[New York, 1951][1]

Drazi

Dosel va [váš] dopis a tak jeste pripojuji par radku.Jsem rad ze se Marka[2] podiva do lazni[3] jistecji [jistě jí] to prospeje,ted uz snad zacne jaro brzo a vsechno bude snadnejsi. Ohledne toho holiciho pristroje jsem se vas ptal,[4] Zdali tam dostanete ostatni potřebne veci jako holici mydlo, ja myslim ze to vse lze u nas koupit v tom Centex nebo Darex,[5] informujte se o tom je to skoro vyhodnejsi koupit u nas.[6] Marce poslu nejake vitaminy pro nervy, ktere sam uzivam,nektere veci nejsou ted dovoleny posilat, to co zadala vypada jako francouzsky produkt nevim zdali to zde dostanu. Ten holici pristroj take poslu doufa m ze s toho nebudete muset platit clo.

Ten treti koncert pro klavir[7] bude vysilan do Evropy na kratkych vlnach nevim zdali to nekdo u vas ma a zdali to muzete poslouchat, je to provedeni v Chicagu s Firkusnym a Kubelikem, ja jsem tam nemohl jeti, to je skoda, byl by to opravdu cesky koncert.[8]

Od naseho pritele[9] jsem dostal konecne dopis ale ne odpoved na moje dotazy, jak se mi zda on by chtel vsechno zadrzet pro sebe a pri tom ale vi dobre ze to nemuze vydavat ted a i kdyz to vyda tak mi to moc nepomuze protoze to nemuze poslat ven. Tak se mi take zda ze mi to dela jako nejakou milost, coz je omyl protoze ja tu mam pro moje veci vice nakladatelu nez mohu obslouzit a tak zbytecne zadrzuji veci zpet pro neho a tim se ztraci cas.[10] Ten koncert bude vysilan nekterou sobotu mozna ze uz tuto napisu vam pripadne datum snad to nekde chytnete. Tak to jsou všechny novinky prozatim, zase se udelala zima tak se to meni kazdym dnem, jako cela ostatni situace.

Mnoho zdravim    vas Bohous.

[1] Pravděpodobně březen 1951.

[2] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.

[3] BM má na mysli plicní sanatorium v Žamberku (viz následující dopis PBM Kr 409), kam Marie Martinů (1882-1959) z důvodu vleklých zdravotních potíží často jezdívala na zotavenou.

[4] Viz PBM Kr 405.

[5] Valuty obdržené od příbuzných ze zahraničí dostávali od roku 1949 českoslovenští občané ve formě odběrových poukázek (bonů), které mohli uplatnit při nákupu v prodejnách Darex. Státní banka československá tak získávala zahraniční valuty.

[6] V dopise rodině do Poličky ze dne 7. 11. 1950 (PBM Kr 405) BM nabízí svému bratru Františku Martinů (1880-1958), že může z USA poslat holicí potřeby (strojek a mýdlo na holení, žiletky). 

[7] BM svůj Koncert pro klavír a orchestr č. 3, H 316, věnoval Rudolfu Firkušnému. Ten jej poprvé zahrál 20. 11. 1949 v texaském Dallasu (Halbreich 2007, s. 299).

[8] Podle Charlotte Martinů se koncert v Chicagu uskutečnil 28. 12. 1950. Bez účasti BM tu zazněl jeho Koncert pro klavír a orchestr č. 3, H 316, v podání Rudolfa Firkušného (1912-1994) pod taktovkou Rafaela Kubelíka (1914-1996). Viz dopisy BM a Charlotte Martinů rodině do Poličky PBM Kr 406, 407.

[9] Z důvodu obavy z možné perzekuce BM v této době často ve svých dopisech do Československa neuvádí jména zmiňovaných osob. V tomto případě je onou osobou Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM. V letech 1946-49 ředitel hudebního nakladatelství Melantrich, které bylo po převratu společně s ostatními nestátními vydavatelstvími zrušeno (na tom se podílel i sám Šebánek), Šebánek byl pověřen zřízením národního hudebního vydavatelství Orbis, na jehož řízení se podílel do prosince 1952, kdy byl nečekaně propuštěn (Brádková 2010).

[10] „Martinů byl tehdy ještě členem pražského Ochranného sdružení autorského (OSA) takže tantiémy z provozování jeho děl doma i v zahraničí inkasovala tato organizace. Národní banka však odmítala, vzdor devizovým příjmům z provozování jeho skladeb na Západě, proplácet mu alespoň část tantiém v doladech, dokonce ani v inflačních francouzských francích, a tak vlastně ohrožovala jeho hmotnou existenci. Na základě skladatelových dispozic pak proplácela jeho tantiémy alespoň jeho sourozencům, rozumí se v korunách. Podobně byly v Československu vázány i honoráře za pražská tisková vydání jeho skladeb. Martinů proto Vystoupil z OSA a vydával své nové, vesměs hojně provozované skladby u zahraničních nakladatelů, pro něž byly edice jeho děl lukrativním zdrojem zisků, stejně jako pro ASCAP (American Society of Composers, Authors and Publishers), nejvýznamnější organizaci zastupující v USA i mimo hranice USA práva svých členů. Jejím členem se Martinů stal 1952.“ (Citováno z Popelka 1996, s. 108-109, PBM Kr 433.)