[Vieux Moulin ] 25/8 1939.

Drazí,

vrátili jsme se včera z Dieppe,[1] kde bylo moc krásně a tak jsme se vykoupali v moři a teď se zase počasí pokazilo a nejen počasí ale vŝechno to jde nějak na křivo a tak nevíme co nám příŝtí dny přinesou, začíná to jako v loni a jeŝtě hůře,[2] Polákům je asi teplo, to mají za Těšín, a jak to dopadne to ví pánbůh.[3] My zatím jsme zde v V. M. a zůstaneme asi do 15. září jestli to půjde a jestli nás události nedonutí se vrátit do Paříže, [4] doufejme že z toho nebude nic vážného. Vzpomínáme na Vás co asi děláte, Stáňa[5] je tam u Sykovce[6] ale nenapsal ani řádek, myslím že u Vás také nebyl. Kdyby se to nějak urovnalo byl bych rád a snad by byla i možnost se vrátit do Prahy.[7] Práce nestojí teď za nic, nelze se soustředit a také se nikdo o hudbu nezajímá. tak budeli to takhle pořád trvat tak nevím jak to dopadne pro vŝechny umělce. Ze spořitelny poslali 1000 fr. ale neudali vůbec protihodnotu, snad by vám to řekli kolik to zaslali v korunách?[8] Kdyby byl kurs ŝpatný tak by to nestálo za to si to sem nechat posílat, spíše by se za to něco nedalo koupit tam doma.[9] Žalmanka[10] píŝe vesele dál ale já to házím do koše, už mě to omrzelo ji to posílat do zpět. Novinky jiné nejsou vŝechno je to zase zastaveno, nikdo nic nemůže předvídat na měsíc napřed a teď už skoro ani ne na hodiny a tak žádné přípravy ani plány se nedělají a vzpomínám jak asi je u Vás, jsou to zlé časy. Budu muset asi tyto dny jeti do Paříže abych se podíval co bych sám mohl dělat kdyby k něčemu došlo a vyhledati si nějakou funkci protože mnoho z našich kteří byli vojáky asi odejde a budou tedy potřebovat lidi[11] ale v Paříži bych asi nezůstal, ale doufáme že se to

jeŝtě rozřeŝí nějakou konferencí, jako v loni[12] a že bude zase na chvíli pokoj. Zde je báječný klid a dnes už zase slunce svítí tak to je hned veselejŝí a myslím že tu budeme moci zůstat co možná nejdéle. Jinak ze světa nemám žádných zpráv ani od p. Šafr.[13] ani odnikud, je to vŝe dosud na prázdninách a každý hledí asi využít tu chvíli klidu co ještě zbývá. Moc Vás pozdravuji a napíšu brzo.

Váš  

Bohouš.

Nevíte dosud adresu Wandy Jakubičkové?[14]

[1] V Dieppe, lázeňském městě na západním pobřeží Francie, strávili manželé Martinů několik prázdninových dnů v srpnu 1939 na pozvání Pierre Fourniera (1906-1986), vynikajícího francouzského violoncellisty (PBM Kr 277), jemuž BM věnoval svou Sonátu č. 1 pro violoncello a klavír, H 277, dokončenou v Paříži nedlouho před pobytem v Dieppe, tj. 12. 5. 1939 (Halbreich 2007, s. 341). Z Dieppe se 24. 8. 1935 manželé Martinů vrátili do Vieux Moulin, kde trávili celé léto 1939 (Mihule 2002, s. 588; PBM Kr 278).

[2] BM má na mysli politickou situaci v Evropě několik dní před vypuknutím druhé světové války (1. 9. 1939).

[3] 1. 9. 1939 vtrhla vojska fašistického Německa do Polska, čímž začala druhá světová válka. Narážkou na Těšín míní BM situaci, kdy po Mnichovském diktátu na podzim roku 1938 využilo Polsko záboru Sudet a vynutilo si na Československu odstoupení části příhraničního území Těšínska.

[4] Manželé Martinů strávili většinu prázdnin roku 1939 ve Vieux Moulin – vesnici nedaleko Paříže, žila tu Amicie Quennehen (1866-1948), matka Charlotte Martinů. Zde zažili i vypuknutí druhé světové války 1. 9. 1939. Do Paříže se vrátili nejdříve 18. 9. 1939, spíše však později (Hartl 2015, s. 262).

[5] Stanislav Novák (1890-1945), český houslista a přítel BM.

[6] Rybník Sykovec u obce Tři Studně nedaleko Nového Města na Moravě. Ve Třech Studních vlastnila rodina Kaprálova moderní vilku, BM zde na jejich pozvání (společně se Stanislavem Novákem) strávil několik příjemných dní v červenci roku 1938.

[7] Do Prahy, domů do Poličky, ani do Československa se BM už nikdy za svého života nevrátil.

[8] Pravděpodobně se jedná o část honoráře za Concertino pro klavír a orchestr, H 269, které BM zkomponoval na zakázku pro slovenskou klavíristku Juliette Arányi (1906-1945) nebo o tantiémy z Ochranného svazu autorského pro práva k dílům hudebním vyplacené za provozování jeho skladeb (PBM Kr 259, 265, 267).

[9] Protektorátní koruna byla v okupovaném Československu devalvována uměle vytvořeným kurzem vůči německé marce 10:1, přičemž reálný kurz byl 6:1.

[10] Olga Žalmanová, přítelkyně BM a jeho ctitelka z Pardubic. Její dosud nezpracovaná korespondence s BM a jeho rodinou v Poličce se nachází v soukromém archivu Jaroslava Mihuleho.

[11] V dopise z 24. 9. 1939 BM sděluje Paulu Sacherovi (1906-1999): „[…] že se přihlásil jako dobrovolník, ale že až dosud nebyl povolán; žije v napětí, které nedovoluje soustředěnou práci.“ (Mihule 2002, s. 297).

[12] BM má pravděpodobně na mysli Mnichovskou konferenci.

[13] Miloš Šafránek (1894-1982), český diplomat, státní úředník a přítel BM. V té době žil MŠ se svou manželkou Germaine Leroux (1906-1979) již v USA a připravoval zázemí pro budoucí exil manželů Martinů. Ten započal 31. 3. 1941 v přístavu Hoboken v New Jersey (Mihule 2002, s. 589).

[14] Vanda Jakubíčková (1888-1968), známá BM, v mládí učitelka v Poličce a okolí, od poloviny 20. let působila v Londýně, kde vyučovala české děti a to až do svého návratu do Poličky v roce 1947 (Popelka 1996, s. 192 – 193). BM s ní spolupracoval na překladech textů a libret jeho děl do angličtiny.