Paris 1/1 1935.

Drazí,

tak jsme už v tom Novém roce, připravilo nás to letos o společné vánoce, zŭstali jsme doma a poslouchali jsme radio z celého světa. Vzpomínali jsme zdali jste dostali dopis včas, poslal jsem ho express. Svátky nebyly valné, stále prší. Včera jsme čekali na Nový rok doma také, přišli k nám z ostatních pavilonků[1] a tak jsme měli mezinárodní společnost. Ale dlouho jsme se nezdrželi, není se asi na moc co těšit jak to vypadá. Byt jsme už konečně našli a sice trochu dále než jsme teď a zase takový domek, jenomže je tam více místa.[2] Ma to poschodí, tak budu míti pro sebe pracovnu. Zahrádku také máme a tak alespoň neztratíme květiny, jenomže to je až od dubna. Zatím si tam budeme ale moci složiti nábytek do jednoho pokoje a urovnati to až se vrátíme zpátky. Tak máme alespoň jednu starost odbytou. Jinak je to moc hezký a domek je také pěkný a klidný, je to sice dost daleko ale není to příliš drahé a je spojení i tramvaí i autobusy. Teď nás ovšem čeká stěhování to bude také pěkná práce, tento týden to pomalu odstěhujeme takže bychom přijeli do Prahy asi k 15.[3] Jenom aby bylo alespoň počasí trochu príznívé aby nám nepršelo do stěhování, to by bylo nepříjemné.

Toho Filipiho[4] jsem neviděl už dlouho nevím co dělá, a myslím že to půjde asi těžko, byl znova u prohlídky a on je dost tlustý a tak komise asi se rozmýŝlí zdali by vydržel to podnebí co je k koloniích, každý to nesnese to horko. Děkujeme Vám všem za přání a přejeme rovněž všechno nejlepší do Nového roku, co nám asi přinese? Šmídovŭm[5] pošleme také lístek. Jinak nic nového, Venda Sommru[6] byl u nás ve středu na večeři, také p. Kupka[7] u nás byl, Čekám ještě zprávy z Brna ale na každý zpŭsob pojedeme k 15. protože musíme být vystěhováni. zůstanu několik dní v Praze abych zase shledl situaci a odbyl si návŝtěvy a pak bychom se stavili doma na cestě do Brna. Tedy brzo na shledanou.

Váš

Bohouš.