Pentatonické východisko skladby Pátý den páté luny, H 318, vypadá na první pohled jako pocta dedikantce díla, čínské pianistce Hsien-Ming Lee Tcherepninové, manželce skladatelova dlouholetého přítele Alexandra Tcherepnina. Motto uvedené v záhlaví díla však naznačuje hlubší souvislosti s vnitřním i vnějším světem, obklopujícím Bohuslava Martinů v době jejího vzniku. Pochází od čínského básníka Lin Yutanga, skladatel ho našel v knize „The Gay Genius“ a považoval ho za natolik významné, že ho otiskl i v tištěné partituře. „Krajina Západního jezera strmí nad světem, turisté všech tříd, inteligentní i ti ostatní, objevují a oceňují každý to, co si přeje. Leč kdo je s to pochopit celek? A tak, žel, ve své hloupé počestnosti jsem zůstal pozadu za světem a oddal se zcela radostem kopců a vody.“
Druhá válka učinila z Martinů emigranta, který musel opustit vše, co do té doby vybudoval a utéci takřka bez prostředků a bez většiny svých partitur do USA. V době války zemřela jeho maminka a také řada přátel, z nichž k nejdůležitějším patřil houslista Stanislav Novák, skladatelův přítel z mládí, a jeho nejoblíbenější žačka Vítězslava Kaprálová, talentovaná mladá skladatelka. To nejhorší však mělo teprve přijít. V červenci 1946 spadl Martinů z terasy zámečku v Great Barringtonu, kde tehdy bydlel a vyučoval kompozici účastníky prestižních letních kurzů Tanglewoodu. V nemocnici zůstal pět týdnů a následků tohoto úrazu - částečné hluchoty, ztráty rovnováhy a neustálého hukotu v hlavě - se už nikdy nezbavil. Než se zotavil natolik, aby mohl cestovat a navštívit poválečné Československo, převzali v jeho vlasti moc komunisté a Martinů začal být okamžitě oficiálními představiteli nového režimu považován za zrádce a renegáta. Jeho nebližší přátelé, jako např. vynikající dirigent Václav Talich, byli vězněni a nespravedlivě souzeni, jemu nakloněný bývalý ministr zahraničních věcí Jan Masaryk zemřel za záhadných okolností při pádu z okna své pracovny. V těchto souvislostech se jeví nehybnost a podivná prázdnota krajních částí jakož i utkvělá dramatičnost střední části Pátého dne páté luny jako odraz duševního stavu skladatele, šokovaného vývojem poválečných světových dějin.
Aleš Březina, Martinů / Jeux, © 2008 Supraphone