| Diplomatický přepis dopisu | [New York] April 20. 59 [56][1].
Milý příteli:
Doufám že moji skripturu přečtete psací stroj je už na cestě do Evropy.[2] Jak je to s vašim výjezdem do Francie? Máte naději.?[3] Mám nápad který by vás možná zajímal a sice na I akt opery asi ½ hodiny.[4] Byla by to uplně volná úprava ve verších jedné krátké povídky od Čechova.[5] Nevím jak blízký vám je Čechov ale historka je zajímava a nechalo by se z ní něco udělat. Myslím že se to jmenuje „Pomluva“ a možná že ji znáte.[6] Je to historka o učiteli kaligrafie který vejde do kuchyně a prohlíží lososa, mlaskne jazykem, v tom vejde soused který to slyší jako polibek a žertuje o tlusté kuchařce. Učitel aby zabránil pomluvám to každému vysvětluje a pak se diví kdo to roznesl po celé vesnici. To je jen sketch ale mohla by z toho býti pěkná komedie. [7] Přečtěte si ji a napište zdali by Vás to zajímalo, Myslím že by se na to hodily pěkné verše. Napsal bych Vám jak si to představuji. Pište na B. Martinů 62 Pierre Charron Paris 8.[8] Zdravím B. Martinů
|
| Věcné poznámky k DP | [1] Z obsahu dopisu je zřejmé, že se jedná o vročení 1956.
[2] Manželé Martinů měli naplánováno, že od května budou pobývat ve Francii, a proto odeslali psací stroj společně s dalšími věcmi do Evropy. Francouzské úřady však jejich plány zhatily, a proto odletěli počátkem května do Švýcarska. V polovině června Martinů napsal rodině: „[…] Dostal jsem tu jednu bednu z Cannes a tak mam zase svoji machinu,bude se vam to lepe cisti […].“ (15. června 1956, CBM, PBM Kr 531).
[3] Cestu do Francie ani do Švýcarska úřady v Československu M. Burešovi nepovolily. Skladatele mohl navštívit až o rok později v Římě. Viz zde s. XY.
[4] Martinů tímto záměrem chtěl pokračovat ve volné sérii oper What Men Live by H 336, Žaloba proti neznámému, H 344, které napsal v průběhu 50. let.
[5] Anton Pavlovič Čechov (1860–1904), ruský spisovatel a dramatik, autor dramat Strýček Váňa (1899), Tři sestry (1901), Višňový sad (1904) ad.
[6] Martinů měl zřejmě na mysli povídku Клевета (1883). Přestože Martinů uvádí, že ji znal v českém překladu, zřejmě zde reagoval na její anglický překlad A Slander.
[7] Opakovaně žádal Bureše, aby přemýšlel o námětu pro komickou operu (CBM, PBM Kb 641, Kb 640 ad). K adaptaci povídky Kleveta Antona Pavloviče Čechova však nedošlo, podobně jako v případě her V. K. Klicpery (CBM, PBM Kb 645, 647, 648, 653 a 656).
[8] Skladatel věřil, že od května bude pobývat v Paříži, a proto uvedl adresu strýce manželky Charlotte. Tam však nepobýval. Viz pozn. XY.
|