[Paříž, prosinec 1936]

Milá Mařko,[1]

zpráva od maminky mě nepotěšila, to víš, ale doufám, že jsi si už trochu odpočinula a přišla na jiné myšlenky, přeji Ti abys se brzo z toho dostala a doufejme že i doma si budeš moci dobře odpočinouti. a abys se mohla na Vánoce vrátit domu.[2] Nemohu Ti všechno vypsat a píši mamince.[3] Samozřejmě jestli si dělala starosti ohledně té konservatoře[4] tak si zbytečně přidělává starosti, ta věc se nedá už změnit a ostatně je pro moji posici i práci výhodnější, když zůstanu ještě nějakou dobu zde. Také jsem udělal všechno co se dalo dělati pro Prahu a když se to nepodařilo, tak je viděti že to nebyl můj osud. Co se týče budoucnosti to nemusí míti žádnou starost, bylo by to moc smutné kdyby se v Praze nenašlo něco pro mě až se budu jednou chtít vrátit, tak s tím si nemusí maminka hlavu lámat. Moc Tě pozdravuji a přeji Ti abys se z toho brzo dostala. Nechávám místo Charlotte, chce Ti připsat pár řádku.

Tvůj Bohouš.  

Ma chère Marienka

Vous me voyez toute chagrinée de vous savoir à l’hôpital, comme cela doit être bien triste pour vous et Mammy doit se trouver bien seule, elle aussi, il faut vous guérir bien vite, ma chère Marienka, car voici

bientôt les fêtes de Noël, malheureusement cette année vous n’aurez pas la chance d’avoir Bohus parmi vous. J’aimerai tant vous savoir bien portante, afin que vous puissiez venir à Paris, pour l’exposition, je crois que ce sera très joli. Je vous remercie un peu tardivement de vos bons souhaits pour ma fête et aussi des bon souvenirs pour ma famille qui vont tous assez bien, ma mère reste maintenant toute seule à Vieux Moulin, ma sœur habite dans une petite ville pas éloignée, mon beau-frère travaille dans une usine où il est logé, dans les débuts cela a été très dur pour Maman, vous pensez 6 personnes en moins, et surtout des enfants dans une maison, cela fait un grand vide, nous irons plus souvent à la belle saison comme ce n’est pas éloigné de Paris, cela reposera Bohus. Depuis notre retour de vacances, je travaille à l’atelier, c’est un peu fatiguant car c’est loin, il me faut prendre 2 autobus, mais c’est toujours un peu d’argent qui rentre. Je vais vous quitter, ma chère Marienka, en souhaitant que vous soyez bien vite guérie, soyez assurée que ma pensée est souvent vers vous et j’aimerais vous voir plus souvent, car je sais comprendre que par moments vous êtes à plaindre. Embrassez Mammy pour moi et les bons souvenirs à Fanoš et le lieutenant, que devient-il, mes amitiés pour lui et aussi à M. et Mme Schmit, M. et Mme Rippl.

J’ai été heureuse, la naissance d’une autre petite fille chez Mme Ja[†]k,[5] ne m’oubliez pas auprès d’elle quand vous la verrez.

Mařenko nemůžu přijit  pomalu si doma zařizuji   pepička něco vipsala  Jindřiška dnes přijede,  Bohůš mě také psal on vždy potěší   jen po Tobě se mi stýsk.   těším se na shledanou  jíst budeš mit dost  líba Tě maminka[6]

[PŘEKLAD:]

