| Stručný obsah | Vítězslava Kaprálová včera poslala rodičům skicu k cyklu písní Zpíváno do dálky, op. 22 na texty [Viktora] Kripnera. Včera se hrála s úspěchem Elegie, VK ale uvažuje o jejím stažení z repertoáru. Vedle ní seděla jedna komponistka, která studovala u Manuella de Fally [Rosa García Ascot?] a divila se, že se k Elegii VK nechce znát. Z Ameriky přišel VK dopis s různými doporučeními, mj. že jedině jako stipendistka by šel její pobyt nejlépe zajistit, jinak by to bylo příliš riskantní. Dnes VK ředitele Americké nadace [?] nezastihla, je tam ale nahlášená na zítra. Ruda Firkušný je opět v Paříži a omlouval se jí za Dubnová preludia [která mu VK dedikovala a on je dosud nehrál] - jsou podle něj moc pod vlivem Bohuslava Martinů, jsou moc citová, ženská atd. Má je sice hrát na svém dalším koncertě, VK ale přesto uvažuje, že dedikaci zruší. VK popisuje okruh svých přátel a jak se učí na pouti u Invalidoven střílet. BM dostal telegram, aby přijel [do ČSR], že mu umírá matka. Ten však nemůže, protože neví, jestli by se dostal zpět [do Francie]. VK vyřizuje pozdravy od Věry Uhlířové a BM. |