| Stručný obsah | Bohuslav Martinů obdržel partitury JULLIETTY, děkuje Karlu Šebánkovi i Ladislavu Urbanovi, má radost. Rád by u sebe měl také partitury HER O MARII a ŠPALÍČKA. KŠ se odmlčel - BM by rád věděl, jak se mu daří. Také ho zajímá, jak jsou v ČSSR ukládány peníze ze zahraničí za provedení jeho děl a kolik vydělává (rád by uvolnil část těchto peněz ve prospěch některých svých známých, včetně KŠ a Aléna Diviše). Ze Špalíčka by potřeboval zaslat alespoň první jednání. Má nabídku psát scénickou hudbu pro Broadway, kde jsou použity právě některé partie ze Špalíčku. BM poslal KŠ přes konzulát na Ministerstvo informací a osvěty balík hudebnin, které asi nezná a doma nedostane. (Kancelář, kam BM hudebniny adresoval, nazývá kanceláří "kulturních připečenců a přidělenců".) BM byl Pařížským rozhlasem požádán o svolení provést VESELOHRU NA MOSTĚ, z čehož mu vyplynulo, že byla natočena na desky a provedena ve Vídni pro cenu Itálie. Neví, co si má o tom myslet, ptá se KŠ. Podobné dopisy dostává z Bruselu a ze Švédska a neví, co má odpovědět. Vstoupil do nové společnosti BIEM, která pečuje o ochranu autorských práv na deskách. Prověří i natáčení děl BM v Praze. KŠ nemá odpovídat AMP, BM to s nimi nějak zařídí. Vidí, že psaní dopisů Melantrichu nikam nevede, takže se rozhodl domluvit se s AMP. Ptá se, jak vypadá záležitost s penězi a jestli nemá on sám napsat na některé ministerstvo nebo přímo ministrovi. |