New-York le 10 Avril 1948

Ma bien chère Marienka.

Je m’excuse beaucoup pour avoir tant tarder à répondre à votre bonne lettre et vous remercier de votre bonne pensée de me faire un joli ouvrage, je reconnais bien là votre grand cœur. J’ai eu assez de mal à trouver le fil qui est le double de votre échantillon, ici on ne fait pas du tout ces choses si fines, tout est importé, j’espère quand même que vous pourrez vous en servir. J’aimerais, si cela ne vous ennuie pas trop, que vous me fassiez un petit napperon pour une corbeille à pain, je vous donnerai les dimensions. Bohus a voulu que j’envoie le colis à Policha, car il a pensé qu’il vous arriverait trop tard à Zemberg, car il pensait que vous rentreriez déjà à Policha au mois de mai, mais Fanus nous a écrit maintenant que vous ne rentrez qu’en juin, en tout cas, ils peuvent vous le réexpédier, si vous le désirez, Fanus nous dit aussi qu’ils ont reçu les colis de Care, et qu’il est très content avec le tissu, cette semaine, nous lui acheterons les vêtements pour le travail, je lui confectionnerais un petit colis par la poste.

J’ai été très alarmée tous ces temps derniers, ma sœur a été opérée, on lui a enlevé le sein droit et l’entaille a été faite jusqu’au bras, elle a beaucoup souffert et elle souffre encore, elle ne peut pas beaucoup bouger le bras, [croiriez-vous], ma chère Marienka, que des malheurs, toujours des malheurs, je suis toujours bien triste à la pensée que maintenant ce serait déjà le moment de notre départ, enfin il faut quand même espérer qu’il y aura des jours meilleurs, depuis une semaine je suis sans travail, c’est la première fois que cela arrive à la patronne qu’elle a à congédier son personnel.

Je vous quitte pour ce soir, ma chère Marienka, en espérant que mes quelques lignes vous trouveront en bonne santé, je vous remercie et je vous embrasse de tout cœur.

            Bien affectueusement à vous

                                   Charlotte

New York 10. dubna 1948[1]

Moje milá Marienko[2],

moc se omlouvám, že na Váš milý dopis odpovídám s takovým zpožděním, opožděně rovněž děkuji za Váš laskavý nápad vyhotovit pro mne něco pěkného, to jste celá Vy a Vaše šlechetné srdce. Jen s velkými obtížemi jsem nalezla nit, která odpovídá Vašemu vzorku, tady se vůbec nedělají takové jemné věci, všechno se dováží, přesto doufám, že to budete moci použít. Ráda bych, tedy pokud Vás to nebude příliš obtěžovat, abyste mi udělala ubrousek k ošatce na pečivo, napíšu, jaké rozměry. Bohuš chtěl, abych ten balík poslala do Poličky, protože měl za to, že by do Žamberku přišel příliš pozdě, domníval se totiž, že se do Poličky vracíte už v květnu, ale Fanouš[3] nám teď psal, že se vracíte až v červnu, v každém případě Vám jej mohou doslat, budete-li si přát, Fanouš také píše, že dostali ty balíky z Care[4] a že je moc spokojený s látkou, tento týden mu koupíme pracovní oděvy, připravím pro něho poštovní balíček.

V poslední době jsem byla strašlivě znepokojená, sestra[5] byla totiž na operaci, vzali jí pravé prso a řez šel až k paži, hodně si vytrpěla a ještě stále trpí, s rukou nemůže moc hýbat, věřila byste tomu, moje milá Marienko, takového neštěstí, pořád nějaké neštěstí, je mi smutno, jen když pomyslím, že touto dobou bychom odjížděli[6], inu, přesto musíme doufat, že bude lépe, už týden jsem bez práce, je to poprvé, co naše šéfová musela propustit personál.[7]

Budu už dnes večer končit, moje milá Marienko, v naději, že Vás moje psaní zastihne v dobrém zdraví, děkuji Vám a z celého srdce Vás líbám.

