[New York] 5. prosince45[1]

DRAZÍ

snad už máte moje dopisy. už tedy víte že jsme odložili náš odjezd na později asi až na jaro.[2] Všichni nám radí abychom tak nespěchali že to v Evrope vypadá špatně, a že bychom na to mohli doplatit protože nejsme zvyklí. Také upřimně řečeno, je mnoho věcí jež se mi nelíbí co zde slyšime o Evropě, i o tom co se děje u nás, nevím ovšem co je na tom pravdy. Zprávy jsou moc špatné. tak bych nerad do něčeho hloupě vlezl, hlavně když zde mohu prokázat ještě velké služby nám všem. Stálo mně to hodně práce než jsem se zde tak vypracoval a mám tu teď výbornou posici, jakou každy nedosáhne. Tak pochopíte že mi to děla starosti protože se mi zdá/že se/moc nezměnilo a že to jsou stále ti samí, co pracují, a ti druzí, co z toho mají profit. Protože už bych také jednou chtěl za to co jsem udělal, něco miti, jineho než pochvalu. Napište p. Š.[3] at mi řekne upřimně, jak to všechno je v hub. světě[4], u nas, ja jsem si odvykl hadáti se o zbytečné věci a už si na to ani nezvyknu. Z Prahy stále ještě nemám nejmenši zprávy ohledně Konservatoře a samozřejme, jsem si udělal jiné disposice tady.[5] Jinak jde všechno dobře, mám zase mnoho provedení. Vrátili jsme práve z Filadelfie, z premiery 4. symfonie, ohromny uspěch, hrali ji 3x. Zde ji budou hráti 11. prosince/a už dnes je koncert úplně vyprodán.[6] Potom mám premieru sonaty pro housle i8. pros.[7] a i9. jedeme do Washintonu na prem. orchest. skladby “Thunderbolt“ (to jsou ty rychle aviony stihačky)[8] 2. symf. měla veliký uspěch v Santiago de Chile, a budou ji hráti na Cubě a v Brasilii a také v Praze v lednu[9], 3. symf. bude zde v lednu s Boston Orchestrpam mam dost nových objednávek, Chicago chce něco pro studentský orchostr, p. Sacher si objednal pro cmyčce pro Basilej[10], chci napsat něco pro Firkusneho.[11] iI symf. vyjde v moc pěknem vydaní v Londýně.[12] Tak ani nevim zdali to vše budu moci včas udelati a skoro přemýšlim, zdali bych se neměl rozhodnouti jinak, zdá se ze pojedu do Prahy do velkých nepříjemností, podle toho co slyšíme a co mi piši ruzní známí z Prahy. A tak bych byl opravdu sam proti sobě.. Dostali jste uz nějaký balíček z jidlem,? posíláme každý týden, ovšem zatim jen malé jsou povoleny, od Noveho roku pry bude možno poslati 11. liber, tak nemusíte šetřit, budeme posilati pravidelně každý týden, snad doufejme budou spravně dochazeti, take z Francie vam poslou M. Sacher zBálu.[13] Tak můžete dáti i sousedům. Šaty a takove věci je ještě těžko posilat, ale boty bych mohl pošlete formu z papíru čísla jsou zde jiná. Starám se o vás, jak přečkáte tu zimu jestli budete miti dost uhli je to asi po celém světě, vyjma zde, zoufalé. Dostal jsem psací stroj a to je první dopis tak jěšte není vše jak by mělo býti, ale přece to snadněji přečtete, jen kdybych mohl psáti lepšizprávy. Jeden větši balík jsem poslal přes Consulat snad jste dostali muj dopis s informace o tom. když nepřijde do Vanoc, informuje se v Praze dopravni spolecnost Intercontinental v Kotvě, balik odešel odsud asi 20. listop. Je mi divné že nedostávate nase dopisy, píšu každých 10. dní. Pište jem když je nutno, stoji vás to moc peněz, ač máme vždy radost z vašeho dopisu. Pošlu vám papír aby dopisy nebyly tak těžké. CHarlie[14] je moc zklamaná už se tolik tešila/domu, ale myslim ze je rozumnějši ještě počkat. Chci také ještě napsati novou symfonii a venovati ji Cervenému Kríži.[15] Poslali jsme baličky také p Š.[16] a karlovi[17] (psal mi také) a i Zrzavému[18] a Talichovi[19], to co mu dělaji, je velká ostuda adělá to moc špatny dojem navšechny, na mne hlavně, protože stále čteme o té spolupráci a spravedlnosti, ale tohle zrovna neukazuje moc ohledů, spiše se to někomu asi nehodi, aby Talich začal zase býti činný a tak pro sebe sama mam dojem ze se hned od začátku dostanudo všelijakých sporů, protože zde jsme si zvykli na opravdovou spravedlnost a kazdy ma právo se obhájiti.[20] Srdečně Váš Bohouš i Charlie.

