Diplomatický přepis dopisu | New-York le 3 Octobre 1948.
Ma bien chère Marienka.
Peut-être avez[-vous] eu déjà de nos nouvelles par M. Sebanek, puisqu’il est reparti en même temps que nous de Paris, notre départ a été reculé de 2 jours par suite des grèves, mais notre retour s’est bien effectué, nous sommes passés pour le nord, et nous nous sommes arrêtés en Islande, il ne faisait pas chaud là-haut, et comme c’était la nuit, nous n’avons rien vu, c’est dommage, de là nous nous sommes envolés pour New York directement 10 heures de vol, c’était un peu long, mais il faisait très beau et nous avons pu voir le paysage.
J’ai trouvé l’appartement très sale, et cela n’a rien de bien agréable, il faut se mettre à nettoyer, alors que l’on [est] assez fatigué et surtout un peu abruti par le voyage, enfin c’est déjà un peu remis en ordre.
M. Sebanek m’a remis les jolies boucles d’oreilles de Mami, elles me vont très bien, je vous remercie beaucoup, c’est dommage que M. Sebanek n’a pas pu passer les napperons avec lui, peut-être il trouvera le moyen de les donner à quelqu’un qui viendra à Paris et qui peut les déposer chez ma Tante, 62 rue Pierre Charron.
Bohus a été très content de son séjour en Europe, il a suivi des traitements, des sortes de massages qui lui ont fait énormément de bien, il est maintenant très occupé avec ses classes, je crains que cela va lui prendre beaucoup de son temps.
Et pour vous, ma chère Marienka, que devenez-vous, c’est déjà la mauvaise saison qui a fait son apparition, irez-vous au sanatorium cet hiver ? Nous espérons avoir bientôt de vos nouvelles. Je pense que M. Sebanek vous a donné toutes les nouvelles de Paris concernant Bohus. Dites-moi bien ce que vous avez besoin, j’espère que vous aurez bientôt le petit paquet que j’ai remis à M. Sebanek.
Je vous embrasse de tout cœur, toutes mes bonnes pensées à Fanos et Jindricka.
Charlotte Martinu
New York 3. října 1948.
Moje rozmilá Marienko[1],
zprávy o nás už Vám asi vypověděl pan Šebánek[2], protože on se vydal na zpáteční cestu z Paříže stejného dne jako my, kvůli stávkám byl totiž náš odlet odložen o dva dny[3], ale nakonec jsme se přece jen vrátili, vzali jsme to přes sever, zastavili jsme se na Islandu, tam nahoře teda moc teplo nebylo, a protože byla tma, zhola nic jsme neviděli, což je škoda, odtamtud jsme letěli rovnou do New Yorku, deset hodin, bylo to poněkud dlouhé, ovšem bylo moc hezky, a tak jsme měli podívanou z krajiny.
Když jsem se vrátlila, v bytě byla samá špína, to není rozhodně nic příjemného, člověk aby se dal do úklidu, sotva se celý rozlámaný vzpamatuje z cesty, ale co už, dala jsem to trochu do pořádku.
Pan Šebánek mi předal ty krásné naušnice od Vaší maminky[4], padnou mi skvěle, strašně moc Vám děkuji, je velká škoda, že pan Šebánek nemohl přivézt ty ubrousky, snad najde způsob, jak je předat někomu, kdo pojede do Paříže a kdo by je mohl uložit u mé tety, 62 rue Pierre Charron.
Bohuš byl s pobytem v Evropě velmi spokojený, podstupoval nějakou léčbu, jakési masáže, které mu nesmírně prospěly[5], má teď spoustu práce s výukou, bojím se, že mu to spolkne mnoho z jeho času.[6]
A co Vy, moje milá Marienko, jak se vám vede? Zima už je pomalu tady. Pojedete v zimě zase do sanatoria?[7] Doufáme, že od Vás brzy přijde psaní. Soudím, že pan Šebánek Vám povyprávěl všechny novinky z Paříže, které se týkají Bohuše. Pěkně mi napište, co potřebujete, doufám, že brzy dostanete ten balíček, co jsem předala panu Šebánkovi.
Z celého srdce Vás líbám, vřelé pozdravení Fanoušovi[8] a Jindřišce[9].
Charlotte Martinů[10]
Drazi,
cesta byla moc krasna a klidna, avion se ani nehnul po celou cestu a tak jsme se pekne a stastne dostali zase zpet do N.Y. Jeste je tu horko a ten prechod z Francie sem trochu unavuje, musi si clovek zase zvyknout na ten vzduch zde. Mam hodne co delat, pripravit saisonu na Universite v Princeton a ucim take jedno dopoledne zde v N.Y.[11] V parizi jsem videl hoffmeistra, velvyslance[12] a take Clementise[13], o tom vam snad bude referovat Sebanek s kterym jsem se konecne sesel v Parizi. Jinak me pobyt ve Francii moc prospel a citim se dobre takze mne to vse uz tak neunavuje je to dost prace alespon nez se to vse rozjede. Az se trochu usadim tak vam napisu vice, mam mnoho veci ktere na mne cekaly pres prazdniny a tak to musim vse rychle davat do poradku. Napiste brzo jak je u vas.
Mnoho vas zdravim vas
Bohouš
|
Věcné poznámky k DP | [1] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.
[2] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM. V letech 1946-1949 působil jako ředitel hudebního nakladatelství Melantrich. Šebánkovi se podařilo získat povolení a s BM se setkal v Paříži 6. 9. 1948 (Mihule 2002, s. 412).
[3] BM poprvé navštívil Evropu po druhé světové válce. Od 22. 6. do 25. 9. 1948 pobývali manželé Martinů ve Vieux Moulin, Paříži, Nice, Basileji a Schönenbergu. Datum odletu z USA 22. 6. 1948 potvrzuje Mihule (1974, s. 243), v pozdější verzi publikace však uvádí datum 24. 6. 1948 (Mihule 2002, s. 591). Datum odletu z Francie 25. 9. 1948 potvrzuje další korespondence rodině (PBM Kr 378, 379), a také seznam pasažérů letadla Air France z Paříže do New Yorku ze dne 25. 9. 1948 (Ellis Island Foundation, http://libertyellisfoundation.org).
[4] Karolina Martinů (1855-1944), matka BM.
[5] BM vyučoval od 1. 7. 1946 na letních kurzech v Berkshire Music Center, později Tanglewood Music Center v Lenoxu, Massachusetts. Jeho pobyt zde byl ale ukončen kvůli vážnému úrazu po pádu z terasy z dvoumetrové výšky, který se stal 17. 7. 1946 na zámku v Great Barringtonu. Následky tohoto úrazu pociťoval až do konce svého života.
[6] BM působil od září 1948 do konce akademického roku 1950/1951 na prestižní univerzitě v Princetonu.
[7] Marie Martinů z důvodu vleklých zdravotních potíží pobývala často v nemocnici a na zotavenou v plicním sanatoriu v Žamberku.
[8] František Martinů (1880-1958), bratr BM.
[9] Jindřiška Martinů, rozená Palečková (1882-1965), manželka Františka Martinů, švagrová BM.
[10] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.
[11] Na Mannes Music School v New Yorku.
[12] Adolf Hoffmeister (1902-1973), český literát, výtvarník a politik, mezi lety 1948-1951 velvyslanec ČSR ve Francii.
[13] Vladimír Clementis (1902-1952), československý politik a diplomat, státní tajemník na Ministerstvu zahraničních věcí, 1948-1950 ministr zahraničí.
|