| Diplomatický přepis dopisu | Vieux Moulin le 11 Juillet 1946
Ma chère Marienka.
Je vous dois mille excuses pour être restée si longtemps sans venir répondre à votre lettre du 20/6, mais j’ai été si occupée et aussi j’ai eu beaucoup d’ennuis avec notre mobilier qui était resté à Paris dans un garage, j’ai dû déménager tout cela, car le garage devait être libre pour le 15 Juillet. Je dois vous expliquer, comment se sont passées les choses, le 11 Juin 1940, nous avons quitté Paris précipitamment, nous avons confié toutes nos affaires à un homme qui est très honnête, mais un original, et quand nous étions à Aix-en-Provence, j’avais écrit à ma sœur, qu’elle vienne tout enlever et le transporter à Vx Moulin, mais ce vieil original n’a jamais voulu leur permettre de prendre nos affaires, tout est resté dans ce garage assez sain pendant 6 ans, mais rempli de souris, tous nos jolis tapis que le M. de Policka nous avait vendu sont perdus, je ne crois pas qu’il sera possible de les réparer, et beaucoup de choses sont abîmées, j’ai tout ramené ici, après bien des ennuis, et maintenant je dois tout nettoyer, tous les livres et les manuscrits, les partitions, je dois les prendre un après un pour enlever toute cette poussière et aussi toutes les crottes de souris, enfin je ne manque pas de travail, je dois m’occuper avec le jardin et la maison, car ma pauvre Maman ne voit presque plus clair, elle a 80 ans maintenant, elle est heureuse que je sois près d’elle, notre maison a souffert elle aussi de la guerre, et l’on ne peut pas rien réparer, car on manque de matériaux, pour la nourriture, nous avons très peu, mais nous avons beaucoup de légumes dans le jardin et cela nous suffit. Maintenant pour Bohus, vous le savez, il est en ce moment à ce festival, il est heureux au point de vue de son travail, il a des élèves très intéressants, mais je lui manque beaucoup pour la nourriture, car il mange avec les élèves dans cette école, et il n’a pas assez mangé, cela me contrarie fort, heureusement que 6 semaines seront vite écoulées, sur sa lettre du 6/7 que je reçois aujourd’hui, il me dit qu’il attend Firkušny, il ne l’a pas encore vu depuis son retour de Prague, je suis comme vous, j’attends ses projets, mais, en tout cas, il me dit que je ne prenne aucune décision pour mon retour en Amérique, ce qui me porte à croire qu’il viendra en Europe en Septembre, c’est tout ce que je peux vous dire.
D’après votre lettre, je vois que vous n’avez pas reçu le colis que M. Zid a emporté pour vous de New York, il y avait 4 p. de bas nylon très chers, des chemises de laine et aussi des choses pour Fanuš, j’espère quand même que vous les aurez, car il les a déposés chez Karel Novak, demandez-les lui. Je n’irai pas chez M. et Mme Sacher pour le moment, ils sont en montagne, et si Bohus vienne en Septembre, cela sera tellement mieux que nous y allons ensemble. Je n’ai aucun plaisir sans lui. Avec toute ma famille, nous parlons souvent de vous, et j’aimerais bien vous voir bientôt, mais je pense que cela viendra bientôt maintenant. Dès que j’aurai des nouvelles de Bohus, je vous les ferai savoir. Avec toutes mes pensées bien aimantes je vous embrasse de tout mon cœur. Votre Karlicka.
Maman et toute ma nombreuse famille vous envoient leurs bons souvenirs sans oublier Fanuš, Jindricka et Ella.