[1] 5. 12. 1945

[2] Úmysl navrátit se domů nebyl naplněn. Teprve v roce 1946 odcestovala do Francie Charlotte (pobývala tam od 10. 6. do 19. 11. 1946), BM navštívil Evropu po druhé světové válce až v roce 1948 (od června do září 1948), kdy navštívil Paříž, Nice a Basilej.

[3] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM. BM píše Šebánkovi téhož dne 5. 12. 1945 v tomto duchu dopis (PBM Kkš 924).

[4] V hudebním světě.

[5] V září 1945 BM obdržel telegram od Václava Holzknechta (1904-1988), tehdejšího ředitele pražské konzervatoře, s nabídkou profesorského místa, na který okamžitě souhlasně reagoval s dotazy na další podrobnosti, které Holzknecht předal ministerstvu školství a osvěty pod vedením Zdeňka Nejedlého. Z tohoto úřadu však již další nabídka ani oficiální pozvání nepřišlo (Mihule 2002, s. 374).

[6] Symfonie č. 4, H 305, měla premiéru 30. 11. 1945 ve Philadelphii, The Philadelphia Orchestra řídil Eugene Ormandy (1899-1985) (Halbreich 2007, s. 238). V New Yorku byla hrána 11. 12. 1945 v Carnegie Hall, The Philadelphia Orchestra řídil opět Eugene Ormandy (1899-1985) (Šafránek (ed.), BM: Domov, hudba a svět 1966, s. 292 – program koncertu).

[7] Sonáta pro housle a klavír č. 3, H 303, premiéra proběhla v Carnegie Hall v New Yorku 18. 12. 1945, na housle hrál původem kubánský houslista Angel Reyes (1919-1988) a na klavír Artur Balsam (1906-1994) (Databáze pramenů IBM, http://database.martinu.cz/works/public_view/225; Halbreich 2007, s. 337 však uvádí datum 17. 12. 1945).

[8] Scherzo pro orchestr Thunderbolt P-47, H 309, mělo premiéru 19. 12. 1945 ve Washingtonu. National Symphony Orchestra řídil Hans Kindler (1892-1949) (Halbreich 2007, s. 260).

[9] Symfonie č. 2, H 295 byla hrána v Praze až 7. 2. 1946. Českou filharmonii řídil Rafael Kubelík (1914-1996) (Halbreich 2007, s. 234).

[10] Paul Sacher (1906-1999), švýcarský dirigent a mecenáš. Na základě Sacherovy objednávky z října 1945 BM zkomponoval v období mezi květnem a říjnem 1946 skladbu pro malý orchestr Toccata e due canzoni, H 311.

[11] Rudolf Firkušný (1912-1994), český klavírista a přítel BM. Na základě jeho objednávky vznikl Koncert pro klavír a orchestr č. 3, H 316. Koncert vznikal až od dubna 1947 do března 1948 (Halbreich 2007, s. 299).

[12] Dopis není v tomto místě jasně čitelný, může se jednat o Symfonii č. 1, H 289, nebo o Symfonii č. 2, H 295. Obě byly vydány v nakladatelství Boosey & Hawkes v Londýně v roce 1947.

[13] Tedy rodina Charlotte Martinů a z Basileje Paul Sacher (1906-1999), švýcarský dirigent, mecenáš a přítel BM.

[14] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

[15] Symfonie č. 5, H 310, byla nakonec věnována České filharmonii.

[16] Pravděpodobně Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM (srov. dopis BM Karlu Šebánkovi z 28. 11. 1945, PBM Kkš 923).

[17] Karel Novák (1902-1968), houslista České filharmonie (bratr houslisty Stanislava Nováka).

[18] Jan Zrzavý (1890-1977), český výtvarník a přítel BM.

[19] Václav Talich (1883-1961), český dirigent a přítel BM.

[20] Talich byl po skončení druhé světové války obviněn z kolaborace s nacisty a na více než měsíc uvězněn. Přestože byl v roce 1946 očištěn, jeho návrat do hudebního života v ČSR byl poté velmi obtížný a nikdy se mu již zcela nepodařil. V „Talichově aféře“ stál BM jednoznačně na straně svého přítele a v důsledku začal být skeptický k poválečnému vývoji politické situace v Československu.