            Vaše oddaná

                        Charlotte[8]

Mila Marenko, pripisuji par radek, jsem rad ze muzes jeste zustati v Sanatoriu, jenom napis domu, aby nekdo prevzal ten balicek s nitema, kdyby Fanous nahodou byl prave v Praze, psal mi ze se tam mozna podiva na Festival[9]/Ty baliky z CARE dosly, Fanous pise ze latky jsou moc dobre a ze budete miti vsichni na plaste a take neco k jidlu, jsouli to veci jez se daji schovati, napis a ja poslu vice dokud ta spolecnost funguje. Ty modre saty posleme jak pujdu dolu do mesta, poslu dvoje muzes je take nosit, zde to na venkove nosi vsichni, je to moc prakticke, v jednom kuse. Ten dopis ze Syndikatu[10] jsem dostal, a p .S.[11] mi psal take, jen nemam zadne zpravy od Safranka[12] a Germaine[13], nevim co se s nimi stalo ze nepisi. Take pozadej Mar. z pily kdyby neco potrebovali ted, ze bych jim to s radosti poslal, ty cigarety jsem chtel poslat ale je to ted omezene a musi pry se platit dost znacne clo, a jeste pry to nejsou zdejsi cigarety nybrz vyrabene u nas pro export, tak prijdou dost draho, take mi napis kam to poslat kdyz uz nejsou na pile. Jinak zde letos mame stale zimu a vitr, tak jsme se jeste neohrali, take nevime kam letos pojedeme na prazdniny[14] budu miti ten proces s pojistovaci spolec. asi tento mesic.[15]

Mnoho te pozdravuji a zase napisu, take Fanousovi odpovim na jeho dopis, z Filharmonie[16] nemam vubec novinky a tak ani nevim zdali Festival bude a myslim ze nereflektuji na ten klavirni concert[17], protoze nic nepisi a programy uz musi byti hotove, Firkusny[18] zde neni jezdi po tourneetak take nevim zdali byl pozvan nebo ne. Mnoho te zdravim a vzpominame.

Bohouš                                  

[1] První dopis adresovaný rodině BM po převratu v únoru 1948.

[2] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM. Z důvodu vleklých zdravotních potíží pobývala často v nemocnici a na zotavenou v plicním sanatoriu v Žamberku.

[3] František Martinů (1880-1958), bratr BM.

[4] CARE – mezinárodní humanitární organizace založená po 2. světové válce v USA na pomoc hladovějící Evropě. Jejím prostřednictvím mohl BM posílat balíčky s potravinovou pomocí z USA svým příbuzným a známým v Československu.

[5] Georgette Bécourt (1903-1966), rozená Quennehen, sestra Charlotte Martinů.

[6] BM byl v listopadu 1946 pověřen výukou skladby na nově zřízené Akademii múzických umění v Praze a opět zvažoval návrat domů (srov. PBM Kr 349). Vlivem okolností se ale BM místa nikdy neujal a do Československa se nevrátil.

[7] Charlotte pracovala jako švadlena, aby podpořila domácí rozpočet zatížený nákladným léčením BM.

[8] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

[9] Festival Pražské jaro 1948.

[10] Syndikát českých skladatelů. Dle Mihuleho (2002, s. 405) zaslal ústřední a akční výbor Syndikátu 10. 3. 1948 BM pozdravný přípis.

[11] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM. V letech 1946-1949 působil jako ředitel hudebního nakladatelství Melantrich.

[12] Miloš Šafránek (1894-1982), tajemník tiskového odboru na velvyslanectví v Paříži v letech 1927-1937 a přítel BM.

[13] Germaine Leroux (1906-1979), francouzská klavírní virtuoska, manželka Miloše Šafránka.

[14] BM poprvé navštívil Evropu po druhé světové válce. Od června do září 1948 pobýval v Paříži, Nice a Basileji.

[15] BM vyučoval od 1. 7. 1946 na letních kurzech v Berkshire Music Center, později Tanglewood Music Center v Lenoxu, Massachusetts. Jeho pobyt zde byl ale ukončen kvůli vážnému úrazu po pádu z terasy z dvoumetrové výšky, který se stal 17. 7. 1946 na zámku v Great Barringtonu. Následky tohoto úrazu pociťoval až do konce svého života a případ také skončil u soudu.

[16] Česká filharmonie.

[17] Koncert pro klavír a orchestr č. 3, H 316, BM komponoval mezi 9. 4. 1947 a 10. 3. 1948 a zamýšlel jej původně uvésti na festivalu Pražské jaro 1948. Premiéra se ale konala až 20. 11. 1949 v Dallasu, Dallas Symphony Orchestra řídil Walter Hendl, na klavír hrál Rudolf Firkušný (Halbreich 2007, s. 299).

[18] Rudolf Firkušný (1912-1994), český klavírista a přítel BM.