Při čtení dopisu Václava Talicha se Bohuslavovi Martinů vrátily různé vzpomínky, které mu nyní popisuje: Vzpomíná hlavně na léta ve Filharmonii, kde se s VT seznámil, jak si pak při psaní svých skladeb představoval, co by na které místo VT řekl, jak by dílo dirigoval. A také hlavně na lekci, kterou mu dal VT při zkoušce jeho MALÉ TANEČNÍ SUITY, když ji odmítl dělat. Omlouvá se za svůj poslední dopis a je rád, že se na něj VT nezlobí. Znovu jej povzbuzuje, že jeho práce rozhodně nebyla marná a že se určitě najde hodně jeho následovníků. Charlotte vzpomíná na svoji návštěvu v Praze [Pražské jaro 1947].

Show AI translation

Reading Václav Talich's letter, various memories came back to Bohuslav Martinů, which he now describes: He mainly recalls the years at the Philharmonic, where he met VT, how he imagined when writing his compositions what he would say in which place of VT, how he would conduct the work. And also mainly about the lesson VT taught him during the rehearsal of his LITTLE DANCE SUITE when he refused to do it. He apologizes for his last letter and is glad VT is not angry with him. He encourages him again that his work was definitely not in vain and that there will surely be many followers. Charlotte recalls her visit to Prague [Prague Spring 1947].

Show original