| Content | Bohuslav Martinů writes to Hubert Ripko about a recurring request aptly named "up and down". BM feels that his work is of immense value and that he is a beginner who has never done anything. BM perceives these currently experienced states as genuinely uncomfortable feelings. Ján Papánek informed BM of the news about the suspension of the aid and its possible extension, but this is subject to negotiations in Prague. BM further states that his support was ridiculously small and that he will find himself without any material means since 1 January 1946 with severe administrative problems. BM therefore asks HR for help in this matter. BM informs HR of an offer of a place at the Prague Conservatoire, which he accepts, despite his personal views, because of personal obligation. However, he wants to devote his best energies to working in France as a source of inspiration. However, BM has not yet received an appointment from Prague. However, BM will discuss these serious issues with HR in Prague. BM reiterates the existential concerns since January 1, 1946, knowing HR's understanding. |
| Transcription of the letter | Vážený a milý příteli,
Zdá se mi, že je v tom už nějaký osudový vztah, který se
periodicky vrací, že se musím k Vám obraceti se stále stejnou žá-
dostí. Je to takový „up and down”. Chvíli se zdá že moje práce má
ohromnou cenu a pak náhle jsem jako začátečník, který nikdy nic
neudělal. Je to skutečně nepříjemný pocit a mám jej právě teď. Min.
Papánek mi právě sdělil, že všechny podpory budou zastaveny a že o
eventuelní prodloužení musí znovu jednati s Prahou. To všechno už
já mám z prakse a málo kdy z toho co kladného pro mne vyšlo.
Moje podpora byla směšně malá a nebýti pochopení p. presidenta
nikdy bych nebyl udělal to, co jsem udělal. A tak se od 1. ledna
příštího roku octnu znova bez jakýchkoliv hmotných prostředků a zase
to budou těžké administrační problémy, tuto otázku vyřešili, což
je mi v dnešní moji posici skutečně už trochu nepřijatelné a je
mi trapné, že moje korespondence s Vámi se vrací stále k stejnému
problému, který by problémem vlastně býti neměl. Omluvte mne
tedy a můžete-li v tom něco pro mne udělati, učiňte to. Děkuji Vám
za to srdečně. Já vím že můj system se nezařazuje dobře do
administračního, ale jeho výsledky potvrzují jeho správnost.
Byl jsem dotázan [sic] z Prahy zdali bych přijmul místo na
Konservatoři. Odpověděl jsem „ano” s velkou radostí, protože to
považuji za svoji povinnost, přes to že moje osobní názory
jsou v jiném směru. Jsem vlastně jediný z nás který vyrostl
v cizině a moje jmeno [sic] i posice by mi dovolily užíti toho
k daleko většímu prospěchu, jež nyní a vždycky budeme potřebovati.
To Vám jistě nemusím vysvětlovati, vy to chápete
lépe než kdo jiný. Já vím že mohu udělati velký kus práce doma,
a chci tomu věnovati své nejlepší síly, ale daleko větší služby
bych mohl prokázati tam kde moje inspirační zdroje mi poskytly
nejlepší půdu, to jest ve Francii, v čemž byl celý plán mého
života, k němuž se snad jednoho dne vratím [sic]. Ostatně ani
jmenování z Prahy dosud nedošlo, což oddálí můj odjezd odsud
až do jara. A toto jsou velké závažné otázky o nichž snad
budu míti možnost s Vámi mluviti v Praze. Prozatím se
jedná jen o ten problem jak zde budu žíti od 1. ledna.
Nezlobte se prosím a prominte mi určité hořkosti které snad i
proti mé vůli se sloudily do tohoto dopisu, vím že mne
pochopíte, a děkuji Vám srdečně za jakoukoliv pomoc.
S mnoho upřímnými pozdravy
B. Martinů
24 West 58 = Street
New York 19. N. Y.
|