[New York] 24.pros. 1945.[1]

Drazi,

dnes dosel dopis na stedry vecer, to vite jak nas potesil, a take zarmoutil nad temi pomery , jez jsou u nas , . doufame ze prece jste uz dostali mezi tim balicky , ze budete miti aspon troch naco n a svatky, snad uz ted budete dostavat pradidelne, a take uz lze posilat 11 ti/ librove. do tech se uz sa neco slozit, jan aby to vsechno doslo, poslali jsme uz sedm balicku, a take z danska vam poslali nasi znami trochu masla,snad take neco od p. sachera[2], tak budeli to dochazet, prece se vam ulehci zivot.z cele Evropy jdou takove spatne zpravy. nic take nepisete zdli jste dost ali moje informace o baliku ktery dojde na Intercontinental dopravni spolecnost v praze, v Kotve. ze zprav zpoliccky jsem mel ovsem velkou radost, psal mi take p. popelka[3] a take zpevacky spolek[4]. odepisuji jim brzo , tesim se na ty maminciny pameti.[5] co se prahy tyce[6], nedelejte si z toho tezkou hlavu , nestoji to za to, to vite praha se asi nezmeni vuci mne, vzdyt jsou tam ostatne porad jedni a ti sami lide co me moc radi nikdy nemeli, a jsou naopak ted u vesla, tak neni nic divneho, ze e e jim to mozna ani libit nebude ze sevratim.[7] ja vim ze tam mam nektere dobre zname, ale take i ty jez mne nemaji radi, tak se nedivte. je to porad stejnejako to bylo.idealy jsou pro vsechny ale dobre misto jen pro nektere, a ti na sebe nezapomenou. jenom vas prosim, nedelejte vpraze zadne intervence pro mne, a nesnazte se nic popohanet,oni by si mohli myslet, ze mi delaji nejakou milost, a to bych nerad videl. po tech vsech zpravach jez tu dostavame , nevim co je na nich pravdy,ale itak co sam i zde mohu videt,tak kazdy mysli sam na sebe v prvni rade, jenom ze o tom mluvijakoby to byl prospech narodaa a poucuje ty druhe , kdyz se sam dostal na dobre misto.zde si to vsichni moc dobre posichrovali, vyjma nas par umelcu, kteri se na vse divali zjine stranky. ja sam od nich zadne milosti nepotrebuji, mne je otevren cely svet,a vsude mne prijmou s radosti, jen ovsem v praze nekolik panu po mne ohrnuji nos, to je mi jedno.ja uz davno vim, ze vsechno to mluveni o kulture jsou jenom slova ,a ze vsem se jedna o neco jineho , tak uz mne to nezlobi, jako drive, ja s3 dle toho zaridim taky, a moc si jes te sta le rozmyslim, nez neco podniknu. To je vse vice mene malo zajimave a je skoda na to papiru, radeji vam budu psati o necem jinem.p. Sacher mi take radi jeste pockat zde , dokud se pomery v evrope neuklidni,pozval nas k nim na prazdniny na par nedel.[8] ve francii vsichni[9] lituji ze jsme odjezd odlozili.[10]tesili se na nas, ale take nam schvaluji, ze profitujeme jeste dokud jsme zde, a mame tu moznost ziti klidne a pracovati.p. sebanek[11] psal z londyna,pise ze to jmenovani se zdrzelo jen z administ. duvodu. poslali jsme mu samozrejme take balik. take pi. prazanove[12] a smidovum.[13]saty a latky posilati nebudeme, sapon prozatim ne, az pozdeji, ono se vam mozna dost veci z baliku ztrati i tak. musim rici take, ze charlie[14] tu ma take velky uspech,svym chovanim i vystoupenim, vsude ji maji radi ze tak prirozene se chova a vazi si ji. ovsem ze se ji take moc styska po domove a po mamince, no uz to nejak utece.pripise vam take par radku, ona ma stale co dalat, nezastavi se cely den. prejeme vam vse nejlepsi, a doufame ze uz zacnou dochazet baliky, a ze vam ulehci psapon trochu zivot, moc vas zdravim, vas

bohus.

Ma chère Marienka

Nous avons eu votre lettre juste pour Noël, et nous sommes bien tristes de vous savoir si malheureux, à tous points de vue. Nous prenons part à vos sentiments, et nous n’avons jamais pensé que la situation soit si mauvaise. Nous serons heureux seulement lorsqu’une lettre de vous nous annoncera l’arrivée des colis, ici on nous a promis que vous les recevrez pour Noël, c’est notre plus cher désir. Enfin, espérons, que l’an 1946 vous sera plus favorable et nous réunira tous. Je vous embrasse bien affectueusement ainsi que Fanous. Charlotte Martinu

Moje milá Marienko[15],

Váš dopis jsme dostali přesně na Vánoce, jsme moc smutní, když se dozvídáme, jak jste nešťastní, ve všech ohledech. Soucítíme s Vámi, nikdy jsme nepomysleli, že je situace tak špatná. Pouhý dopis se zprávou od Vás, že balíky byly doručeny, nám udělá nesmírnou radost, tady nám naslibovali, že je na Vánoce dostanete, a to je naše nejvroucnější přání. Nu, doufejme, že rok 1946 Vám bude více nakloněn a že se během něj všichni shledáme. Co nejsrdečněji líbám Vás i Fanouše.[16] Charlotte Martinů

[1] 24. 12. 1945

[2] Paul Sacher (1906-1999), švýcarský dirigent, mecenáš a přítel BM.

[3] František Popelka (1908-1989), poličský rodák, profesí účetní, všestranný kulturní pracovník.

[4] Zpěvácký spolek Kollár.

[5] Karolina Martinů (1855-1944), matka BM. Její vzpomínka vyšla poprvé v týdeníku Náš zpravodaj, 27. 4. 1946. Viz také Zouhar, Zdeněk (ed.). Bohuslav Martinů: Sborník vzpomínek a studií. Brno: Krajské nakladatelství, 1957, s. 15-18.

[6] Míněno na pražské konzervatoři. V září 1945 BM obdržel telegram od Václava Holzknechta (1904-1988), tehdejšího ředitele pražské konzervatoře, s nabídkou profesorského místa, na který okamžitě souhlasně reagoval s dotazy na další podrobnosti, které Holzknecht předal ministerstvu školství a osvěty pod vedením Zdeňka Nejedlého. Z tohoto úřadu však již další nabídka ani oficiální pozvání, na které BM netrpělivě čekal, nepřišlo (Mihule 2002, s. 374).

[7] Toto přání nebylo naplněno.

[8] V sídle manželů Sacherových v Schönenbergu u Basileje pobývali manželé Martinů až od 26. 8. do 5. 9. 1948.

[9] Míněna rodina Charlotte ve Francii, především matka Amicie Quennehen (1866-1948) ve Vieux-Moulin.

[10] BM měl původně v plánu odcestovat v únoru 1946 do Paříže a potom domů. Toto přání ale nebylo naplněno.

[11] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM.

[12] Marie Pražanová (1897-1982), poličská občanka, přítelkyně a podporovatelka rodiny Martinů.

[13] Rodina architekta Bohuslava Šmída (1895-1982) z Poličky.

[14] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

[15] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.

[16] František Martinů (1880-1958), bratr BM.