| Stručný obsah | Vladimír Vaněk děkuje Charlottě Martinů za dopis z 5. 2. ChM zjevně hodně cestuje. Pokud bude v Praze, má požádat o portrét Bohuslava Martinů. Byl to tužkou zhotovený výkres, VV ho dále popisuje. VV ho zhotovil v Paříži, když u něj BM bydlel, přibližně v roce 1926. Byl to nejlepší portrét BM. Podle pisatelova bratra se tento portrét ztratil, když v roce 1948 odjížděli z Prahy. Tehdy po odjezdu o své věci nedbali a kdokoli jim mohl něco ukrást – přišli například o obraz od Gina Severiniho. Různé věci však našli, mj. knihu od Charlese Baudelaira u pisatelova synovce Rebana. Tyto věci mají jen díky Václavu Hanno Jarkovi, který se po nich všude ptal. Jejich bývalá kuchařka, která stále žije v domě na Slunné ulici, si mnoho věcí vzala. Proto má ChM jít nejdříve za VHJ. Je to výborný hudebník a kritik, příznivec BM a pisatelův dobrý přítel. VHJ potom požádá svou švagrovou Libuši, která mluví perfektně francouzsky, aby Charlottě v konverzaci pomohla. VV uvádí Jarkovu adresu. Doplňuje kontakt na svého bratra Mirka. Ten je však k zastižení obtížněji než VHJ. Pokud se portrét najde, ChM ho má vytáhnout z rámu a odvézt s sebou.
Novinky o Rudolfu Firkušném byly zajímavé. VV zase ví, že Rafael Kubelík je na RF rozzlobený právě kvůli sblížení RF s Prahou.
ChM má pozdravovat Brázdovy, pokud je uvidí.
|