Základní informace
Typ korespondenceDopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníPaříž
Poznámka k lokaci odeslání[Paříž]
Datum odeslání25.10.1931
Poznámka k datu odeslání25. 10. [1931]
PříjemceMartinů, rodina v Poličce
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
Jazykčeština
Původ, datum získáníkopie z CBM, Polička
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 58
Signatura v IBMMar 1931-10-25
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahZáležitost ohledně prodeje klavíru se komplikuje. Talich chce provést koncert pro kvartet a orchestr na koncertě, který bude 26. 11. rozesílán po všech evropských rozhlasových stanicích. V Komické opeře bude zase provedena Prodaná nevěsta. Ouverturu k sletu už zadal, v komisi je Kunc z Brna, "který mne hodně protěžuje". Brněnská Smetanova nadace má v soutěži asi 30 partitur. Tesařík mu poslal poděkování. Psal Tillovi.
Diplomatický přepis dopisu

[Paříž] Neděle 25/10. [1931]

Drazí,

odpovídám na Váš dopis, já jsem věděl že to ještě není u konce s tím pianem,[1] to myslím asi Bacílek také do toho mluví, on má toho Petrofa,[2] měl by jistě z toho nějaké 2000 Kč, to by mu přiŝlo vhod. Co říkal ten ladič o klavíru, jakou má cenu? To oni se ho jistě ptali, měli jste mu říci co o tom soudí, to se ví že mu to nebylo zdrávo v divadle.[3]  Jen aby se na to nevymlouvali, to víte že jsou lidi ŝťastni když něco mohou zkazit. Zde se udělala teď také zima, není to sice hrozné ale v bytě je přece jen chladno, musím topit, koupili jsme si uhlí do sklepa na celou zimu. Z Radia mne žádali že Talich[4] si vymínil že bude dávati můj Concert pro kvartett a orchestr[5] a sice v nějakém koncertě který bude rozesílán po všech evropských stanicích 26. listopadu.[6] Jenom že ovšem nevím dostanou-li včas materiál a partituru, napíši Vám o tom. Stáňa[7] bude také hrát do Radia po svém koncertě[8] ke konci listopadu Tady bude 28. slavnost na legaci[9] a v Komické opeře[10]  

 

bude zase Prodaná nevěsta.[11] Zadal jsem tu ouverturu[12]  do České obce sokolské, bude to až po novém roce rozhodnuto ale je tam v komisi ten p. Kunz z Brna[13] který mne hodně protěžuje. Psal mi že v Brně v té nadaci Smetany[14] je letos asi 30 partitur a že to tam praktikují všelijak, že se toho vzdal, tak to asi cenu nedostanu. Ten p. Tesařík[15] mi poděkoval, zdá se že přece jen má naději, vzhledem k tomu že jsem jej doporučil. Copak píše Fanouš,[16] už snad také brzo přijede? Co pak dělá Váš Němec, jeŝtě chodí do lekárny? P. Tillovi jsem psal a dostal jsem od něho dnes poděkování.[17] P. Šafránek[18] ještě do Prahy nejel až koncem října, tak nevím dosud nic ohledně těch svob. zed. pí Brandlová[19] mi psala že dosud nic není rozhodnuto ale že na to nezapomenou.[20] Tak to je asi všechno. Charlotte[21] Vás moc zdraví a jí také. Piŝte brzo, jak dopadl koncert a hráli-li na piano.[22]

Moc Vás zdravím

Váš.

Bohouš

 

Věcné poznámky k DP

[1] Podle Popelky (1996, s. 22) se jedná o křídlo, které BM koupil v Praze v září 1916 u firmy Josef Brož za 1000 korun včetně dopravy do Poličky po železnici. Již v roce 1919 a následně v letech 1930-1932 se BM pokoušel svůj poličský klavír prodat (viz PBM Kr 036 – 078). Po řadě neúspěšných pokusů (v tomto případě prodej obci) si jej koupil Bohuslav Šmíd (1895-1982), architekt z Poličky a přítel BM, jemuž skladatel děkuje dopisem odeslaným 16. 5. 1932 z Paříže (uložen v soukromé sbírce, otištěn v Popelka 1996, s. 22). V současné době je klavír umístěn v CBM v Poličce.

[2] Značka klavírů vyráběných stejnojmennou firmou.

[3] Klavír BM byl pravděpodobně deponován v Tylově domě v Poličce.

[4] Václav Talich (1883-1961), český dirigent. V letech 1931-1934 působil jako dirigent Konzertföreningen ve Stockholmu a jako host u České filharmonie.

