| Diplomatic transcription of the letter | Hotel Esplanade 27 Mai 1947
Ma bien chère Marienka.
Je viens déjà vous faire mes adieux, car je n’aurais pas le temps de le faire plus tard, je pars vendredi matin et j’aurais encore beaucoup à faire. Aujourd’hui, je vais avec un ami pour visiter un château qui pourra nous accueillir pour les 1ers temps en Tchécoslovaquie, si toutefois Bohus se décide à venir, ce château est à Zbiroh, c’est très joli, paraît-il, et je pense que le grand serait bien là pour le début de son séjour, je m’occupe toujours pour trouver une villa, j’ai téléphoné ce matin avec le secrétaire du Ministre de l’Information
et je pense qu’ils vont s’en occuper très sérieusement.
Jeudi à midi, Mme Beneš me recevra, Bohus m’a chargée de lui expliquer ce qu’il pense faire ici, j’espère qu’elle comprendra très bien, car ils sont si bons tous les deux. Hier, j’ai entendu la 1ère répétition de la 5ième Symphonie, elle est d’une grande beauté, et je suis sûre qu’elle sera très bien accueillie ici. Ansermet la jouera à N. Y. en Janvier, Charles Munch donnera aussi à N. Y. la 3ième et des Messieurs de Vienne veulent aussi l’avoir pour la saison qui vient, enfin, tout marche bien, au point de vue musique, quel dommage
que notre grand cher ne soit pas ici, il verrait combien tout le monde l’aime, moi, je suis enchantée de cette belle vie, que l’on mène ici, au milieu [de] ces gens, si intéressants et qui viennent de tous les côtés. Je pense que l’année prochaine pour le festival, alors, nous aurons la joie d’être tous réunis.
Je vous ai envoyé cet album du festival, cela, je suis sûre, vous intéressera.
J’espère avoir de vos nouvelles à Vx. M. et que vous allez déjà très bien. Comptez rester encore quelque temps à Zamberk. Je vous embrasse bien affectueusement de tout cœur.
Votre bien sincère
Charlotte Martinu
Merci pour le ticket. Je n’en ai pas eu besoin.
[Praha] Hotel Esplanade 27. května 1947[1]
Moje rozmilá Marienko[2].
Chci se s Vámi už rozloučit, protože později bych na to neměla čas, odjíždím v pátek ráno a budu se asi ještě mít co ohánět. Dnes se jedu s jedním přítelem podívat na zámek, který nám bude moci poskytnout útočiště v počátcích našeho pobytu v Československu[3], pokud se tedy Bohuš rozhodne, že přijede, ten zámek je ve Zbirohu[4], je to moc pěkné, zdá se, a soudím, že staroušovi by tam pro začátek pobytu bylo dobře, stále se snažím najít nějakou vilu, dnes ráno jsem telefonovala s tajemníkem ministra informací
a myslím, že se tím budou vážně zabývat.
Ve čtvrtek v poledne mne přijme paní Benešová[5], Bohuš mě pověřil, abych jí vysvětlila, co tady zamýšlí dělat, myslím, že tomu dobře porozumí, protože oni jsou oba dva tak laskaví. Včera jsem slyšela první zkoušku 5. symfonie[6], je překrásná, a já jsem si jista, že tady bude velmi dobře přijata. Ansermet[7] ji bude v lednu hrát v N. Y.[8], Charles Munch[9] bude dávat 3.[10], také v N. Y., a pánové z Vídně to také chtějí mít pro nadcházející sezónu, kolem a kolem vzato, všechno jde dobře, pokud jde o hudbu, jaká škoda,
že tady náš milý starouš není, viděl by, jak ho mají všichni rádi, a já jsem okouzlená krásným životem, jenž se tu žije mezi lidmi, kteří jsou tak zajímaví a kteří přicházejí ze všech stran. Myslím, že příští rok, až bude festival, se nám dostane té radosti a shledáme se.
Poslala jsem Vám to festivalové album, jsem si jista, že to pro Vás bude zajímavé.
Mám naději, že ve Vieux Moulin[11] mě zastihne Vaše psaní a že už se máte velmi dobře. Zůstaňte ještě nějaký čas v Žamberku. Z celého srdce Vás vroucně líbám.
Vaše oddaná
Charlotte Martinů[12]
Děkuji za ten lístek. Nakonec jsem ho nepotřebovala.
|