Základní informace
Typ dokumentu Dopis
OdesílatelMartinů, Charlotte
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníVieux-Moulin
Datum odeslání10.09.1946
PříjemceMartinů, Marie
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
JazykFrancouzština
Původ, datum získáníkopie z CBM, Polička
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 344
Signatura v IBMMar 1946-09-10
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahMá obavy o BM; úraz byl mnohem vážnější, než zprvu psal; v NY se podrobí celkové prohlídce; sama neví, kdy bude moci odjet z Francie do Států; pokusí se získat místo v letadle; Bohouše čekala i její matka, která Charlottu považuje za jeho anděla strážného; ať Mařenka doufá, že se setkají později; pozdravy Fanoušovi a Jindřišce.
Diplomatický přepis dopisu

Vieux Moulin le 10 Septembre 1946.

Ma bien chère Marienka.

Pardonnez-moi, une fois de plus, pour vous répondre un peu tardivement à votre lettre du 13/8., mais je suis restée une grande semaine sans nouvelles de Bohus, j’étais folle d’inquiétude, vous savez ce qu’il représente pour moi, à tout instant, je tremble qu’il lui soit arrivé quelque chose encore, son accident a été beaucoup plus sérieux, qu’il ne l’avait dit au début, maintenant il est à N. Y. pour faire un examen complet, et le résultat est que l’on ne lui permet pas de faire ce grand voyage, ma pauvre chère, il faudra encore une fois vous résigner et encore attendre, je vous plains beaucoup, car je sais ce que doit être pour vous ce nouveau délai, toujours attendre, j’aurais bien aimé moi aussi, que Bohus vienne en Europe, car comme je n’ai pas fait aucune démarche pour mon retour aux Etats Unis, Dieu sait quand je pourrai partir, les bateaux avec les grèves qui sévissent aux Etats Unis, il ne faut pas y compter, je vais essayer le retour par avion, mais je crois, que cela n’est pas si facile à obtenir. Je vais demain à Paris, je vais voir ce que je peux faire. Je vous remercie de vous inquiéter avec ma santé, je vais mieux avec l’estomac, maintenat nous avons du meilleur pain, nous avons eu une période de vilain temps, et je suis bien enrhumée. Maman va bien doucement, elle est déjà bien triste à la pensée de mon départ, elle espérait tant revoir Bohus elle aussi, elle s’affaiblit chaque jour, et j’appréhende le départ, car Dieu sait, si je la reverrais, comme la vie est compliquée, n’est-ce pas, ma chère Marienka, et tout cela à cause de ces maudits boches, mais il faut, quand même, espérer que cette séparation des uns et des autres prendra fin. Nous devons remercier le ciel, qu’il nous ait conservé notre grand homme, mais je vous fais le serment de ne jamais plus le quitter, j’en ai trop souffert, et cette pauvre Mammi avait raison de dire que je suis son ange gardien, car vous le voyez, pendant 6 ans, rien ne lui est arrivé, et juste quand je ne suis pas là, il a ce terrible accident, pauvre grand, comme il a dû se sentir bien malheureux, vous savez, ma chère, tout le temps pendant mon séjour ici, malgré la joie de revoir les miens et la France, j’avais une arrière-pensée de manquer un peu à mon devoir, vous savez, je suis trop attachée à lui et rien ne peut me détourner de cette pensée. Pauvre Marienka, ne soyez pas trop triste et espérez toujours, un peu plus tard nous nous reverrons.

Je vous embrasse bien affectueusement de tout cœur

Votre Karlicka

Si cela peut attenuer un peu votre chagrin, sachez que je vous aime beaucoup et espère que bientôt nous pourrons vivre près de vous.

Les bons souvenirs de Maman.

Posdrajete Fanus et Indricka

 

Vieux Moulin 10. září 1946[1]

Moje milá Marienko[2].

