[New York] May 2. 56.

Milý Miloši: Nepředvídané a nepříjmené změny se staly v posledních dnech. Charlottě nepovolil State Dep. visa do Francie a tak naše plány jsou úplně rozbité.[1] „Ille de France“ už plave bez nás. Tak prosím tě odřek­ni ten hotel d’Angleterre.[2] Čekáme stále na její pas který ji dovolí jeti všude jen ne do Francie, protože vyčerpala tu kvotu na 3 roky co je dovolena a teď znova[3] zase čekat asi rok.[4] Rozhodli jsme že pojedem do Švýcar k Sachrovi[5] a tam se rozhodneme co budeme dělat a kde se usadíme než pojedem do Říma.[6] Tak se ve světě nic nezměnilo! Napiš mi k Sachrovi. (Pate.)[7] Schönenberg – PRATTELN – (Basel). Já sám ovšem do Francie mohu a musím zajet na jih mlu­vit s Kazantzakis[8] a taky mne tam čeká bedna v Cannes[9]. Ale kdy to ti teď nemohu říci, doufám že bych to mohl zařídit na začátek června, ale to vše záleží kde se instalujeme, je to všechno blbé. Tak nevím kde a kdy se uvidíme, jsme z toho oba (totiž se Charlie a uplně zpitomělí, vzalo to 2 měsíce než odpověděli. Doufám že budu moci přijet do Cannes ale kde ty budeš. Odřekni tedy ten hotel a napiš k Sachrovi o tvých plánech. My asi poletíme přímo do Švýcar v těchto dnech.[10] Zkrátka je to Kafkovina.

Srdečně tvůj

B. Martinů

^[1]      V dopise do Poličky ze dne 11. května 1956 Martinů situaci objasňuje: „Naše plány se hodně změnili, jsme teď v Bâle a zůstaneme asi ve Švý­carsku až do podzimu než pojedeme do Říma. Dostali jsme se do slepé uličky, americký zákon povoluje jen určitou dobu pobytu v rodné zemi a protože Charlotte ji vyčerpala v posledních tří letech, tak nedostala pas pro Francii. Asi tomu nebudete rozumět, ale je to tak.“ (CBM, PBM Kr 528).

^[2]      Manželé Martinů plánovali cestu lodí do Francie a měli koupené jíz­denky na loď Ill de France, která měla připlout 9. května. Poté, co byl preferovaný hotel Rochester obsazený, Martinů požádal 21. dubna Šafránka, aby zajistil hotel d’Angleterre (CBM, PBM Kmš 836).

^[3]      Špatně čitelné.

^[4]      Od 18. května pobývali u manželů Sacherových na Schönenbergu, kde zůstali až do konce léta (srov. dopis Franku Rybkovi z 19. května 1956, CBM, bez signatury).

^[5]      V dopise rodině do Poličky ještě Martinů 11. května dodává: „Je to vel­mi nepříjemné překvapení, s kterým jsme nepo˘čítali a tak se asi usadím ve Švý­carsku, Sacherovi se nás ujmou, sami teď mají ná­vštěvu ale jsme u jiných dobrých známých a hledáme nějaký domek nebo apartment, pokazilo nám to plány. Tak jsme loď nemohli vzíti a přileteli jsme avionem. Nemohl jsem dříve psáti, všechno bylo tak nepředvídané.[…] Pište nám na adresu M^. W. Reber – Rennweg 73. Basel. Jsou to dobří známí které jsme potkali v Besanconu vloni a sta­rají se o nás jak o vlastní.“ (CBM, PBM Kr 528).

^[6]      Karlu Novákovi psal Martinů: „…dostal jsem místo profesora na Ame­rické Akademii v Římě.“ (dopis z 20. března 1956, CBM, PBM KKn 700). V Římě Martinů setrval od října 1956 do září 1957.

^[7]      Špatně čitelné.

^[8]      Setkání s Nikosem Kazantzakisem se uskutečnilo na začátku září 1956 v Ženevě (srov. Mihule, 2002, s. 500). V dopise rodině do Poličky Martinů oznamuje 3. září 1956: „[…] jedu zitra do Genevy asi na dva dny, je tam p. Kazantzakis tak musim ještě některe věci domluvit.“ (srov. CBM, PBM Kr 536).

^[9]      Cesta do Cannes se nakonec neuskutečnila, jak je patrné z dopisu rodině do Poličky ze dne 15. června 1956: „Dostali jsme tu jednu bednu z Cannes a tak mam zsae svoji machinu, bude se vam to lepee cisti i s chyabami.“ (CBM, PBM Kr 531).

^[10]    Manželé Martinů přiletěli do Basileje 5. května 1956 (srov. Mihule, 2002, s. 593).