Základní informace
Titul CZLoutky III
Podtitul CZčtyři klavírní kusy
Titul ENPuppets III
Podtitul ENfour pieces for piano
Titul DEMarionetten III
Podtitul DEvier Klavierstücke
Titul FR
Podtitul FR
KategorieKlávesové nástroje
PodkategorieKlavír
Halbreichovo číslo a přípona92
Části (věty)1. Pierotovo zastaveníčko. Scherzando (ma non troppo) 2. Valčík sentimentální loutky. Andantino 3. Kolombína. Andantino 4. Ples loutek. Capriccioso
Durata
Nástrojové obsazeníPf
Sólový hlas
Obsazení vokálních rolí
Dedikant
Diplomatický přepis věnování
Poznámka k věnování
Původ
Místo kompozicePolička
Rok dokončení1914
Započetí kompozice1912
Dokončení kompozice1914
Poslední úprava1923
Premiéra
Interpret
Datum premiéry
Místo premiéry
Ansámbl
Uložení autografu
InstituceCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Místo uloženíPolička
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Poznámka k rukopisu
Uložení rukopisu 2
InstituceČeské muzeum hudby
Stát
Současný vlastníkČeské muzeum hudby, Praha
Poznámka k rukopisuDruhý rukopis kusů č. 1, 3, 4 a skici.
Vydání
Místo vydáníPraha
VydavatelFrantišek Chadím
Rok vydání1922
CopyrightBärenreiter Praha
Poznámka
PoznámkaDále vydalo SNKLHU, Praha 1953, 1959; Supraphon, Praha 1982; Moskva 1985 (ilegální edice); Bärenreiter Kassel 1992; Bärenreiter Praha 2005.
Informace

Loutky

Pohlédneme-li na dlouhou řadu skladeb, které Bohuslav Martinů věnoval sólovému klavíru, už první letmý pohled ukáže několik výrazových i technických úrov­ní. Nade všemi vyniká úroveň virtuózní - v čele především s Fantazií a toccatou, dále pak Sonáta a tři sešity Etud a polek. Řadu let se však na Bohuslava Martinů obraceli nakladatelé také s žádostmi o skladby instruktivní a Martinů ochotně vyhovět; vznikl tak dodnes obecně ceněný pedagogický repertoár, bohatě využívaný ve skladatelově vlasti i v zahraničí. Tato tvorba na našem snímku není zastoupena. Existuje však ještě jedna těžko definovatelná kategorie na poloviční cestě mezi těmito dvěma krajnostmi, reprezentovaná především třemi cykly pod názvem Loutky.

Loutkami se Martinů začal zabývat už před první světovou válkou (třetí sešit, obsahující skladby Pierrotovo zastaveníčko a další). Drobné náladové skladby přežily téměř jako jediné z kvantitativně bohaté, ale myšlenkově a technicky povětšině do­sud nezralé juvenilní tvorby, Martinů sám poukazoval, z tohoto období hledání a učení, především právě na klavírní Loutky. Podléhal tehdy nezdravě silně francouzskému impresionismu, nikoli však v Loutkách; „Nejpevnější skladby (Loutky) dlouho předtím impresí nejsou," vyjádřil se Martinů.

Cyklus mu zvolna dorůstal pod rukama; mezi roky 1914-1918 vznikal druhý sešit (začíná skladbou Loutkové divadlo, Harlekýn je jediný detailněji datován – 28. 7. 1916) a Loutky mu získávaly ve vlasti stále větší publicitu. Cyklus sám se během dlouhých let vzniku postupně pozměňoval a je zajímavé tuto proměnu na souborné nahrávce sledovat. Vždyť některé skladby z nejmladšího sešitu (vydavateli označeného jako první - Kolombína tančí, atd.) byly dopsány dokonce až v Paříži, kam si v roce 1923 třiatřicetiletý Martinů přišel doplnit techniku konzultacemi u Alberta Roussela. V těchto skladbách dokonce zazněly impulsy ragtimové hudby (Nová loutka má podtitul podle módního tance „Shimny“).

 

Jaroslav Mihule

Sleeve-note z CD Bohuslav Martinů: Complete Piano Works, © Supraphon 2002, 3656-2 133

 

 

Prameny

« předchozí
ID 8 (záznam 1 / 0)
další »