Základní informace
Typ korespondence Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníNew York
Poznámka k lokaci odeslání[New York]
Datum odeslání14.11.1946
PříjemceMartinů, rodina v Poličce
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
JazykČeština
Původ, datum získáníkopie z CBM, Polička
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 349
Signatura v IBMMar 1946-11-14
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahPaní Barstowová měla radost z dopisu od sestry Marie; přišel telegram o jmenování "na té Músické Akademii" a blahopřejný telegram s gratulací p. Šmída; hovořil s Masarykem, setká se asi i s Clementisem (tehdejší státní tajemník na ministerstvu zahraničních věcí, po smrti Jana Masaryka ministr zahraničí do března 1950); "tak se přece rozhoupali v Praze", ale nemůže zatím podniknout cestu; zdraví se lepší "moc pomalu", občas se vrací závratě; Charlie čeká koncem měsíce, dostala lístek na loď; slyšela v Paříži Filharmonii s 4. symfonií (28.10., Kubelík ČF), sešla se s Šebánkem; do NY přijel "na konferenci" p. Špaček, známý z Paříže; psal Šebánkovi, aby znovu zahájil jednání o bytu nebo vilce; jak to dopadlo s vilkou města Poličky "po panu Tylovi"?; koupil by ji, vypůjčil by si v USA dolary; než se rozjede do Prahy, musí tam mít bydlení; blíží se vánoce, jistě poslední v odloučení; pozdrav Šmídovým, napíše jim také sám.
Diplomatický přepis dopisu

[New York] Nov. 14. 1946.[1]

Drazí,

Mme Barstow[2] měla velkou radost z dopisu a odpoví Vám sama, byl jsem také moc rád že ji Mařka[3] napsala, zaslouží si to. Dneska mám velké noviny, přišel telegram o jmenování na té Músické Akademii[4] a telegram s gratulací od p. Šmída.[5] S Masarykem[6] jsem mluvil a říkal že si všechno budu moci zařídit dle mých plánů, jen jak budu v Praze, abych se s nimi mohl domluviti. Myslím že uvidím také Clementise[7], přijel včera. Tak se přece rozhoupali v Praze, bohužel že mi to okamžitě není moc platné, protože nemohu podniknouti cestu, až na jaře, když vše dobře půjde.[8] Prozatím je to dobré a zlepšuje se celkový stav, ale jde to moc pomalu, alespoň když je to už tak.[9] Občas se mi vrací ty závratě, doktor říkal že na to musím býti připraven a nelekati se toho, je to normální průběh. Charlie[10] konečně dostala lístek na loď a tak ji čekám koncem měsíce[11], ty stávky[12] vše tak zdržely a rozházely, už z toho asi byla také celá nemocná. Setkala se v Paříži s Filharmonií[13], hráli moji IV. Symfonii[14], moc se jí to líbilo, a Kubelík[15] také, Také s p. Šebánkem[16] se tam seŝla. Sem přijel na konferenci p. Špaček[17],

 

starý známy z Paříže. Psal jsem p. Šeb.[18] aby znovu zahájil akci ohledně bytu, nebo nějaké vilky, moc se na ministerstvo nespoléhám a slyšíme zde že je v Praze ohromná bytová krise a já potřebuji něco pěkného, protože za mnou budou jezdit žáci odsud.[19] Přeptejte se jak to dopadlo s tou vilkou města Poličky, po pánu Tylovi, nebyla by na prodej?[20] Zeptejte se co by za ni chtěli, myslím že by to bylo dobré, vypŭjčil bych si na to zde dollary, napište o tom také p. Šeb. Musím rozhodně něco v Praze míti než se tam rozjedu. Informujte se o tom a napiŝte, kdyby byla možnost napište mi co to je, kolik pokojŭ a jak to vypadá a kde to je. Zase jedny Vánoce se blíží a ještě nebudeme pohromadě, jsou to už jistě poslední. Budete mi asi psáti o jmenování a tak se naše dopisy potkají, poděkujte a pozdravte Šmídovi[21], napíšu mu také sám. Moc Vás zdravím a vzpomínám

Váš Bohouš.

 

Věcné poznámky k DP

[1] 14. 11. 1946

[2] Roe Barstow, která se později stala dlouholetou důvěrnou přítelkyní BM.

[3] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.

[4] BM byl pověřen výukou skladby na nově zřízené Akademii múzických umění v Praze. Zmíněný telegram byl patrně od Jiřího Frejky (1904-1952), českého divadelníka a tehdejšího děkana hudební fakulty AMU (srov. Mihule 2002, s. 390). Vlivem okolností se ale BM místa nikdy neujal a do Československa se nevrátil.

[5] Bohuslav Šmíd (1895-1982), architekt z Poličky a přítel BM.

[6] Jan Masaryk (1886-1948), československý diplomat a politik, ministr zahraničí.

[7] Vladimír Clementis (1902-1952), československý politik a diplomat, státní tajemník na Ministerstvu zahraničních věcí, 1948-1950 ministr zahraničí.

[8] BM navštívil Evropu po druhé světové válce až v roce 1948 (od června do září 1948), kdy navštívil Paříž, Nice a Basilej. Do Československa se již nikdy nepodíval.

[9] BM vyučoval od 1. 7. 1946 na letních kurzech v Berkshire Music Center, později Tanglewood Music Center v Lenoxu, Massachusetts. Jeho pobyt zde byl ale ukončen kvůli vážnému úrazu po pádu z terasy z dvoumetrové výšky, který se stal 17. 7. 1946 na zámku v Great Barringtonu. Následky tohoto úrazu pociťoval až do konce svého života.

[10] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

[11] Charlotte odplula z Le Havre 19. 11. 1946 a do New Yorku připlula 30. 11. 1946 (srov. List or manifest of alien passengers for the United States immigrant inspector at port of arrival, loď S. S. John Ericsson, Ellis Island Foundation, http://libertyellisfoundation.org).

[12] Po druhé světové válce v letech 1945 a 1946 proběhla vlna masivních dělnických stávek, největších v dějinách Spojených států, do kterých se zapojilo celkem 4,3 milionu lidí (https://en.wikipedia.org/wiki/Strike_wave_of_1945%E2%80%9346).

[13] Česká filharmonie.

[14] Symfonie č. 4, H 305, zazněla v Paříži 28. 10. 1946 v Théâtre des Champs-Élysées, Českou filharmonii řídil Rafael Kubelík (Choa(ed.), Symfonie č. 4, kritická edice, s. 239).

[15] Rafael Kubelík (1914-1996), český dirigent.

[16] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM.

[17] JUDr. Jaromír Špaček (1895-1968), pracovník čs. zastupitelství v Paříži.

[18] Míněn Karel Šebánek.

[19] BM s ohledem na plánovaný návrat domů uvažoval již v roce 1945 o pronájmu vily v pražské čtvrti Hanspaulka (srov. PBM Kr 309 a následující).

[20] Karel Till, továrník v Poličce. Po smrti jeho ženy Olgy v roce 1942 získala jako součást závěti Okresní péče o mládež dům v Kyjích u Prahy (Junek – Konečný. Dějiny města Poličky, 2015, s. 427).

[21] Rodina architekta Bohuslava Šmída.

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
Poznámka
Fixacerukopis
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 333 (záznam 1 / 0)
další »