Základní informace
Titul CZVariace na Rossiniho téma
Podtitul CZpro violoncello a klavír
Titul ENVariations on a Theme of Rossini
Podtitul ENfor violoncello and piano
Titul DEVariationen über ein Thema von Rossini
Podtitul DEfür Violloncello und Klavier
Titul FR
Podtitul FR
KategorieKomorní hudba
PodkategorieDua pro violoncello a klavír
Halbreichovo číslo a přípona290
Části (věty)Thema: Allegro moderato; 4 variace
Durata8'
Nástrojové obsazeníVc Pf
Sólový hlas
Obsazení vokálních rolí
Dedikant Piatigorskij, Gregorij
Diplomatický přepis věnováníTo Gregor Piatigorsky
Poznámka k věnováníVěnování na první straně tištěné partitury (B&H, 1949).
Původ
Místo kompoziceNew York City, New York
Rok dokončení1942
Započetí kompozice10/1942
Dokončení kompozice10/1942
Poslední úprava
Premiéra
Interpret Gregor Piatigorsky (Vc)
Piatigorskij, Gregorij
Datum premiéry01.05.1943
Místo premiéryNew York, USA
Ansámbl
Uložení autografu
Instituce
Místo uložení
Současný vlastník
Poznámka k rukopisuRukopis nezvěstný. Náčrt uložen v Českém muzeu hudby v Praze.
Vydání
Místo vydáníNew York City, New York
VydavatelBoosey & Hawkes
Rok vydání1949
CopyrightBoosey & Hawkes, London-New York
Poznámka
Poznámka
Informace

Variace na Rossiniho téma

Téma Variací na Rossiniho téma (1942) si Bohuslav Martinů (1890—1959) přinesl do Ameriky možná už z Poličky, kde hrával jako mladíček houslové party v kvartetních potpourri z oper 19. století. Snad i ve směsi z Rossiniho Mojžíše. O trochu později se nemohl nesetkat s Pagariiniho rossiniovskými variacemi. V říjnu 1942 sáhl po Rossiniho — Paganiniho tématu ve variacích pro Gregora Piatigorského, tehdy severoamerickou cellistickou jedničku. Téma citoval Martinů korekt­ně, jen pár artikulačních detailů pozměnil a klavír rytmicky vyostřil a zbavil akordického stereotypu, třebaže s respektem k původnímu harmonickému základu. Modelová symbióza úcty k tradici s jejím ,,porušením". (Kolem 1925 by nejspíš pojednal věc jako grotesku.) V 1. a 2. variaci rozhýbal tonální plán spolu s akcentem na virtuózní možnosti violoncella, v pozoruhodné 3. variaci (Andante) vytvořil kontrastní a od tématu silné vzdálenou větu. Závěrečná variace stupňuje rychlá tempa prv­ních dvou a spolu s tím i virtuózní efekt, aby vyústila do zestručněné reprízy tématu. Tech­nicky brilantní Piatigorsky s tímto opusem exceloval po celých Spojených Státech, ostat­ně proto byl komponován.

 

Iša Popelka

 

Prameny

« předchozí
ID 212 (záznam 1 / 0)
další »