[Nice] Dec.[ember] 5. [19]53

Drazí:

Dopis došel a teď Vám v rychlosti jenom píšu abyste už nehledali ten překlad Dostojevského, Frank Rybka mi ho objevil v New Yorku a už ho posílá tak si s tím nedělejte starosti.[1] Také prosím vás pošlete lístek na adresu Státní nakladatelství (Hudební od.) M.[2] K. Hanuš[3] – Národní tř. 36. Praha II. že jsem tu knihu už obdržel z Ameriky tak aby mi už ji neposílali, a že jim děkuji za snahu.[4] Oni by stejně nic nebyli poslali už to je 3 neděle co jsem je žádal a ani vůbec neodpověděli. Nechci s nimi teď mnoho korespondovat protože dostanou dopis od mého advokáta který je nepotěší.[5] Tak jim poŝlete dopis nebo lístek. Co se týče těch novinek to mne překvapilo, sice jsou už vŝelijaké zprávy které tu kolují i v Americe. Dosud jsem ale nic nedostal a prozatím jak je situace nemohl bych přijet protože mám v pasportu ČSR. zakázáno,[6] to je ještě od toho procesu s tím americkým journalistou co tam seděl ve vězení. Teď ho pustili[7] a tak možná že se i situace změní alespoň to vypadá jako by se mocnosti chtěly nějak s Ruskem domluvit. Tak si s tím zatím lámat hlavu nebudu ještě je na to čas, to víte jak rád bych se přijel podívat, to vám nemusím psat. Zkrátka se nějak vítr točí ale už jsme tolik doufali a tak často a vždycky to vyšlo obráceně tak lepší je už ani se netěšit. Ale je možno že se to obrací.[8] Tak to je vŝechno pro dnešek napíŝu vám brzo, chci jenom abyste věděli že jsem tu knihu už dostal. Mnoho Vás vŝechny se Charlottou[9] zdravíme.

Váš Bohouš.

[1] V minulem dopise rodině do Poličky z 26. 11. 1953 (PBM Kr 551) BM své příbuzné žádá o zaslání románu ruského spisovatele a filosofa Fjodora Michajloviče Dostojevského (1821-1881) Běsi, který se mu v cizině nedaří sehnat. Se stejnou prosbou se obrací i na další své známé, z nichž nejdříve zareagoval Frank Rybka (1895-1970), český skladatel, violoncellista a varhaník žijící v USA. Román Běsi BM obdržel od svého přítele poštou z USA (Mihule 2002, s. 460), pravděpodobně i od svých příbuzných v Poličce a následně i další výtisk z Prahy (PBM Kr 453).

[2] Monsieur (fr.) – oslovení muže.

[3] Správně Jan Hanuš (1915-2004), český hudební skladatel, hudební redaktor a nakladatel. Hlavní redaktor hudebního odboru Státního nakladatelství krásné literatury, hudby a umění v letech 1953-1956.

[4] Viz PBM Kr 451.

[5] V letech 1953-1956 je v dopisech BM rodině do Poličky (PBM Kr 444-449, 452, 454-457, 460, 464, 466-481, 483, 486, 514, 516) často zmiňována příprava smlouvy mezi nakladatelstvím Boosey & Hawkes London-New York a Státním nakladatelstvím krásné literatury, hudby a umění v Praze, která měla umožnit „[…] pohyb hudebnin přes železnou oponu, vydávání nových skladeb B. Martinů v Praze a zajistit vyplácení tantiém skladateli do zahraničí.“ (Zouhar 2008, s. 64). Podle Zouhara (2016, s. XXXV) k jisté dohodě mezi oběma vydavatelstvími došlo.

[6] Již v dopise rodině do Poličky ze dne 3. 11. 1953 (PBM Kr 450) BM sděluje, že zaslechl informace, podle kterých mu bylo uděleno vízum k návštěvě Československa. Tyto se samozřejmě nezakládaly na pravdě, čehož si byl BM plně vědom.

[7] William Nathan Oatis (1914-1997), americký novinář, v roce 1951 byl v Československu zatčen a po vynuceném nepravdivém doznání odsouzen na deset let vězení pro údajnou špionáž. Propuštěn v květnu 1953 po udělení „milosti“ prezidentem Antonínem Zápotockým (1884-1957), resp. na nátlak americké vlády.

[8] Po smrti Josifa Vissarionoviče Stalina (1878 – 5. 3. 1953) a Klementa Gottwalda (1896 – 14. 3. 1953) sice pominul nejzrůdnější komunistický teror, k lepšímu se však svět ještě dlouho neobracel.

[9] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.