[1] Mihule ve své publikaci z roku 1974 datuje skladatelův přílet do Paříže na 22. června 1948, pak pokračuje do Vieux Moulin, Nice, Basileje a na Schönenberg (srov. Mihule, 1974, s. 243), v publikaci z roku 2002 pak tento údaj o dva dny posouvá, tedy na 24. června 1948 (Mihule, 2002, s. 591).
[2] Sestra Šafránkovy manželky Germaine Leroux byla ženou nakladatele Clauda-Alphonse Leduca (1910–1995).
[3] V té době Miloš Šafránek čekal na potvrzení vyslanecké mise v Dublinu.
[4] B. Martinů nastoupil na Princeton University v říjnu1948 po prázdninách strávených v Evropě (srov. Mihule, 2002, s. 591).
[5] V roce 1948 navrhl ministr Vladimír Clementis Šafránka na post vyslance v Dublinu. Germaine Leroux se synem Janem mohli navštívit Francii až v roce 1949, kdy byli vysláni Ministerstvem informací. Miloš Šafránek tehdy zvažoval nelegální odchod do zahraničí. Ten však nerealizoval, a nebýt zpravodajského pověření, patrně by nemohl vycestovat do Francie ani v roce 1955.
[6] Martinů se toho léta zdržoval v Paříži nejprve od 17. do 26. srpna 1948, pak se přesunul do Basileje, zpět do Paříže se vrátil 6. září a odsud 26. září 1948 odlétá do USA (srov. Mihule, 2002, s. 591).
[7] Jak uvádí Mihule, pocházely Martinů kontakty na špičkové lékaře od Maji Sacherové, jejíž první manžel byl lékařem a zakladatelem farmaceutické firmy (srov. Mihule, 2002, s. 412).
[8] Martinů se 6. září 1948 setkal v Paříži s Josefem Šímou a Karlem Šebánkem (srov. Mihule, 2002, s. 412 a 591).
|