Základní informace
Typ korespondence Dopis
OdesílatelMartinů, Charlotte
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníNice
Datum odeslání02.12.1954
PříjemceMartinů, Marie
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
JazykFrancouzština
Původ, datum získáníkopie z CBM, Polička
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 472
Signatura v IBMMar 1954-12-02
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahJe ráda, že Marii došel balíček; jedí čerstvé pokrmy, ne jako v Americe; BM má rád dobrou krmi; ona málokdy vychází; "celý můj obzor je Bohuš"; BM doufá, že nebude cestovat za Atlantik (do NY museli cestovat: za kompozičními a pedagogickými zakázkami na sedm měsíců od října 1955 do dubna 1956); seznámili se s jednou českou dámou; všichni její dobří přátelé jsou Češi; zprávy z Pierrefonds, pošle polévky, od června měli slunce; teplota neklesá pod 5 nad nulou.
Diplomatický přepis dopisu

Nice 2 Déc. 1954.

Ma chère Marienka

Je suis bien contente que vous ayez bien reçu le petit colis, il n’est pas permis d’envoyer plus qu’un kilo, j’avais joint du cacao, mais j’ai dû défaire le paquet, c’est toujours plus lourd que l’on pense. En tout cas, c’est beaucoup mieux que vous me disiez, ce que vous avez besoin, malheureusement ici, on ne trouve pas d’œuf en poudre, vous pensez, dans ce pays, où il y a tant de bonnes et fraîches choses, on ne mange pas comme en Amérique, les aliments de conserves, mais je vais encore chercher.

Je vous disais, ma chère âme, que j’ai toujours à faire, nous habitons toujours en dehors de la ville, pour faire les achats, cela prend toujours assez de temps, et le Bohus aime tant à manger des bonnes choses, je passe pas mal de temps

 /2

à la cuisine, autrement, je ne sors pas beaucoup de la maison, j’ai toujours quelque chose à faire pour les petits enfants, et c’est si joli, le coin où nous sommes que l’on [n’]a pas l’envie de sortir, vous savez, moi, tout mon horizon est Bohus, je suis comme vous, je reste dans mes pensées, aucun désir de voir du monde, Bohus travaille bien, il est heureux, qu’est-ce que je peux demander de plus, et je voudrais vous communiquer cet état de choses pour que vous soyez un peu heureuse en vous sachant que vous n’êtes pas oubliée dans mes pensées. B. a toujours l’espoir qu’il ne retraversera l’Atlantique, qu’au contraire, il ira bientôt du côté opposé. Bohus m’a raconté la soirée à Brno. Je sais combien on l’aime partout. Ici, nous avons fait la connaissance d’une dame tchèque, elle est musicienne, je l’aime beaucoup, d’abord, je

/3

dois vous dire que tous mes bons amis sont des Tchèques.

Je n’ai pas beaucoup de nouvelles de ma famille de Pierrefonds, ma nièce Nicole, la dernière fille de ma sœur, s’est mariée il y a un mois, elle est partie avec son mari se fixer en Bretagne.

Je vais vous envoyer des soupes, vous me direz celle que vous préférez, avec ces petites boules de soupe vous pouvez faire des bons bouillons, cela réchauffe.

Depuis une semaine, nous avons eu la pluie, mais nous n’avons pas à nous plaindre, car depuis Juin, nous avons eu le soleil, j’ai été un peu grippée, vous savez, ces maisons sont faites plutôt pour l’été, malgré que l’on chauffe, les chambres restent froides, et encore, il ne fait pas froid, la température est descendue à 5 au-dessus, c’est peut-être un peu l’humidité de la mer. C’est tout pour aujourd’hui, chère Marienka, prenez soin de vous, je vous embrasse bien affectueusement de tout cœur, mes bonnes pensées à Fanuš et Jindricka.

