Základní informace
Typ korespondenceDopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníSouth Orleans, Massachusetts
Poznámka k lokaci odeslání[South Orleans]
Datum odeslání14.08.1945
PříjemceŠafránek, Miloš
Příjemce (korporace)
Lokace přijetí
Jazykčeština
Původ, datum získáníCBM
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníka
Stará signatura v IBM2000/PBM Kmš 794
Signatura v IBMŠafM 1945-08-14
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahČte teď Cassirera; čte znovu Müllera; vstřebání sociální vědy se vzdá, "mě to nejde do systému"; je méně veselý než dříve; nechápe českosl. "silent propagaci",musí se tedy uspokojit se zprávami NY Listů "v lidovém stylu"; Talich dosud nebyl postaven před soud; přece ho nenechají "zavřeného do smrti ?"; soudy u nás nescházejí; heretická myšlenka, že "u nás teď všechno rozhoduje jenom lid a jenom lid, ale nemohu najít ten okamžik, kdy ku př. lid se rozhodoval jmenovati Nejedlého"; nejde jen o Nejedlého, ale i o "všechna důležitá místa"; na kultuře nezáleží a už vůbec ne na té, "kterou bude dělati tento spolek"; zlatá střední cesta; "hlavně do kupy"; "Na zdar".
Diplomatický přepis dopisu

[Kmš 794; SOUTH ORLEANS, MASS., AUG, 14, P.M., 1945]

 

August 14. 1945[1]

Milý příteli,

objednal jsem si obě knihy a těším se na ně. Čtu teď Cassirera[2] a dělá mi to moc dobře.[3] Vy nemáte nic pozoruhodného nového? Čtu také znovu Müllera,[4] je to  chytrý pán a zajímavý. Co se týče té sociální vědy kterou do sebe chci vstřebati, myslím že se toho vzdám, mě to nejde do systému, tak myslím umřu aniž bych tento obor zvládnul. Říkala mě Milada[5] Svobodová[6] že se jim zdá, od té doby co mě neviděli, že už nejsem tak veselý jako dříve. Řekl jsem jí že se mi to zdá o nich také. Pravděpodobně máme oba pravdu. Nu, člověk nemůže býti pořád veselý! Tu naši silent propagaci také nechápu a nevim co s tím sledují, pravděpodobně jim to nestoji za, jsou ten[7] zpuchřelý západ nebo dokonce Amerika. Pak se musíme spokojiti se zprávami z N. Y. Listu v lidovém stylu. Já sa nemohu zbavit dojmu že s tím Talichem to bylo jak Vy říkáte. Že dosud nebyl postaven před soud! Přece ho nenechají zavřeného až do smrti?[8] A soudy u nás nescházejí, material už byl jistě dlouho připraven. Také se mi vloudila taková heretická a nelidová myšlenka do hlavy že u nás teď rozhoduje všechno jenom lid. a jenom lid ale nemohu najit ten okamžik kdy ku př. lid se rozhodnul jmenovati Nejedlého.[9] on vlastně když o tom přemyšlíte nebyl lidem zvolen vůbec. Asi Vám to bude divné že mohu sníti, že vůbec někdo může sníti, takové nectné myšlenky, asi ve mě není něco v pořádku, potřebuji nějakého psychoanalystu aby mi rozehnal tenhle komplex. On totiž ten komplex se strašně roztahuje a nezůstává přímo na jedné osobě Nejedlého, který se tolik ohání tím lidovým zásahem do všeho, nýbrž se rozšiřuje na všechna důležitá místa. Ale zase máte pravdu, ono asi pravděpodobně na kultuře moc nezáleží, a musíme specifikovati že na té kultuře kterou bude dělati tento spolek opravdu vůbec nezáleží. Člověk se stále á stále něčemu diví až jednoho dne se přestane divit vůbec, ten nerv se zkrátka opotřebuje a ani ty servomotory nervů už nefungují. Jak by se člověk nepřestal divit, když vidí, jak píšete o tom pánovi který vládnul na téměř i nejvyšších místech a když se vrátil domů tak ho zabásli. Jaký musí býti psychlogický stav všech těch co se mu několik let tlačili a vzdávali pocty, totiž možná že psychologický stav už u nich také přestal dávno fungovati. Ono se totiž nesmí vše brát do extrému, nejlepší je přece ta zlatá střední stezka! Za tu se to všechno schová. Hlavně do kupy a dělejte pracovati ale hlavně do kupy, to spěchání pracovati to už je čistě lidová otázka o té si musí rozhodnouti sám lid, samozřejmě někdo to musí usměrnit, jinak bychom přišli o všechny úředníky, lid sám má na tom dosti když se musí[10] rozhodovat a spěchat pracovati. Tak jen pěkně do kupy.

