Paris le 31 juillet 1931

Ma chère Marienka.

J’ai été très attristée, en lisant votre lettre. Je sais bien comprendre que la vie que vous menez est parfois bien triste, il y a quelquefois des devoirs qui sont bien lourds à porter, et je vous plains de tout mon cœur, car je vous aime bien, vous le savez. Nous avons pensé avec Bohus que peut-être vous pourriez revenir 

avec lui en octobre, l’Exposition Coloniale durera encore tout un mois, vous auriez le temps de la visiter tout à votre aise, je crois qu’à ce moment Monsieur François est de retour à Policka, vous n’auriez aucune crainte pour votre Maman, puisqu’elle ne serait pas seule. Je crois, ma chère Marienka, que ce serait une chose très faisable et cela vous distraira un peu. Bohus vous a-t-il dit que nous avions un joli renard pour vous. Je pense qu’il vous plaira.

Nous avons passé d’excellentes vacances à Cavalaire, toujours du beau temps, nous avons bien fait de filer dans le midi, car ailleur, c’est comme à Policka, il pleuvait beaucoup, tandis que là-bas, c’est le soleil, toujours le soleil, même un peu chaud.Vous m’excuserez, si j’ai tardé un peu de vous répondre, mais j’ai eu beaucoup à faire en rentrant, je suis allée voir ma famille

 tout le monde va bien et vous envoie leurs bonnes amitiés. Je n’aurai rien d’autre à vous dire pour ce soir, vous pensez que nous sommes bien heureux tous les deux, et je ne souhaite qu’une chose, que cela dure toujours ainsi. Je vous souhaite beaucoup de courage, ne soyez pas trop triste, vous allez voir bientôt Bohus, cela vous fera plaisir.

Je vous adresse toute ma bonne affection et vous embrasse de tout cœur.

Votre Charlotte

[PŘEKLAD:]

Paříž 31. července 1931

Moje milá Marienko.[1]

Byla jsem velmi zarmoucena, když jsem četla Váš dopis. Jsem s to dobře pochopit, že život, jejž vedete, je někdy docela trudný, občas se vyskytnou povinnosti, které jsou těžkým břemenem, a je mi Vás z celého srdce líto, neboť Vás mám velice ráda, vždyť to víte. S Bohušem jsme mysleli, že byste možná mohla přijet 

v říjnu s ním.[2]Koloniální výstava pak bude trvat ještě celý měsíc, měla byste čas si ji dle libosti prohlédnout.[3]Domnívám se, že tou dobou už bude pan František zpět v Poličce,[4]o maminku[5]byste si nemusela dělat vůbec žádné starosti, jelikož by nebyla sama. Myslím si, moje milá Marienko, že by se to tak mohlo docela dobře udělat, a Vy byste přišla na jiné myšlenky. Říkal Vám Bohuš, že pro Vás máme pěknou lišku?[6]Myslím, že se Vám bude líbit. 

Dovolená v Cavalaire[7]byla vynikající, měli jsme pořád krásné počasí, dobře jsme udělali, že jsme utekli na jih, protože jinde hodně pršelo, jako v Poličce, ale tam na jihu, jen slunce, stále slunce, dokonce i trochu horko. Musíte mi odpustit, že jsem se trochu opozdila s odpovědí, ale po návratu jsem toho měla hodně, také jsem byla za rodinou, 

všem se dobře vede a moc Vás pozdravují.[8]Dnes večer už Vám asi nic dalšího nenapíšu. Vy myslíte, že jsme oba velmi šťastni, a já si přeju jednu jedinou věc, aby to tak vydrželo napořád. Přeji Vám hodně odvahy, nebuďte příliš smutná, brzy se uvidíte s Bohušem,[9]a tomu se potěšíte.

Co nejsrdečněji Vás zdravím a vysílám políbení. 

Vaše Chatlotte

[1]Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.

[2]BM se po prázdninovém pobytu v Rakousku a Československu vrátil do Paříže 3. 10. 1931 (CBM, PBM Kr 56). Jeho sestra s ním nepřijela.

[3]Exposition coloniale internationale Paris (Mezinárodní koloniální výstava v Paříži) byla otevřena 6. 5. 1931 a trvala šest měsíců.

[4]František Martinů (1880-1958), bratr BM, v letech 1931 a 1932 pracoval v Jugoslávii (CBM, PBM Kr 40, 41, 42, 45, 46, 58, 60, 61, 79).

[5]Karolina Martinů (1855-1944), matka BM.

[6]Kožešinový límec, dárek pro Marii Martinů, koupil BM v Paříži (CBM, PBM Kr 42 – 44).

[7]První polovinu července strávili manželé Martinů na dovolené v Cavalaire na francouzské Riviéře (CBM, PBM Kr 47, 48).

[8]Charlotte má na mysli svou matku Amicii Quennehen (1866-1948) a své příbuzné ve Vieux-Moulin. 

[9]Po zastávkách v Salzburgu, Hluboké a v Praze přijel BM do Poličky koncem srpna 1931.