            Charlotte Martinu

 

[PŘEKLAD]

Nice 2. prosince 1954[1]

Moje milá Marienko,[2]

jsem moc ráda, že jste v pořádku dostala ten balíček, není povoleno posílat víc než kilo, dala jsem tam i kakao, ale pak jsem musela balíček rozdělat, vždycky to váží víc, než si člověk myslí. Na každý pád je to lepší, než jste mi říkala, že potřebujete, naneštěstí tady nejsou k sehnání vejce v prášku, pochopte, v zemi, kde je tolik dobrých a čerstvých věcí, se lidé nekrmí jako v Americe, potravinami z konzerv, ale ještě se budu pídit.[3]

Jak jsem Vám, dušinko, psala, stále se mám co ohánět, bydlíme pořád až za městem, nakupování zabere vždy nemálo času, a ten Bohuš si vždy tak rád pochutná na dobrých věcech, dost času trávím v kuchyni, jinak ale dům moc neopouštím, pořád musím něco dělat pro ty dětičky,[4] a je to tady na tom našem místě tak pěkné, že člověk ani nemá chuť někam chodit, víte, Bohuš, to je celý můj obzor, jsem jako Vy, jsem pohroužená ve svých myšlenkách, nijak netoužím se s někým vídat, Bohuš pilně pracuje,[5] je šťastný, co víc si mohu přát, a já Vám chci o tom, jak se věci mají, napsat hlavně proto, abyste byla alespoň trošku šťastná, protože budete vědět, že na Vás ve svých myšlenkách nezapomínám. B. pořád doufá, že už se nebude vracet přes Atlantik, že se naopak brzy vydá opačným směrem. Bohuš mi vyprávěl o tom večeru v Brně. Vím, jak moc ho všude mají rádi.[6] Seznámili jsme se tady s jednou českou paní, je to muzikantka,[7] mám ji moc ráda, musím Vám tedy říci, že všichni moji dobří přátelé jsou Češi.

Od rodiny z Pierrefonds moc zpráv nemám, neteř Nicole, poslední dcera sestřina, se před měsícem vdala, odešla s manželem do Bretaně, aby se tam usadili.[8]

Pošlu Vám polévky, napíšete mi pak, která Vám nejvíc chutná, z těch polévkových kuliček si můžete připravit chutné bujóny, a ty dokážou zahřát.

Už týden nám prší, ale my si nemáme co stěžovat, protože jsme od června měli slunečno, trochu jsem nastydla, to víte, ty domy jsou stavěné spíš na léto, člověk může topit, jak chce, pokoje jsou pořád studené, a to ještě není opravdu chladno, teplota klesla k pěti nad nulou, možná je to tou vlhkostí od moře. To je pro dnešek všechno, milá Marienko, opatrujte se, z celého srdce Vás vroucně líbám. Srdečné pozdravení Fanoušovi a Jindřišce.[9]

            Charlotte Martinů

 

Věcné poznámky k DP

[1] Dopisy PBM Kr 472 a 473 byly pravděpodobně vloženy do jedné obálky a poslány současně – viz PBM Kr 473.

[2] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.

[3] Charlotte Martinů již v dopise do Poličky ze dne 11. 11. 1954 (PBM Kr 470) nabízí svým příbuzným, že jim z Francie pošle balíček s potřebnými potravinami.

[4] Charlotte vypomáhala svým příbuzným v Pierrefonds pletením a šitím oděvů pro děti (PBM Kr 455).

[5] BM v té době (tj. 26. 11. – 17. 12. 1954) komponoval Sonátu pro klavír, H 350, (Halbreich 2007, s. 422).

[6] 8. 12. 1954 se v Univerzitní knihovně v Brně uskutečnil již 2. večer z díla BM (první večer proběhl pravděpodobně již 13. 11. 1954). Zazněly zde následující skladby: Písničky na jednu stránku, H 294, Nový Špalíček, H 288, Písničky na dvě stránky, H 302, Trio pro flétnu, violoncello a klavír, H 300, Sonáta pro flétnu a klavír, H 306,  Nokturna, H 189 a část cyklu Petrklíč, H 348 (archiv Z. Zouhara). Jednalo se o druhý z cyklu 74 komorních koncertů věnovaných hudbě BM, které v brněnské Univerzitní knihovně uspořádal Zdeněk Zouhar (Frydrich 2010).

[7] Anna Marie Wurmová, klavíristka, se svým manželem byli blízcí přátelé manželů Martinů v Nice. Po smrti BM pomohla Charlottě sepsat a následně do češtiny přeložit vzpomínkovou knihu Můj život s Bohuslavem Martinů (Martinů, Ch. 1971, 1978, 2003).

[8] Nicole Bécourt, dcera Charlottiny sestry Georgette Bécourt (1903-1966), rozené Quennehen, se provdala za Michela Legera.

[9] František Martinů (1880-1958), bratr BM a Jindřiška Martinů, roz. Palečková (1882-1965), Františkova manželka.

Total number of leaves3
Počet popsaných stránek3
Poznámka
Fixacerukopis
« předchozí
ID 1292 (záznam 1 / 0)
další »