| Diplomatický přepis dopisu | Vieux Moulin le 27 Juillet 1947
Ma chère Marienka
Excusez-moi, si je n’ai pas répondu tout de suite à votre lettre, mais j’ai profité des vacances de mon beau-frère pour remettre à neuf la maison, qui a subi les suites des bombardements, nous avons été bien occupés, mais maintenant, tout est bien propre, j’avais rapporté de la peinture, et j’ai repeint tout par moi-même, c’est bien du travail, mais on est heureux quand tout est joli.
Maman ne va pas très bien, elle mange peu, c’est pourquoi elle devient si faible. En ce qui concerne Bohus, vous n’avez pas à vous inquiéter, il est en ce moment à la montagne, chez des amis, lui est Tchèque, il se repose bien, mais sur l’avis des docteurs, il pense qu’il est préférable de ne pas rentrer à Prague pour l’hiver, de toute manière, il ne pouvait pas encore prendre la place en automne, ce sera mieux que je retourne en Amérique, ce serait une tâche trop lourde pour lui de s’occuper avec le déménagement. Nous comptons rentrer définitivement en Mars, je pense que c’est une bonne solution, d’ailleurs, il ne savait pas
trop quoi faire, toujours dans l’incertitude de rentrer ou ne pas rentrer, cela lui donne beaucoup de tracas, c’est mieux qu’il se repose bien cet été, sans penser à rien, il guérira beaucoup plus vite, je comprends très bien votre désappointement, mais avant tout, il faut penser à sa guérison, il m’écrit qu’il se sent bien, l’altitude est très bonne pour lui, et chez ses amis, il est très bien soigné, quant à la place, Bohus s’arrangera très bien, d’ailleurs, j’en ai parlé à Mme Beneš, c’est tout à fait comprehensible que Bohus ne va pas instruire toute l’année, il a son travail à lui, qui est bien plus important, mais tout cela, Bohus s’en arrangera, il sait ce qu’il a à faire.
J’espère que votre santé va bien et que vous avez beau temps, ici, nous avons une saison merveilleuse, aussi nous avons de beaux légumes et de jolies fleurs dans le jardin, cela donne du mal, mais on a la satisfaction d’en profiter.
Encore, un peu de patience, ma chère Marienka, je sais comprendre que c’est bien dur pour vous, que de toujours attendre, mais c’est ce malheureux accident qui est la cause de tout. Tous ici vous envoient leurs bonnes amitiés, et moi, je vous embrasse bien affectueusement.
Votre Charlotte Martinu
Les bons souvenirs à Fanuš et Jindricka, ainsi que M. et Mme Kolar et leurs enfants, ils étaient très gentils pour moi.
Vieux Moulin 27. července 1947[1]
Moje milá Marienko[2],
odpusťte, že jsem na Váš dopis neodpověděla hned, ale využila jsem toho, že má švagr[3] dovolenou, abych zrenovovala dům, který utrpěl při několika bombardováních, měli jsme plné ruce práce, ale teď už je všechno čisťounké, obstarala jsem barvu a všechno sama vymalovala, je to pracné, ale člověk je šťastný, když je vše pěkné.
Mamince[4] se moc dobře nevede, málo jí, a proto tak slábne. Pokud jde o Bohuše, nemusíte se znepokojovat, v tuto chvíli je u přátel – on je Čech – na horách, dopřává si odpočinku[5], ale po poradě s doktory si myslí, že bude lépe, když se do Prahy nevrátí na zimu, na každý pád, stejně nemohl na místo nastoupit už na podzim[6], bude lépe, když se vrátím do Ameriky, starat se o stěhování, to by pro něj byl příliš těžký úkol. Počítáme, že definitivně se vrátíme v březnu, soudím, že je to dobré řešení, ostatně, moc nevěděl,
co si počít, stále v nejistotě, zda se vrátit, nebo ne, působí mu to mnoho starostí, je lepší, že si teď v létě pořádně odpočine a nebude na nic myslet, uzdraví se tak mnohem rychleji[7], moc dobře chápu Vaše zklamání, ale především je třeba myslet na jeho uzdravení, píše mi, že se cítí velmi dobře, horský vzduch mu dělá dobře, a u jeho přátel je o něj dobře postaráno, pokud jde o to místo, Bohuš si dobře poradí, ostatně, hovořila jsem o tom s paní Benešovou[8], je zcela pochopitelné, že Bohuš nebude učit celý rok, má svoji vlastní práci, která je mnohem důležitější, ale s tím vším si Bohuš bude vědět rady, ví, co má dělat.
Doufám, že s Vaším zdravím je to dobré a že máte pěkné počasí, my tady máme nádherný čas, a na zahradě pěknou zeleninu a krásné květiny, stojí to námahu, ale zadostiučiněním je, že z toho má člověk užitek.
Ještě trochu trpělivosti, moje milá Marienko, dobře chápu, že je to pro Vás těžké, stále jen čekat, ale příčinou všeho je ta nešťastná nehoda. Všichni Vás tady srdečně pozdravují a já Vás co nejvroucněji líbám.
Vaše Charlotte Martinů[9]
Pěkné pozdravení Fanoušovi[10] a Jindřišce[11] a také manželům Kolářovým a jejich dětem, byli na mě moc hodní.
|