| Diplomatický přepis dopisu | New York le 20 Décembre 1947
Ma bien chère Marienka.
Je suis contente de vous savoir à Zamberg, puisque vous vous y plaisez, en tout cas, ce sera pour vous aussi gai qu’à Policka. Êtes-vous dans le même pavillon et avez-vous retrouvé quelques jeunes filles de votre connaissance ? Pour nous, ça va bien doucement. Bohus travaille maintenant à un concerto de piano pour Firkušny, quelquefois sa tête n’est pas encore très bien, aussi nous sortons très peu dans la société, et moi, depuis mon retour, j’ai travaillé très fort, jusqu’à 75 heures par semaine, et en plus de cela, nous avons souvent Charles Munch qui vient prendre ses repas avec nous, Firkušny vient aussi très souvent à la maison, c’est toujours pour nous une grande joie, ce sont de si bons amis. En ce qui concerne Maman, ma sœur m’écrit qu’elle perd chaque jour ses forces, elle ne boit qu’un peu de lait, elle reste toujours au lit. Je ne sais pas si nous aurons la chance de la revoir au printemps. Nous avons reçu une lettre de Fanuš, il dit avoir reçu le 1er colis, j’en ai envoyé un autre la semaine dernière, il y a : du beurre, lait en poudre, tabac, cigares, café, riz, lentilles, cacao, chocolat. Tout de suite après les fêtes, je vous ferai un petit colis, dites-moi si vous avez [besoin] encore de quelque chose en particulier, la vie ici devient bien chère, les prix montent sans cesse.
Je crois que les fêtes seront bien calmes pour nous, Firkušny viendra pour le souper de Noël, ce sera bien intime, notre pensée sera près de vous, ma chère Marienka, et nous penserions que peut-être cette fois, c’est la dernière fête qui nous sépare. Prenez bien soin de vous. Je vous adresse tous mes vœux bien sincères pour la nouvelle année, bonne santé. Je vous embrasse bien affectueusement.
Charlotte Martinu
New York 20. prosince 1947
Moje rozmilá Marienko[1],
jsem ráda, že jste v Žamberku, kdyžtě se Vám tam líbí, v každém případě to pro Vás bude stejně veselé jako v Poličce. Jste ve stejném pavilonu a shledala jste se s některými ze známých dívek? U nás to jde jakžtakž. Bohuš nyní pracuje na klavírním koncertu[2] pro Firkušného[3], s jeho hlavou to občas ještě není dobré[4], a do společnosti proto chodíme jen velmi málo, a já, co jsem se vrátila, jsem strašně moc pracovala, až 75 hodin týdně[5], a k tomu k nám ještě chodí Charles Munch[6] na jídlo, Firkušný k nám také často dochází, vždy z toho máme velkou radost, jsou to tak dobří přátelé. Pokud jde o maminku[7], sestra[8] mi píše, že každým dnem ztrácí síly, vypije jen trochu mléka, je pořád v posteli. Nevím, jestli se nám poštěstí se s ní na jaře shledat. Dostali jsme dopis od Fanouše[9], praví, že obdrželi první balík, minulý týden jsem poslala ještě jeden, je v něm: máslo, mléko v prášku, tabák, doutníky, káva, rýže, čočka, kakao, čokoláda. Hned po svátcích pro Vás připravím balíček, napište mi, jestli ještě něco obzvláště potřebujete, živobytí tady začíná být docela nákladné, ceny pořád stoupají.
Soudím, že svátky pro nás budou vcelku klidné, Firkušný přijde na štědrovečerní večeři, bude to jen mezi nejbližšími, v myslích budeme při Vás, moje milá Marienko, snad to budou poslední svátky, při kterých budeme od sebe. Pěkně se opatrujte. Vysílám Vám nejsrdečnější přání do nového roku, pevné zdraví. Vroucně Vás líbám.
Charlotte Martinů[10]
|
| Věcné poznámky k DP | [1] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM. Z důvodu vleklých zdravotních potíží pobývala často v nemocnici a na zotavenou v plicním sanatoriu v Žamberku.
[2] Koncert pro klavír a orchestr č. 3, H 316, BM komponoval mezi 9. 4. 1947 a 10. 3. 1948. Premiéra se ale konala 20. 11. 1949 v Dallasu, Dallas Symphony Orchestra řídil Walter Hendl, na klavír hrál Rudolf Firkušný (Halbreich 2007, s. 299).
[3] Rudolf Firkušný (1912-1994), český klavírista a přítel BM.
[4] BM vyučoval od 1. 7. 1946 na letních kurzech v Berkshire Music Center, později Tanglewood Music Center v Lenoxu, Massachusetts. Jeho pobyt zde byl ale ukončen kvůli vážnému úrazu po pádu z terasy z dvoumetrové výšky, který se stal 17. 7. 1946 na zámku v Great Barringtonu. Následky tohoto úrazu pociťoval až do konce svého života.
[5] Charlotte pracovala jako švadlena, aby podpořila domácí rozpočet zatížený nákladným léčením BM.
[6] Charles Munch (1891-1968), francouzský dirigent, v letech 1949-1962 ředitel Boston Symphony Orchestra.
[7] Amicie Quennehen (1866-1948), matka Charlotte Martinů.
[8] Georgette Bécourt (1903-1966), rozená Quennehen, sestra Charlotte Martinů.
[9] František Martinů (1880-1958), bratr BM.
[10] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.
|