[? Paříž, červen 1935]

Milý příteli,

Posílám Vám ty provedení, kdybyste to nechal oklepnout a po­slal dru. Kroftovi[1]. Co je nového? Dr. Schieszl psal že informoval m. Krčmáře že to nepustí z dohledu.[2] Myslí že konkurenti budou Ostrčil[3] (to by bylo zlé) a Je­remiáš[4].

                               Moc Vás zdravím

                                                               Váš

                                                                              B. Martinů

Mo[žná] že jsem na něco zapomněl ale [†][5]

^[1]      Kamil Krofta (1876–1945), historik, politik, od roku 1927 šéf prezidia ministerstva zahraničních věcí.

^[2]      Martinů požádal Josefa Schieszla, aby sdělil československému mi­nistru školství Janu Krčmářovi (1877–1950), že se zajímá o profesorské místo na mistrovské škole pražské konzervatoře po zesnulém Josefu Sukovi (1874–1935). Schieszl mu 6. června 1935 sdělil totožné in­for­mace, jaké zde Martinů uvádí: „Konkurenty budete asi mít v Ostrčilovi a v Jeremiášovi. Budou mít výhodu domácích styků a nevím, není-li také přízeň V. Nováka, pravděpodobně referenta.“ (srov. CBM, PBM Kd 252). Martinů požádal Václava Talicha „o svůj hlas v můj prospěch“ v dopise 6. května 1935 (Kuna, 1970, s. 229).

^[3]      Otakar Ostrčil (1879–1935), hudební skladatel, dirigent a šéf opery Národního divadla v Praze (1920–1935). K Ostrčilově nominaci se Martinů vyjádřil v dopise Václavu Talichovi: „Psal mi Stáňa o Vaší rozmluvě před prázdninami, kdy se jednalo ještě o kandidaturu Ostr­čila, v tom případě byl bych šel samozřejmě z cesty.“ (26. září 1935, cit. dle Kuna, 1970, s. 230).

^[4]      Otakar Jeremiáš (1892–1962), hudební skladatel a dirigent.

^[5]      Poškozený rukopis, nečitelné.