Moje milá Marienko,

velice mne rmoutí vědomí, že jste v nemocnici, musí to pro Vás být velmi smutné, a mammy se určitě také cítí hrozně sama, musíte se rychle uzdravit, moje milá Marienko, vždyť Vánoce jsou už za dveřmi, a naneštěstí se letos nemůžete těšit, že by s Vámi byl Bohuš. Tak ráda bych se dozvěděla, že už jste zdráva, to abyste mohla přijet do Paříže na výstavu,[7] myslím, že bude velice pěkná. Trochu opožděně Vám děkuji za Vaše milá přání k mému svátku a také za pozdravy rodině, všem se docela dobře vede, matka[8] je nyní ve Vieux Moulin sama, sestra[9] bydlí v nedalekém městečku,[10] švagr[11] pracuje v jedné továrně,[12] kde také bydlí, zpočátku to pro maminku bylo velmi těžké, jen si představte, že v domě ubylo 6 lidí, a hlavně ty děti,[13] je z toho veliké prázdno, až bude teplo, budeme tam jezdit častěji, ono to není od Paříže daleko, a Bohuš si odpočine. Co jsme se vrátili z dovolené,[14] pracuji v dílně,[15] je to poněkud únavné, protože je to daleko, musím jezdit 2 autobusy, ale pořád je z toho aspoň něco peněz. Budu končit, moje milá Marienko, a přeji Vám, abyste se co nejdříve uzdravila, musím Vás ujistit, že jsem v myšlenkách často při Vás a že bych Vás ráda vídala častěji, neboť je mi zřejmé, že jsou chvíle, kdy jste k politování. Dejte za mne mammy políbení a pozdravujte Fanouše;[16] a pan poručík,[17] má něco nového? Také ho pozdravujte, rovněž Šmídovy[18] a Ripplovy.[19]

Měla jsem velkou radost z narození druhé dcerky paní Ja[†]k,[20] až se s ní uvidíte, nezapomeňte pozdravit také ji.

[1] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM. Roku 1936 se u ní projevily příznaky tuberkulózy, opakovaně se léčila v nemocnici a v sanatoriu v Žamberku (Mihule 2002, s. 236). Tento dopis s přípisem Charlotte Martinů (1894-1978) BM adresoval své matce Karolině Martinů (1855-1944) do Poličky pravděpodobně současně s předchozím dopisem (PBM Kr 202), tzn 13. 12. 1936. Ta připsala své dceři krátký vzkaz a odeslala jej Marii do nemocnice či do sanatoria.

[2] Podle následujícího dopisu BM do Poličky (PBM Kr 204) lze usuzovat, že na Vánoce již byla Marie Martinů doma se svou matkou.

[3] PBM Kr 202.

[4] BM se ucházel o profesorské místo po Josefu Sukovi (1874-1935) v mistrovské třídě skladby na Pražské konzervatoři. Na profesorské místo kompozice byl však jmenován Jaroslav Křička (1882-1969), český hudební skladatel a pedagog.

[5] Nečitelné.

[6] Rukopisný přípis Karoliny Martinů na levém a horním okraji 1. strany dopisu.

[7] 20. světová výstava EXPO 1937 se konala od 25. května do 25. listopadu 1937 v Paříži.

[8] Amicie Quennehen (1866-1948), matka Charlotte Martinů.

[9] Georgette Bécourt (1903-1966), rozená Quennehen.

[10] Pierrefonds (viz PBM Kr 221).

[11] Fernand Bécourt (1901-1965).

[12] Jednalo se o cukrovar (PBM Kr 299).

[13] Georgette a Fernand Bécourt měli spolu dvě dcery (Colette a Nicole) a dva syny (André a Gilbert).

[14] V červenci 1936 trávili manželé Martinů dovolenou v malé rybářské vesničce Equihen společně se Stanislavem Novákem (1890-1945), jeho manželkou Františkou Brandlovou a Masarykovými (PBM Kr 190, 191). V srpnu byli společně s francouzskou cembalistkou Marcelle de Lacour (1896-1997) hosty francouzského flétnisty Marcela Moyse (1889-1984) v St. Amour.

[15] Charlotte Martinů pracovala v krejčovské dílně.

[16] František Martinů (1880-1958), bratr BM.

[17] Pravděpodobně nájemník v domku rodiny Martinů v Poličce (PBM Kr 214).

[18] Rodina Bohuslava Šmída (1895-1982), architekta z Poličky a přítele BM.

[19] Rodina Václava Karla Rippla (1896-1950), knihkupce v Poličce, přítele BM.

[20] Nečitelné.