This content was automatically translated from the original language. The original content is available by clicking the link below.

[Schönenberg, Pratteln] June 23. 56.

Milý Miloši :

Telegram : dopis jsem dostal ale pochybuji že se objevím v Cabris[1]. Odsud je to dlouhá cesta a sami dosud nevíme jak dlouho budeme moci zůstat zde.[2] Měl jsem to dobře splánované na začátek června, ale pozdě jsem se dozvěděl o změně plánu a to bylo vsechno zvorané. Kazan už asi v Antibes teď není[3], je to zkrátka všechno popletené a tak nemyslím že se odsud mohu hnout, čekáme na Sacherovi jsou ještě v Londýně[4]. Škoda bylo to vše na dobré cestě. Nemyslíš že si strkáš trochu prsty do očí s tím tvým štěstím[5] že tvůj soud a mezinárodní situace[6] jde ruku v ruce? Máš mož­ná pravdu ale dle mých zkušeností bych na to moc nepočítal. Víš co se u nás říkavalo : „Neříkej „hop, až přeskočíš.“ Ale když tě to dělá radost tak je to O.K. My tu máme počasí nemožné, prší a je zima. Vůbec se mi zdá že jsi až moc spokojený[7], to jsou špatné příznaky. Možná že se[8] to na to špatně dívám. Na každý způsob pokračuj ve štěstí a užij odpočinku i přírody a všeho okolo tebe. A napiš co je nového. My zde měli celou kompanii copainu[9] Mihalo-Monique[10], Maryka[11], Huvelin[12], Conrad Beck[13] je ovšem zde a tak jsme měli hodně psiny a nice time[14]. Teď jen čekáme až se objeví Slunce![15] Z domu málo zpráv, Mařka[16] tě pozdravuje. Srdečné pozdravy tobě i Evě[17].

Tvůj

Bohuš