[1] Má patrně na mysli druhé vydání druhé sbírky Františka Sušila (1804–1868), sběratele moravských lidových písní, Moravské národní písně s nápěvy do textu vřaděnými z roku 1860. Martinů použil texty z této sbírky mj. v baletu Špalíček, H 214, a cyklech Čtyři písně o Marii, H 235, a České madrigaly, H 278. O několik let později psal Zdeňku Zouharovi: „[…] mám ovšem Sušila, který je nejlepší ze všech a měl by býti znovu vydán.“ (6. září 1954, Zouhar, 2008, s. 66).
[2] Zmínka o pravidelném měsíčním příspěvku, který skladateli vyplácela Československá informační služba v New Yorku. Z kontextu těchto dopisů vyplývá, že tuto agendu měl na starost dr. Novotný.
[3] Nepodařilo se určit osobu ani zmiňovaný plán.
[4] Dirigent Sergej Kusevickij založil a vedl letní hudební akademii Boston Symphony Orchestra v Lenoxu, kam pozval Bohuslava Martinů.
[5] Aron Copland (1900–1990), hudební skladatel, s nímž se Martinů patrně znal z Paříže, kde byl žákem Nadi Boulanger (1887–1979).
[6] Martinů už v dopisech z roku 1939 zdůrazňoval, že získat pracovní vízum je nemožné, a proto přicestoval do USA na turistické vízum.
[7] Anglicky „problémy“.
[8] Myslí hudebního skladatele Igora Stravinského (1882–1971), který byl uveden jako jeden z učitelů skladby, společně s Aronem Coplandem, v programových brožurách Berkshire Music Center pro rok 1942.
[9] Pozdravení manželce Miloše Šafránka Germaine Leroux Šafránkové a jejich synu Janovi.
|