[Schönenberg] Nov. 20. 1957.[1]

Drazi:

Vcera jsme byli v Zurichu, ja jsem dokoncil prvni vetu Klavirniho koncertu[2] a tak jsme tam si zajeli to odevzdat, oni nas stejne stale volali telefonem abychom tam prijeli. Tak jsme se tam meli vyborne, pan Weber[3] je lovec a zastrelil nam v kopcich kamzika a tak nam jej upravili, je to vyborna pochutina. Charlotte[4] v hovoru se zminila ze v Italii nejsou husy a ze jsme ji uz dlouho nejedli, tak nam hned jednu zapichli a oskubali a privezli jsme si ji domu, dnes byla s knedlikem a zelim, vytecna a krehka ale pres to ze byla velika a tlusta jako krocan tak se z ni vse vyskvarilo a zcvrklo, nicmene ji musime celou likvidovat a protoze Charlie jí málo, tak ten ukol zbyl na mne. Mysleli jsme ze na ni pozveme Reberovi[5] ale tak se zvrkla ze by pro ctyri lidi bylo malo, tak si na ni pochutnam sam. Tak to jsou posledni novinky od nas, pomalu se dostavame z te chripky ale jeste jsme unaveni oba. U vas ted mate narodni smutek jak jsme cetli v novinach a dostanete noveho presidenta.[6]

Take jsme se v Zurichu stavili v Divadle ale tam se to nejak zamotalo ve vedeni a tak nevim jak to dopadne s operou, vypada to jako kdyz se to zase protahne az si to v divadle nejak srovnaji.[7] Je to mrzute ale neda se nic delat, musime cekat. Z Universalky nemam take zpravy a tak take nevim co tam zamysli.

Slyseli jsme odsud na Radio hrati nejake Divertimento pro housle a violu a dve oboe a vubec jsem to neznal ani si nemohu vzpomenouti kdy jsem to napsal a kdo to vydal. Asi jeste Melantrich. Bylo to pekne a dobre to hrali, nejaky orchestr z Nemecka. Opakuji to jeste v sobotu tak si to poslechneme znovu. V parizi hrali treti Sonatu pro housle, take moc dobre a take sonatu pro cello na disku od Sadla[8]. Ted s tim novym Radiem prece neco chytneme. Take Rusalku jsme poslouchali pres Monte Carlo z Prahy a Dvorakovo Tedeum.

Ted hrali nekde v Nemecku Lidice[9] a nasi byvali krajani ze Sudet podali do novin protest ze pry se takova vec v Nemecku hrati nema a ze je to ostude pro Radio to dati na program, jako by to byli v Lidicich zabiti Nemci! Mozna ze zdejsi noviny podaji proti Sudetakum protest. Tak ej stale nejaka zabava. Od nas mi sice kazdy pise ze vysel ten Life ale nikdo mi ho neposlal. Milos[10] mi slibil ze ho necha poslat ale mozna ze jej dostanu drive z Italie od Vanka[11]. V Rime pripravuji Polni Msi[12] a budou to zpivat na Velkonoce s nejakym Rusinskym sborem cesky.

Uz pekne topime a me vzdy rano zatopi dole v pokojicku kde je piano a tak je tam prijemne teplo. Uz se dela opravdu chladno a musime se podivat do nasi garderoby pro teplejsi veci, ktere jsme po leta neuzivali, protoze v N.Y. nam topili az moc a v Italii zima presla rychle ale zde to asi bude jako u nas, je to asi take 500 metru nad morem a tak konecne jednou uvidime zase snih ne jen na den nebo na dva dny. Charlotte moc ven nechodi a kdyz jdem do mesta tak nas vzdy nekdo zaveze zpet autem. Charlie je dnes pysna protoze se ji husa i knedliky povedli.

Ted musim moji Historii prerusiti nebot prave nese jedno kridlo na stul k veceri tak budu pokracovati pozdeji jestli se moc nenajim a kdyz se najim tak az zitra. Mozna ze budou zitra nejake zpravy od vas.

Jak jsem tusil prisel dnes dopis z domu. Na ten diplom si ted vzpominam ale z toho pomniku seslo, bylo to pro nas asi moc amerikanske. Korbel sochar uz take zemrel pred dvema lety. Psal mi zase Mirko Pospisil a poslal nejake vystrizky z novin s fotografii kde jsem s Buresem[13]. Nevim na kdy se chystaji Pampelisky[14]?

