Zejména v období svého amerického exilu se Bohuslav Martinů intenzivně zajímal o nejnovější technické vymoženosti a o nově konstruované elektronické hudební nástroje. Vedle soustavné četby nejnovějších publikací z oblasti přírodních a společenských věd (zejména prací Alberta Einsteina) se Martinů podle svědectví Miloše Šafránka ve spolupráci s dr. Antonínem Svobodou, v Americe žijícím českým odborníkem v oboru matematických přístrojů, od roku 1942 zabýval novými možnostmi mechanického zachycení hudební myšlenky. K tomuto cíli hodlal skladatel dojít po cestě, rozdělené do tří fází: 1. vytvoření kartotéky zvukových barev všeho druhu, zvuků umělých i přírodních, 2. sestavení přístroje na analyzování rytmu, 3. vyhotovení abstraktní hudební partitury s novými znaky (nikoliv běžnou notací) pro zachycení hudebního dění. Na základě této partitury se měly připravit tzv. rozkazové pásky pro jakýsi blíže nespecifikovaný stroj na syntézu zvuku. O této málo probádané stránce hudebního myšlení Bohuslava Martinů zatím bohužel není možné říci více, než že zřejmě zůstala pouhou okrajovou epizodou bez prokazatelného vlivu na jeho pozdější tvorbu. Zcela bezpečně to však byl právě tento zájem, který skladatele vedl v roce 1944 ke složení Fantazie pro teremin, hoboj, smyčcové kvarteto a klavír, H 301. Kromě Martinů užil teremin např. Edgar Varése v první verzi své skladby Equatorial z roku 1934 (v revidované druhé verzi užil místo tereminu Martenotovy vlny).
Bezprostředním podnětem ke vzniku Fantazie pro teremin byla objednávka americké umělkyně Lucie Bigelow Rosenové, která ji rok po jejím vzniku v New Yorku premiérovala. Jednovětá skladba, která však vykazuje přehledné dělení do tří částí, obsahuje plno pro Martinů nezvyklých prvků. Pomalá první část Largo vychází ze zatěžkaného rytmu sarabandy a začíná orchestrálními akordy smyčců, jaké se ve skladatelově komorní tvorbě vyskytly naposled v raném kvartetu es moll z roku 1917. Rytmus je zřejmě s ohledem na omezené možnosti sólového nástroje velmi jednoduchý a přehledný, jinak pro Martinů typické synkopy se v něm vyskytují spíše výjimečně. Je takřka neuvěřitelné, že jen o měsíc později vznikly prostinké a ve své jednoduchosti geniální Písničky na dvě stránky, H 302. Jako celek je však Fantazii pro teremin možné přiřadit k neoklasicistické fázi amerického období, do které dále patří díla jako klavírní kvartet č.1, H 287.
Eva Benešová a Aleš Březina, program koncertu Festival Bohuslava Martinů, 17. 12. 1997.