[5] Koncert pro smyčcové kvarteto a orchestr, H 207, dokončil BM v létě 1931. Talich se prvního pražského provedení dočkal až 14. 3. 1934 s Pražským kvartetem a Českou filharmonií. Jeho premiéra se podle Halbreicha (2007, s. 320) uskutečnila 10. 10. 1932 v Londýně. Van Malderen (2016, s. 14-16) však dokládá premiéru v Marseille 20. 3. 1932 přímo plakátem z koncertu.

[6] Rozhlasová stanice Radiojournal, jejímž ředitelem hudebních programů byl K. B. Jirák (1891-1972), počátkem 30. let často pro své koncerty angažovala Českou filharmonii a pomáhala tak orchestru překonat krizová léta.

[7] Stanislav Novák (1890-1945), český houslista a přítel BM.

[8] Termín uvedeného koncertu v následujících dopisech BM posunuje na 8. prosinec (PBM Kr 060) a následně na leden 1932 (PBM Kr 061). Pravděpodobně se jedná o hudební večer ze skladeb BM konaný v pražském Mozarteu, který pražští přátelé BM houslista Stanislav Novák (1890-1945) a klavírista Karel Šolc (1893-1985) uspořádali 26. 1. 1932 (Popelka 1996, s. 18; PBM Kr 021, 024, 025, 029, 034, 057, 058, 060, 061, 066, 067).

[9] 28. 10. 1931 u příležitosti výročí vzniku Československé republiky.

[10] Théâtre national de l'Opéra-Comique.

[11] Opera Bedřich Smetany (1824-1884).

[12] Slavnostní ouverturu k Sokolskému sletu, H 211, zkomponoval BM v říjnu 1931, premiéru měla na Všesokolském sletu v Praze 3. 7. 1932 (Halbreich 2007, s. 257).

[13] Jan Kunc (1883-1976), český hudební skladatel a pedagog, ředitel brněnské konzervatoře.

[14] BM má na mysli skladatelskou soutěž pořádanou Jubilejní nadací Bedřicha Smetany v Brně, která podporovala v letech 1928-1943 a krátce i po roce 1945 původní českou skladatelskou tvorbu (Popelka 1996, s. 21).

[15] Za pana Tesaříka (pravděpodobně občana Poličky – viz PBM Kr 064) se BM na podzim roku 1931 úspěšně přimlouval u poličského děkana P. Antonína Kováře ve věci jeho zaměstnání (PBM Kr 056-059, 064).

[16] František Martinů (1880-1958), bratr BM pracoval v té době v Jugoslávii (PBM Kr 072).

[17] Pravděpodobně Václav Tille (1867-1937), český literární a divadelní kritik, spisovatel a pedagog – profesor na Karlově univerzitě. BM u něj hledá námět pro svůj budoucí balet Špalíček I, H 214 I. V dopise Václavu Sommerovi (1906-1945) odeslaném z Paříže dne 15. 10. 1931 (PBM Kp 1117) BM mimo jiné píše: Vy jste ve spojení s p. Tille, zeptejte se ho, kde by bylo lze nejlépe najíti takovou českou pohádku, z níž by se dalo něco scénicky využít.“

[18] Miloš Šafránek (1894-1982) tajemník tiskového odboru na velvyslanectví v Paříži v letech 1927 – 1937.

[19] Františka Brandlová, později druhá manželka Stanislava Nováka.

[20] Pravděpodobně se jedná o udělení stipendia sloužícího k podpoře skladatele (PBM Kr 050, 056). Lze tu vidět souvislost se zmínkou o zednářích v dopise tamtéž ze dne 14. 10. 1931 (PBM Kr 057): „Od těch zednářů nevím dosud nic ale p. Šafránek jede zítra do Prahy a tak to popožene, také chce o mě mluvit s Beneŝem.“

[21] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

[22] 14. 11. 1931 v Poličce vystupovalo Pražské (Zikovo) kvarteto. Na programu byl mimo jiné i Smyčcový kvartet č. 2, H 150, od BM a Klavírní kvintet A dur, op. 81, od Antonína Dvořáka (1841-1904). Na klavír hrál Jaromír Metyš (1896-1975) z Litomyšle (Jirglová 2013, s. 56; Koncert pražského kvarteta. In Jitřenka, 1931, roč. 50, č. 23, s. 362-363).

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
Poznámka
Fixacerukopis
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizaceprofi
Digitalizováno v instituci
Datum digitalizace
Poznámka k digitalizaci
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 611 (záznam 1 / 0)
další »