| Diplomatický přepis dopisu | Pierrefonds le 14 juin 1946
Ma bien chère Marienka
Je trouve enfin un petit moment pour vous écrire, depuis mon arrivée ici, j’ai eu tant de visites, car j’ai une nombreuse famille, j’ai retrouvé ma chère Maman bien changée, c’est surtout sa maladie qui l’a affaiblie, elle se sent malheureuse, car elle ne voit plus clair, et elle qui était si active, cela l’ennuie beaucoup. Et pour vous, ma chère, combien vous devez être triste à la pensée que Bohus n’était pas au Festival, à New York, nous n’avons pas entendu parler, j’attends maintenant un télégramme de Firkusny qui doit prendre avion le 18 à Paris, et je serais curieuse de savoir ce qu’il se passe à Prague, je suis sûre que vous aurez le bonheur de le voir cette année, c’est vraiment dommage que votre santé ne soit pas bonne, autrement vous aurez pu venir me voir. Mon voyage a été merveilleux, c’est vraiment un transport agréable et c’est si joli là-haut, j’aurais tant aimé que Bohus soit près de moi, je suis bien triste de l’avoir laissé tout seul, il va être un peu perdu les 1ers temps, à partir du 1er Juillet il va être très occupé, c’était un peu bête avec ce festival de Berkshire, cela a contrarié tous nos projets, on peut dire que la vie n’est pas facile. Toute ma famille vous remercie beaucoup pour votre aimable lettre, et tous vous adressent leurs bonnes amitiés, la petite Nicole qui a 10 ans ne me quitte pas d’un instant, elle est très habile en couture, c’est une vraie petite femme.
J’espère que vous êtes en possession des effets que nous avons remis à M. Jude. Alors, ma chère Marienka, à bientôt de vos chères nouvelles. Je vous embrasse bien affectueusement. Bons souvenirs à Fanouš et Jindrika. Votre bien sincère Karlicka
Pierrefonds 14 června 1946
Moje milá Marienko[1],
konečně si nacházím chvilku, abych Vám napsala, co jsem přijela, měla jsem takových návštěv, neboť rodinu mám početnou, maminku[2] jsem zastala celou změněnou, oslabila ji hlavně ta nemoc, cítí se nešťastná, protože už nevidí zřetelně, a tím se, jak byla velmi činorodá, moc trápí. A Vy, moje milá, jak Vy musíte být smutná při pomyšlení, že Bohuš nebyl na Festivalu[3], v New Yorku se o tom nic nemluvilo, očekávám nyní telegram od Firkušného[4], má odletět 18. z Paříže, ráda bych se dozvěděla, co se děje v Praze, jsem si jista, že se Vám ještě letos poštěstí ho vidět, je opravdu škoda, že nemáte dobré zdraví, jinak jste za mnou asi mohla přijet. Moje cesta byla okouzlující, skutečně je to příjemný způsob dopravy a tam nahoře je to tak hezké[5], byla bych tak ráda, kdybych u sebe měla Bohuše, jsem celá smutná, že jsem ho nechala úplně samotného, asi bude zpočátku trochu ztracený, od 1. července bude velmi zaneprázdněný, bylo to trochu hloupé s tím festivalem v Berkshire[6], zkřížilo to všechny naše plány, dá se říci, že život není snadný. Celá moje rodina Vám velmi děkuje za laskavé psaní a všichni Vás pěkně zdraví, malá Nicole[7], které je 10 let, se ode mě ani na chvíli nehne, je velmi zručná v šití, je to hotová malá žena.
Doufám, že už máte v držení šeky, které jsme svěřili p. Židovi[8]. Budu končit, moje milá Marienko, snad brzy opět dostanu zprávy od Vás. Vroucně Vás líbám. Srdečné pozdravení Fanoušovi[9] a Jindřišce[10]. Vaše oddaná Karlička[11]
|
| Věcné poznámky k DP | [1] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.
[2] Amicie Quennehen (1866-1948), matka Charlotte Martinů.
[3] První ročník festivalu Pražské jaro, který probíhal od 11. 5. do 4. 6. 1946.
[4] Rudolf Firkušný (1912-1994), český klavírista a přítel BM.
[5] V dopisech BM i Charlotte je opakovaně zmiňováno datum odjezdu čtvrtek 6. 6. 1946 (srov.PBM Kr 331, Kr 332 a Kr 333). Dle Mihuleho ale Charlotte Martinů odcestovala až v pondělí 10. 6. 1946 letadlem z Bostonu. Pobývala v Paříži a ve Vieux Moulin do 19. 11. 1946 (srov. Mihule 2002, s. 381; Martinů Ch. 2003, s. 113).
[6] BM má vyučovat od 1. 7. do 15. 8. 1946 na letních kurzech v Berkshire Music Center, později Tanglewood Music Center v Lenoxu, Massachusetts. Jeho pobyt zde byl ale ukončen kvůli vážnému úrazu, který utrpěl 17. 7. 1946 na zámku v Great Barringtonu.
[7] Nicole Bécourt, dcera Georgette Bécourt (1903-1966), rozené Quennehen, sestry Charlotte Martinů.
[8] Jaromír Žid, manažer a koncertní jednatel.
[9] František Martinů (1880-1958), bratr BM.
[10] Jindřiška Martinů, rozená Palečková (1882-1965), manželka Františka Martinů, švagrová BM.
[11] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.
|