| Diplomatický přepis dopisu | Princeton le 31 Mai 1949.
Ma bien chère Marienka.
Nous avons été bien longtemps à répondre à votre dernière lettre, mais vous savez comment le temps passe vite ici. Les dernières nouvelles sont que nous partons en France vers le 10 Juin, comme Bohus s’est décidé à la dernière minute, c’est vous dire, combien cela n’a pas été facile pour obtenir toutes les formalités. Je vous tiendrai au courant dès notre arrivée à Paris. En tout cas, vous pouvez écrire chez ma tante, Charles Quennehen, 62 rue Pierre Charron, Paris. Quel dommage, ma chère, que vous ne puissiez pas venir nous retrouver en France, mais je pense que cela doit être très difficile, avec les formalités, et aussi, vous ne pourriez sans doute pas voyager par avion… Les q. q. semaines passées ici ont été agréables, le début de Mai était plus beau que maintenant, il pleut assez souvent et il fait froid. Nous quittons Princeton le 3 Juin.
Remerciez de notre part M. et Mme Smid de leurs bonnes pensées, et pour vous, ma chère Marienka, je [serais] si heureuse, s’il y avait la possibilité de vous voir. Bohus ne vous écrira pas cette fois-ci, il a beaucoup à faire avec toutes démarches à N. Y. Nous vous adressons, ainsi qu’à Fanus et Jindricka, toutes nos pensées affectueuses.
Je suis toujours bien souvent [près de vous] par la pensée.
Charlotte Martinu
Princeton 31. května 1949.[1]
Moje rozmilá Marienko,
docela dlouho nám trvalo, než jsme se dostali k odpovědi na Váš poslední dopis, ale Vy víte, jak rychle tady čas utíká. Poslední novinka je ta, že odjíždíme do Francie kolem 10. června[2], a jak se tak Bohuš rozhodl na poslední chvíli, musím vám říct, že rozhodně nebylo snadné zařídit všechny ty formality. Dám Vám o nás vědět, jakmile budeme v Paříži. V každém případě můžete psát k mé tetě: Charles Quennehen[3], 62 rue Pierre Charron, Paříž. Jaká škoda, moje milá, že nemůžete přijet za námi do Francie, ale myslím, že se všemi těmi formalitami to je asi nadmíru obtížné, a také byste bezpochyby nemohla cestovat letadlem… Těch několik týdnů, co jsme tady strávili, bylo příjemných. Na začátku května bylo lepší počasí než teď, dost často prší a je chladno. Z Princetonu[4] odjíždíme 3. června.
Vyřiďte od nás Šmídovým[5] poděkování za milé pozdravy, a pokud jde o Vás, moje milá Marienko, byla bych tak ráda, kdyby se naskytla možnost se s Vámi vidět. Bohuš Vám tentokrát nenapíše, má hodně běhání a vyřizování v N. Y. Srdečně pozdravujeme Vás, jakož i Fanouše[6] a Jindřišku[7].
V myšlenkách jsem stále často při Vás.
Charlotte Martinů[8]
|
| Věcné poznámky k DP | [1] Manželé Martinů přijali nabídku manželů Casadesusových (Robert a Gaby Casadesus, francouzští klavíristé) a bydleli od poloviny dubna do začátku června 1949 v jejich domě v Princetonu (srov. PBM Kr 385).
[2] Mihule (2002, s. 591) uvádí datum příjezdu do Francie 9. 6. 1949.
[3] Charles Quennehen, strýc Charlotte Martinů.
[4] BM působil od září 1948 do konce akademického roku 1950/1951 na prestižní univerzitě v Princetonu.
[5] Rodina architekta Bohuslava Šmída (1895-1982) z Poličky.
[6] František Martinů (1880-1958), bratr BM.
[7] Jindřiška Martinů, rozená Palečková (1882-1965), manželka Františka Martinů, švagrová BM.
[8] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.
|