Odpusťte mi zas a opět, že odpovídám poněkud opožděně na Váš dopis z 13. srpna, ale byla jsem celý dlouhý týden beze zpráv od Bohuše, k zešílení neklidná, Vy víte, co pro mne znamená, každou chvíli se strachuji, že se mu ještě něco přihodilo, jeho nehoda byla mnohem vážnější, než řekl na začátku[3], nyní je v N. Y. na kompletní vyšetření, a výsledek je, že mu nedovolí podniknout tu dlouhou cestu, chudinko moje milá, pro tentokrát se s tím budete muset opět smířit a ještě čekat, je mi Vás moc líto, protože vím, co Vás musí znamenat tento další odklad, stále jen čekat, já bych si také tolik přála, aby Bohuš přicestoval do Evropy[4], protože bůhví kdy já budu moci odcestovat, když jsem nic nepodnikla pro svůj návrat do Spojených států, s loděmi člověk nemůže moc počítat při všech těch stávkách, co řádí ve Spojených státech[5], pokusím se vrátit letadlem, ale myslím, že člověk se k tomu zas tak snadno nedostane. Zítra jedu do Paříže, uvidím, co se dá dělat. Děkuji, že si děláte starost o moje zdraví, s žaludkem už to je lepší, máme teď lepší chléb, měli jsme období ošklivého počasí a jsem nějaká nastydlá. Mamince[6] se vede obstojně, ale při pomyšlení na můj odjezd jí už je smutno, a tolik doufala, že se také shledá s Bohušem, každý den je slabší a slabší, a já mám z odjezdu obavy, vždyť není jisté, jestli ji ještě někdy uvidím, jak je ten život komplikovaný, není-liž pravda, moje milá Marienko, a to všechno kvůli těm proklatým Němčourům, ale přesto musíme doufat, že to naše odloučení vezme konec. Musíme děkovat bohu, že nám zachoval našeho velikána, a já vám přísahám, že už ho nikdy neopustím, příliš jsem pro to trpěla, a ta nebožka mammi měla pravdu, když říkala, že jsem jeho anděl strážný, jen považte, za těch 6 let se mu nic nestalo, a zrovna když tam nejsem, přihodí se mu ta strašná nehoda, chudák starouš, jak nešťastný se musel cítit, víte, moje milá, celou tu dobu, co jsem tady, navzdory radosti z toho, že jsem se shledala se svými blízkými a s Francií, ve mně hlodala myšlenka, že jsem jaksi nedostála své povinnosti, víte, spojuje mne s ním příliš silné pouto, a od takové myšlenky mě nic nemůže odvrátit. Nebohá Marienko, nebuďte příliš smutná a stále doufejte, o něco málo později se shledáme.

Z celého srdce Vás vroucně líbám

Vaše Karlička[7]

Pokud to může alespoň trochu utišit Vaše hoře, vězte, že Vás mám moc ráda, a doufám, že brzy budeme moci žít Vám nablízku.

Pěkné pozdravení od maminky.

Pozdravujte Fanouše[8] a Jindřišku[9]

 

Věcné poznámky k DP

[1] Charlotte pobývala od června do listopadu 1946 v Paříži a ve Vieux Moulin.

[2] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.

[3] BM vyučoval od 1. 7. 1946 na letních kurzech v Berkshire Music Center, později Tanglewood Music Center v Lenoxu, Massachusetts. Jeho pobyt zde byl ale ukončen kvůli vážnému úrazu po pádu z terasy z dvoumetrové výšky, který se stal 17. 7. 1946 na zámku v Great Barringtonu. BM svůj stav v dopisech manželce záměrně zlehčoval, aby ji neděsil. Ve skutečnosti měl zlomenou lebeční kost ve spánkové oblasti, silný otřes mozku a poraněná žebra (Šafránek 1961, s. 274; Mihule 2002, s. 385). Následky tohoto úrazu pociťoval až do konce svého života.

[4] BM navštívil Evropu po druhé světové válce až v roce 1948 (od června do září 1948), kdy navštívil Paříž, Nice a Basilej. Do Československa se již nikdy nepodíval.

[5] Po druhé světové válce v letech 1945 a 1946 proběhla vlna masivních dělnických stávek, největších v dějinách Spojených států, do kterých se zapojilo celkem 4,3 milionu lidí (https://en.wikipedia.org/wiki/Strike_wave_of_1945%E2%80%9346).

[6] Amicie Quennehen (1866-1948), matka Charlotte Martinů.

[7] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

[8] František Martinů (1880-1958), bratr BM.

[9] Jindřiška Martinů, rozená Palečková (1882-1965), manželka Františka Martinů, švagrová BM.

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek1
Poznámka
Fixacerukopis
« předchozí
ID 328 (záznam 1 / 0)
další »