Vieux Moulin 11. července 1946
Moje milá Marienko[1],
musím se Vám na tisíckrát omluvit, že tak dlouho prodlévám s odpovědí na Váš dopis z 20. června, ale byla jsem tak zaneprázdněná, a pak jsem měla také hodně trápení s našimi věcmi, které zůstaly v Paříži v jedné garáži, všechno jsem to musela přestěhovat, protože garáž musela být uvolněná k 15. červenci. Musím vám vysvětlit, jak se to všechno zběhlo, 11. června 1940[2] jsme chvatně odjeli z Paříže, všechny naše věci jsme svěřili jednomu muži[3], ketrý je sice poctivec, ale podivín, a když jsme byli v Aix-en-Provence, napsala jsem sestře, aby tam pro vše zajela a odvezla to do Vieux Moulin, ale ten starý podivín jim nijak nehodlal dovolit, aby věci vzali, všechno v té garáži leželo 6 let celkem v bezpečí, ale plné myší, všechny ty naše hezké koberce, co nám prodal onen pán z Poličky, jsou zničené, nemyslím, že půjdou spravit, a vůbec hodně věcí je poničených, všechno jsem to přivezla sem, dost potíží s tím bylo, a teď to všechno musím čistit, všechny knihy a rukopisy, partitury, brát jedno po druhém, abych z toho dostala všechen ten prach a také všechna myší hovínka, inu práce mám nad hlavu, musím se starat o zahradu i dům, ona chudák maminka už skoro nevidí, je jí teď 80 let, je moc ráda, že jsem u ní, také náš dům utrpěl válkou, a nic nemůžeme opravovat, protože se nedostává materiálu, a pokud jde o jídlo, máme velmi málo, ale na zahradě máme hodně zeleniny a to nám stačí. A teď k Bohušovi, jak víte, je teď na tom festivalu[4], z hlediska pracovního je moc rád, má velice zajímavé žáky[5], ale velice mu chybím, pokud jde o stravování, v té škole se totiž stravuje spolu s žáky, a nejedl dostatečně, to mě strašně mrzí, naštěstí ale těch 6 týdnů rychle uteče, v jeho dopise z 6. 7.[6], který jsem dnes dostala, se dočítám, že očekává Firkušného[7], ještě se s ním neviděl od jeho návratu z Prahy, jsem na tom jako Vy, čekám, jaké bude mít plány, na každý pád mi ale říká, abych nedělala žádné rozhodnutí o návratu do Ameriky, a to mne přivádí k domněnce, že do Evropy přijede v září[8], to je vše, co Vám mohu říci.
Z Vašeho dopisu se domýšlím, že jste neobdržela balík, který pro Vás z New Yorku vzal pan Žid[9], byly v něm 4 páry velmi drahých nylonových punčoch, vlněné košile a také nějaké věci pro Fanouše[10], doufám, že ho přece jen dostanete, uložil to u Karla Nováka[11], přeptejte se ho. K Sacherům[12] nyní nepojedu, jsou na horách, a jestli Bohuš přicestuje v září, bude o mnoho lepší, když tam pojedeme společně. Nic mne bez něho netěší. Se všemi z rodiny o vás často mluvíme, velmi ráda bych se s Vámi brzy viděla, a myslím, že teď už se to brzy stane, jakmile budu mít nějaké zprávy od Bohuše, dám Vám vědět. Z celého srdce Vás zdravím a líbám. Vaše Karlička.[13]
Maminka[14] s celou tou mojí početnou rodinou Vás srdečně pozdravují a nezapomínají ani na Fanouše, Jindřišku[15] a Ellu[16].
|
| Věcné poznámky k DP | [1] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.
[2] Podobně jako BM v tomto dopise, i Charlotte Martinů ve svých vzpomínkách uvádí datum 11. 6. 1940 (Martinů Ch., 2003, s. 79). Mihule ale uvádí jako datum odjezdu 10. 6. 1940 (Mihule 2002, s. 588). Datum odjezdu pondělí 11. 6. 1940 zmiňuje také Šafránek (1961, s. 217), ale ve skutečnosti toto datum připadalo na úterý.
[3] O jejich byt a majetek se postaral „père Gogo“ L. Vautier (Mihule 2002, s. 307).
[4] BM má vyučovat od 1. 7. do 15. 8. 1946 na letních kurzech v Berkshire Music Center, později Tanglewood Music Center v Lenoxu, Massachusetts. Jeho pobyt zde byl ale ukončen kvůli vážnému úrazu, který utrpěl 17. 7. 1946 na zámku v Great Barringtonu.
[5] BM měl celkem 8 žáků (srov. PBM Kr 337), mezi nimi byli Earl George, Howard Shanet, Louis Lane, Vladimir Ussachevsky či George Hurst (Mihule 2002, s. 384).
[6] Dopis BM ze dne 6. 7. 1946 psaný z Great Barringtonu. Originál uložen v CBM v Poličce jako depozitum NBM, soubor korespondence D 81/2010 (Databáze pramenů IBM, http://database.martinu.cz/mails/public_view/425).
[7] Rudolf Firkušný (1912-1994), český klavírista a přítel BM.
[8] BM navštívil Evropu po druhé světové válce až v roce 1948 (od června do září 1948), kdy navštívil Paříž, Nice a Basilej. Do Československa se již nikdy nepodíval.
[9] Jaromír Žid, manažer a koncertní jednatel.
[10] František Martinů (1880-1958), bratr BM.
[11] Karel Novák (1902-1968), houslista České filharmonie (bratr houslisty Stanislava Nováka).
[12] Paul Sacher (1906-1999), švýcarský dirigent, mecenáš a přítel BM.
[13] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.
[14] Amicie Quennehen (1866-1948), matka Charlotte Martinů.
[15] Jindřiška Martinů, rozená Palečková (1882-1965), manželka Františka Martinů, švagrová BM.
[16] Pravděpodobně matka Jaroslava Hynka (1944), kterou Jindřiška Martinů (1882-1965), manželka Františka Martinů, sama bezdětná, vychovala (Popelka 1996, s. 114).
|