NAZDAR

Zdravím mnoho  a vesele!

B. Martinů

 

Věcné poznámky k DP

[1] Na horním okraji dopisu pravděpodobně cizí rukou zelenou pastelkou nadepsána a zakroužková číslovka 10.

[2] Ernst Alfred Cassirer (1874–1945) – německý filozof, žijící od roku 1941 ve Spojených státech. Jak uvádí Šafránek, byl Martinů Cassirerovým dílem An Essay on Man z roku 1944 velmi dobře obeznámen: „Četli jsme tuto jasnou a vlivem angličtiny i prostředí prostou knihu společně v New Yorku začátkem r. 1945. Exemplář, který jsem s Martinů vyměnil, je opatřen na okraji množstvím jeho poznáme, často ve formě hudebních znaků, houslového klíče, křížků apod. na důkaz souhlasu se spisovatelem.“ (Srov. Šafránek, 1963, s. 230).

[3] Text „Cassirera“ a „dělá mi to moc dobře“ podtržen pravděpodobně cizí rukou zelenou pastelkou.

[4] V této větě podtržena pravděpodobně cizí rukou zelenou pastelkou slova „Müllera“, „chytrý“ a „zajímavý“.Z  kontextu se zdá, že má Franze  Mueller a Sociology, 1941 New York - zde je ale Mueller editorem, nikoli autorem.

[5] Nemůžu přečíst, asi spíše „Milenka“

[6] S rodinou českého vědce Antonína Svobody se manželé setkávají během svého útěku z Evropy do Spojených států na počátku roku 1941, dále se setkávají během prázdninových pobytů v Darienu v roce 1943 a na Cape Codu v roce 1945(Srov. Mihule, 2002, 318, 344). Mihule dále uvádí: „Častým partnemerem v úvahách na témata propojující život skladatele s moderní vědou mu byl v těchto letech pozdější profesor Kalifonské univerzity v Los Angeles, ing. dr. Antonín Svoboda, tehdy zařazený mezi padesát ´strategických vědců´, na nichž do značné míry závisel jak výsledek války, tak příchod počítačové éry.“ (Srov. Mihule, 2002, s. 349). Rodina Svodových je zmíněna také dopise Miloši Šafránkovi ze dne 13. července 1945 (Srov. CBM, PBM Kmš 789) a 26. července (Srov. CBM, PBM Kmš 790).

[7] Špatně čitelné.

[8] Zatčení Václava Talicha 21. května 1945 z důvodu údajné kolaborace s nacistickým režimem trvalo pět týdnů, jak sám Talich sděluje v dopise, kde se omlouvá Stanislavovu bratru Karlovi za svou neúčast na pohřbu Stáni Nováka: „Hovořil jsem naposled se Stanislavem ve čtvrtek, zítra tomu budou tři týdny. Vrátil jsem se právě den předtím z ´útulku´, kde jsem byl hostem pět týdnů.“  (Cit. podle Mihule, 2002, s. 366–367). Václavu Talichovi nebyla sice prokázána žádná vina, přesto mu tato „nálepka“ zkomplikovala další umělecké působení. Martinů nesl Talichovo zatčení těžce a zároveň je snad považuje za jakési „varování“ před návratem do vlasti.

[9] Zdeněk Nejedlý (1878–1962) byl do funkce ministra školství a osvěty ve Fierlingerově vládě jmenová 4. dubna 1945 a na tomto postu setrvává až 28. února 1953 (Srov. oficiální stránky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR: http://www.msmt.cz/ministerstvo/ministri-skolstvi-od-roku-1848).

[10]

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
Poznámka
Fixacerukopis
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizaceprofi
Digitalizováno v instituci
Datum digitalizace
Poznámka k digitalizaci
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
« předchozí
ID 2674 (záznam 1 / 0)
další »