[New York] 20. XII. 1947[1]

Mila Marko[2],

Dekuji ti za prani a take ti preju vsechno nejlepsi do Noveho roku. Charlie[3] ti asi vypsala novinky a ja jsem rad ze jsi zase zpet v Sanatoriu, prece si vice odpocnes nez doma, Fanous[4] mi take psal neni moc spokojen s pomery, no proti tomu se neda mnoho delat, je to po celem svete nejak rozhazene a my uz se asi nedozijeme klidnych casu tak si to musime zaridit jak to jde a doufam ze se vse nejak upravi k lepsimu. S mym zdravim se to zda byti dobre[5], tak jsem uz take zacal pracovat, uz mne to tak neunavuje jako drive a tak mam lepsi naladu. Jenom do spolecnosti nemohu jeste moc chodit to mne jeste zmaha, to se snad take upravi. Dnes nam tu napadlo tolik snehu ze cela doprava je zastavena, u vas asi take uz je zima, tady ovsem mame dobre topeni tak o zime moc nevime. Poslu nejake cigarety na Pilu a neco P.  POpelkovi[6], a vam necham poslat nejaky ten balik z CARE[7], dost si to lide chvali a je to bez starosti delati balicky, Charlie to umi ale pro mne to je jeste tezka historie, Fanous pise ze ti neco posle z obsahu balicku a Charlie take neco posila primo tak se tam budes moci podelit, pridavam cigarety a cigara pro P. doktora moana ze to radi prijmou. Z prahy stale nic noveho[8] jen Lovenbach[9] mi pise Z policky psala DR. Brekovcova[10] vzpomina na stare doby z Borove, byla na koncerte, o tom nemam zpravy jake to bylo. Zde jsem mel zase velky uspech s tim duetem pro housle a violu[11], bude z toho nejaky vydelek, ted jsem hodne ztratil s tou nemoci, stalo to peknych par dolaru, myslim ze vetsinu dostanu zaplaceno a musim se soudit a pada mi to na duben, doufam ze se vcas dostanu na Festival[12], pro ktery pisu klavirni koncert[13] pro Firkusneho[14]. Mnoho te pozdravuji a uzij hodne odpocinku, po drav take p. doktora.

Do Noveho roku vse nejlepsi, ostatni ti pise Charlie.

Srdecne te zdravim

Bohouš

[1] Prosinec 1947 (Databáze pramenů IBM, http://database.martinu.cz/mails/public_view/355). Z kontextu dopisu vyplývá, že byl napsán po 22. 12. 1947.

[2] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM. Z důvodu vleklých zdravotních potíží pobývala často v nemocnici a na zotavenou v plicním sanatoriu v Žamberku.

[3] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

[4] František Martinů (1880-1958), bratr BM.

[5] BM vyučoval od 1. 7. 1946 na letních kurzech v Berkshire Music Center, později Tanglewood Music Center v Lenoxu, Massachusetts. Jeho pobyt zde byl ale ukončen kvůli vážnému úrazu po pádu z terasy z dvoumetrové výšky, který se stal 17. 7. 1946 na zámku v Great Barringtonu. Následky tohoto úrazu pociťoval až do konce svého života.

[6] František Popelka (1908-1989), poličský rodák, profesí účetní, všestranný kulturní pracovník.

[7] CARE – mezinárodní humanitární organizace založená po 2. světové válce v USA na pomoc hladovějící Evropě. Jejím prostřednictvím mohl BM posílat balíčky s potravinovou pomocí z USA svým příbuzným a známým v Československu.

[8] BM byl v listopadu 1946 pověřen výukou skladby na nově zřízené Akademii múzických umění v Praze a opět zvažoval návrat domů (srov. PBM Kr 349). Vlivem okolností se ale BM místa nikdy neujal a do Československa se nevrátil.

[9] Jan Löwenbach (1880-1972), pražský advokát, libretista a hudební vědec píší pod pseudonymem J. L. Budín.

[10] Božena Berkovcová.

[11] Tři madrigaly (Duo č. 1) pro housle a violu, H 313, premiéra se konala 22. 12. 1947 v New Yorku, hráli Lillian a Joseph Fuchs (Halbreich 2007, s. 348).

[12] Festival Pražské jaro 1948.

[13] Koncert pro klavír a orchestr č. 3, H 316, BM komponoval mezi 9. 4. 1947 a 10. 3. 1948. Premiéra se ale konala až 20. 11. 1949 v Dallasu, Dallas Symphony Orchestra řídil Walter Hendl, na klavír hrál Rudolf Firkušný (Halbreich 2007, s. 299).

[14] Rudolf Firkušný (1912-1994), český klavírista a přítel BM.