Ma bien chère Marienka.

Juste nous recevons votre lettre ce matin, et je suis heureuse, que vous [êtes] seule pour un moment, cela doit vous reposer un peu. Nous ici, nous avons pris contact avec la vie américaine, mais ma pensée est toujours fixée en France, il y a tant de belles choses là-bas, ici, on ne voit rien de pareil. Le voyage s’est bien passé, j’ai trouvé, comme toujours, l’appartement pas très propre, il faut plusieurs jours, avant que tout soit en ordre. J’espère que Mr. S. n’oubliera pas de remettre à Fanus la photo que je lui ai remise à Paris, malheureusement, je n’ai pas de photo de la maison de V. M. ici, vous auriez dû me la demander lorsque j’étais en France, ma famille ne peut pas trouver où je l’ai mise, il vous faudra attendre l’année prochaine, pauvre Marienka, vous êtes déjà bien habituée à attendre, n’est-ce pas ??…

Ici, il fait une chaleur tropicale, on est vraiment mal à l’aise. Demain arriveront M. et Madame Sacher, ils resteront ici pour une dizaine de jours, ils étaient au Mexique et en Californie, cela nous fera plaisir de les voir, ils sont de si bons amis.

Je vais clore ma lettre pour ce soir en vous adressant toutes mes affectueuses pensées, ainsi qu’à Fanus et Jindricka.

Votre Charlotte Martinu

[PŘEKLAD]

[New York, říjen 1955][1]

Moje rozmilá Marienko,[2]

zrovna dnes ráno jsme dostali Váš dopis, jsem velice ráda, že jste na chvíli sama, určitě si trochu odpočinete. My jsme tady zase zapadli do kolejí amerického života, ale já se v mysli stále upínám k Francii,[3] je tam tolik krásných věcí, tady člověk na nic podobného nenatrefí. Cesta proběhla v pořádku, byt se mi jevil, jako vždy, ne moc čistý, je zapotřebí několika dnů, že se to dá všechno do pořádku.[4] Doufám, že pan S.[5] nezapomene předat Fanoušovi[6] fotku, kterou jsem mu předala v Paříži, fotku domu ve V. M.[7] tady naneštěstí nemám, měla jste mi o ni napsat, když jsem byla ve Francii, příbuzní jaksi nemohou přijít na to, kam jsem ji zastrčila, budete muset počkat do příštího roku, chudinko moje, Marienko, ale Vy už jste uvykla čekání, že ano??…

My tady máme tropické vedro, člověku je z toho doopravdy nevolno. Zítra přijedou Sacherovi,[8] zdrží se asi deset dní, byli v Mexiku a v Kalifornii, moc rádi je uvidíme, jsou to tak dobří přátelé.

Dnes večer už budu s dopisem končit a vysílám Vám ty nejsrdečnější pozdravy, Fanoušovi a Jindřišce[9] také.

Vaše Charlotte Martinů

[1] Doplněno podle kontextu z textu dopisu (příjezd z Eropy, tropická vedra…).

[2] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.

[3] 5. 10. 1955 odlétají manželé Martinů z pařížského letiště Orly do New Yorku po dvou letech strávených ve Francii, převážně v Nice (Mihule 2002, s. 484-487).

[4] Podle Mihuleho (2002, s. 487) pobývali manželé Martinů od svého příletu do USA (5. 10. 1955) do konce října toho roku u svého přítele Franka Rybky (1895-1970) v Jamaica Estates.

[5] Miloš Šafránek (1894-1982) blízký spolupracovník a přítel BM. Ve druhé polovině září a v prvních říjnových dnech 1955 se oba přátelé po mnoha letech několikrát setkali v Paříži (Mihule 2002, s. 593, na straně 487 uvádí chybné časové zařazení). Miloš Šafránek přijíždí do Francie jako agent vyslaný československou Státní bezpečností 12. září 1955 a zůstává zde pod krycím jménem Bohuslav Veselý do prosince 1956 (Archiv bezpečnostních složek, sv. 40885). 

[6] František Martinů (1880-1958), bratr BM.

[7] Ve Vieux Moulin si Charlotte Martinů po smrti své matky Amicie Quennehen (1866-1948) pronajímala na pobyty zde strávené byt v domku své tety Angèle Quennehen (Martinů, Ch. 2003, s. 142).

[8] Paul Sacher (1906-1999), švýcarský dirigent, mecenáš a přítel BM se svou manželkou Majou Sacher (1896-1989).

[9] František Martinů (1880-1958), bratr BM a Jindřiška Martinů, roz. Palečková (1882-1965), Františkova manželka.