[Paříž] 30./10. [1938]

Drazí

už dostávám Vaŝe dopisy a jak vidím moje už také docházejí[1] budete jich teď míti více opožděných a tak už nemusíte na každý odpovídat. Jenom ještě že to tak dopadlo s Poličkou co bychom si byli počali a myslím se smutkem na ty kteří budou muset teď zůstat mimo vlast.[2] Přišly na nás těžké doby a kdo ví co bude jeŝtě dále. Maminka bude míti letos smutný svátek,[3] máme vŝichni smutek. Milá maminko přeji ti k tvému svátku vše nejlepší a hodně zdraví abys mezi námi zůstala jeŝtě hodně dlouho a dočkala se s námi lepších časů[4] a přeji ti  abys byla spokojena, což asi bude těžké v těchto dobách ale abys byla alespoň ŝťastna v domečku a abys užila a odpočinula si co nejvíce. Moc na tě vzpomínáme oba[5] a jsme rádi že jsi se zotavila a jen abys se ŝetřila, a abys byla zdravá. Snad přece byste měli najít někoho kdo by s Vámi byl v domečku abyste nebyly tak samy. Moc tě pozdravujeme a budeme vzpomínati co asi děláte máte-li nějaké návŝtěvy, asi má každy starosti teď když se to tak vŝechno změnilo. Zde není nic nového pro mne ani jsem se o nic nestaral, vŝechny myŝlenky jsou stále u nás jak teď budeme žíti a jaké živly se dostanou k moci[6] a jak nám vŝem bude těžko. ale musíme doufat že se z toho zase dostaneme a že si alespoň tuhle malou republiku[7] uchráníme čestně a kdo ví co nám budoucnost skrývá. Mějte se obě dobře v tom naŝem domečku, alespoň že jste zůstaly v Čechách

Když si vzpomenu na ty naŝe lesy a pole a vŝechno a když se zamyslím že nám to už vŝechno nepatří tak je mi tolik smutno. Do Prahy pojedu později až se to trochu usadí a bude se vědět co se dá dělat teď bych tam nebyl nic platný[8] a ani nevím zdali když to půjde nějak ŝpatně, zdali bych neměl také pomyŝlet na Ameriku,[9] no ale to jsou vŝechno jenom dohady, rád bych vrátil přes to že to vŝechno teď bude mnohem těžŝí ale raději bych byl přece jenom doma.[10] No to se rozhodne až se to trochu uklidní. My jsme zdraví, počasí je tu ŝpatné, už je dost zima, ale nedá se moc dělat, vŝechno je to jeŝtě pod vlivem událostí a zde mají také moc svých starostí a teď když nás tak opustili[11] tak to budou míti jeŝtě těžŝí a tak se také neví jak to zde dopadne, vŝichni máme teď starosti a jenom doufáme že to bude lepŝí ale kdo ví co bude.

Moc Vás zdravíme

Bohouš.

Milá Mammy, hodné zdravi a štesti preje vzpomina

Charlotte.[12]