 123bis) by nejspíše zcela upadl v zapomnění, kdyby se poličskému kapelníkovi Josefu Vintrovi nepodařilo ho instrumentovat pro dechové nástroje a provést v Poličce v létě roku 1926. O této události referuje v dopise ze dne 31. 8. 1926 dokonce sám Martinů své blízké přítelkyni Fině Tausikové: „Zde byla ta slavnost leginonářů […]. Bylo to vůbec moc hezké a den byl krásný. […] Lidí zde bylo spousta a děti zpívaly ‚Osiřelo dítě‘ a bylo to moc dojemné a hezké. V sobotu zde hrála městská kapela a v tom koncertě na náměstí můj foxtrot, který jsem jednou napsal na nějakém menším flámu v hospodě, a ti kluci si to nechali rozepsat a instrumentovat a teď to hrají veřejně a moc se to líbí, tak vidíš že ve mně přece jen něco je.“ Skicu foxtrotu určeného pro amatérské muzikanty měl Martinů načrtnout na okraj novin při přátelském posezení v dnes již neexistujícím hostinci Na růžku. Původní skica je dnes ovšem nezvěstná. Klavírní verzi foxtrotu se podařilo muzikologovi Išovi Popelkovi zrekonstruovat na základě úpravy Josefa Vintra, a ta byla vydána v roce 1973 v oblíbeném albu Skladby pro Poličku (Editio Supraphon). Nelze přesně určit, kdy skladba vznikla. Autor monografie o Bohuslavu Martinů Miloš Šafránek jí připisuje rok 1919.

Lucie Harasim Berná, Snadné klavírní skladby a tance. Praha: Bärenreiter Praha, 2016, s. 2.

[…] Skladbička svědčí o jistotě, s jakou se Martinů pohyboval na půdě tehdy zcela nové taneční hudby, a to v době, kdy i pražské centrum teprve ohledávalo – někdy dosti rozpačitě – nový terén. Třebaže jde o kus určený amatérským hudebníkům a k tanci, Martinů si neodpustil vyklouznout aspoň v několika taktech z dobového stereotypu, který mu už tehdy – stejně jako nám dnes – musel připadat příliš snadný a průhledný. První část Tria totiž převádí do mollové dominantní tóniny a v závěru volí obdobný postup, kde má však jen funkci tonálního vybočení, zrušeného návratem do výchozí tóniny prvního dílu. Jinak ovšem skladbička respektuje zvyklosti raného, ragtimem zabaveného foxtrotu.

Iša Popelka, Bohuslav Martinů: skladby pro Poličku. Praha: Supraphon, 1973, s. 23.

« předchozí
ID 316 (záznam 1 / 0)
další »