Paris 26/2 1927.
Ma petite Lotte chèrie,
voilá, un dimanche et pas de Lotte, pas de petite colombe adorée.
Elle n’est pas si loin, mais assez suffissante pour ne pouvoir pas venir.
Je me demande, qu’est ce que vous pouvez faire en ce moment? Peut-
être vous choisissez des ettofes, pour fabriquer la masque [1] ou vous
vous amusez avec deux petits jumeaux, et vous êtes peut-être trės
heureuse être chez vous, près de votre mère. On vous a aquelli avec grand
plaisir, surement. Je travaille et je pense à vous. [2] Il fait beau
temps aujourdhui, il’y a du soleil. J’ai été de matin au
porte Cliquandcourt[3] pour acheter de tapis, mails il n’y avait pas
grand choses à choisir. Maintenante, je suis chez moi, tout seule
et je travaille, je fait des melodies et je regarde de
temps en temps par la fenêtre, de nuages blanc, qui passe.
Çe sont deja du printemps. Là s’approche. Vous me venez
raconter toute, que’est-ce que vous avez fait chez vous, pendant
5. jours et comment vous vous avez amuser le mardi gras et
quelle costume vous aviez porté. [4] Vous me dirai toute n’est pas?
Est-qu’il y a des violletes, que vous m’avez promis? Et le
voyage vous a été agreable? Cê n’étais pas trop long?
Je vous envoi mille et mille baisers et beaucoup des
voeux rejouisez vous bien chez vous et profitez en pour respi-
rer d’air de la forêt et des champs et rentrez bientot.
Et si vous n’avez pas trop dé occupations, souvenez vous
un peu à de dimanche passe on nous étions ensemble, soit
au Bois de Boulogne, quand il faisait beau temps, soit, entourée
des petits jolis coussins, en regardant qu’il pleut.
Toujour à vous avec beaucoup de salutations
et beaucoup de caresses, que je cache pour vous
votre
Bohuslav.
[1] Charlotta Quennehen si pravděpodobně chystala masku na karneval v rámci oslav Velikonoc, které slavila se svou rodinou ve Vieux Moulin.
[2] Bohuslav Martinů pravděpodobně pracoval na klavírním opusu Pro tanec H 158, který byl 20. února zveřejněn v Lidových novinách.
MIHULE, Jaroslav. Martinů: Osud skladatele. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2017, s. 149.
[3] Porte de Clignancourt. Brána, která se nachází v 18. pařížském obvodu. Jedná se o jeden z hlavních silničních vjezdů do Paříže, který byl součástí hradeb postavených v 19. století.
[4] Mardi Gras jsou slavnosti, které začínají v den svátku Tří králů a končí den před Popeleční středou. V doslovném překladu se jedná o „tučné úterý“. Bohuslav Martinů znal z Vysočiny podobné oslavy masopustu. Fašank předcházející čtyřicetidenní půst má na našem území dlouholetou tradici.
Překlad:
Paříž 26/2 1927.
Má drahá Lottko,
je tu neděle a není tu Lotta, není tu ta zbožňovaná holubička.
Není tak daleko, ale dost natolik, aby nemohla přijít.
Zajímalo by mne, co můžete dělat právě teď? Mož-
ná si vybíráte látky, abyste vytvořila masku[1] nebo se
bavíte se svými dvěma dvojčátky, a jste možná velmi
šťastná, že jste u vás, poblíž své matky. Přijali vás jistě s
velkou radostí. Pracuji a myslím na vás.[2] Je hezké
počasí dneska, je slunečno. Byl jsem ráno na
porte Cliquandcourt[3] koupit koberec, ale nebylo
tam nic moc na výběr. Nyní jsem doma, úplně sám
a pracuji, vytvářím melodie a dívám se
občas z okna, bílé mraky, míjející.
Už je jaro. Blíží se. Řekněte mi
všechno, co jste dělala u vás, během
pěti dní a jak jste se bavila na Mardi Gras a jaký
kostým jste oblékla.[4] Řeknete mi vše, že?
Jsou tam fialky, které jste mi slíbila? A
byla vaše cesta příjemná? Nebyla příliš dlouhá?
Posílám vám tisíc a tisíc polibků a mnoho
přání užijte si to u vás a využijte toho pro nadýchá-
ní vzduchu z lesa a polí a buďte brzy doma.
A pokud nemáte příliš mnoho věcí na práci, vzpomeňte si
trošku na minulou neděli kdy jsme byli společně, buďto
v Bouloňském lesíku, když bylo krásně, nebo, obklopená
malými krásnými polštářky sledující déšť.
Vždy vám s mnoha pozdravy a
mnoha pohlazeními, které pro vás schovávám
váš
Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.