Co se tyce Isy Krejciho[15] tak jsem mu psal aby to nejak zaridil abyste ty tantiemy dostali, snad to bude moc udelat, kdyz ne tak to posle do Banky a tak to dostanete z Banky. Kazantzakis mel pry ohromny pohreb v Athenach[16], jeho pani mi psala a posle mi fotografie, bylo pry to jako pohreb Presidenta, ale radeji kdyby byl jeste tady. Pani pise ze mel tu Leucemia a ze byl uz skoro uzdraven a nahle dostal chripku a na to zemrel. Balicek posleme Zdence a take vam kdyz je ted snad uvolneny dovoz na darky k Vanocum. Preji Fanousovi[17] aby dostal dobre zpravy v Praze. Zitra vecer ve ctvrtek neco hraji v Praze ale nevime co, budeme poslouchat.

Co se tyce navratu do Ameriky to zalezi na passu ktery musi byti prodlouzen a my jsme uz dlouho pryc, coz oni nemaji moc radi, jenom amerikani narozeni tam maji prava jezdit jak dlouho chteji ale my co jsme prijeli odjinud nemame tak dlouho zustat mimo ameriku ale myslim ze prodlouzeni dostanu protoze jsem vlastne byl v Rime jako v Americkych sluzbach tak ten cas se nepocita. Dostanuli prodlouzeni tak by bylo vice moznosti, kdyz jsme ted ve Svycarsku se podivat domu, snad se to uskutecni, doufejme.[18] Tak uz toho vite dost, mnoho vas zdravime. Vanoce uz se blizi. Srdecne vasi

Bohouš a Charlotte.

[1] 20. 11. 1957. Od poloviny října 1957 pobýval BM dlouhodobě ve švýcarském Schönenbergu.

[2] Koncert pro klavír a orchestr č. 5 (Fantasia concertante), H 366, BM komponoval mezi 2. 9. 1957 a 3. 1. 1958, premiéra se uskutečnila v Berlíně 31. 1. 1959, na klavír hrála Margit Weber, dirigoval Gotthold Ephraim Lessing (Halbreich 2007, s. 302).

[3] Švýcarská klavíristka Margit Weber (1924-2001) a její manžel Karl Weber (Databáze pramenů IBM, http://database.martinu.cz/people/public_view/209).

[4] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

[5] Willi a Charlotte Reberovi, přátelé BM z Basileje.

[6] Antonín Zápotocký zemřel 13. 11. 1957.

[7] Druhá verze opery Řecké pašije, H 372, kterou BM dokončil 15. 1. 1959, měla premiéru v Curychu až 9. 6. 1961. Dirigoval Paul Sacher (1906-1999) (Halbreich 2007, s. 187).

[8] Miloš Sádlo (1912-2003), významný český violoncellista a interpret skladeb BM.

[9] Památník Lidicím, H 296.

[10] Miloš Šafránek (1894-1982) blízký spolupracovník a přítel BM.

[11] Vladimír Vaněk (1895-1965), československý diplomat a spisovatel.

[12] Polní mše, H 279, kantáta pro baryton a mužský sbor.

[13] Miloslav Bureš (1909-1968), novinář, básník a prozaik z Poličky, autor textů kantát BM Otvírání studánek, H 354; Legenda z dýmu bramborové nati, H 360; Romance z Pampelišek, H 364 a Mikeš z hor, H 375.

[14] Kantáta Romance z pampelišek, H364, pro smíšený sbor a sopránové sólo. BM skladbu komponoval mezi 12. a 18. 5. 1957 a věnoval ji Markétě a Janu Kühnovým. Premiéra se uskutečnila v Praze 26. 10. 1958, Český pěvecký sbor dirigovala Markéta Kühnová (Halbreich 2007, s. 445; Zouhar – edice).

[15] Iša Krejčí (1904-1968), český hudební skladatel a dirigent.

[16] Nikos Kazantzakis (1883-1957), řecký spisovatel, básník a dramatik. Jeho román Kristus znovu ukřižovaný vydaný v roce 1954 se stal BM předlohou k vytvoření libreta a opery Řecké pašije, H 372. Zemřel 26. 10. 1957.

[17] František Martinů (1880-1958), bratr BM.

[18] BM se do Československa již nikdy nepodíval.